Budeme se dál bránit, zní z lokalit vybraných pro jaderné úložiště

Ilustrační foto

Obce a spolky poblíž možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu vyjádřily odhodlání nadále bránit stavbě. Chtějí využít všech legálních prostředků. Mezi čtyři zvažovaná místa patří i lokalita Horka nedaleko Třebíče. Informaci uvedl server Ekolist.

S užším výběrem zásadně nesouhlasíme

Zástupci odpůrců výstavby hlubinného úložiště v daných lokalitách svůj záměr oznámili na online tiskové konferenci Platformy proti hlubinnému uložišti. Vedle Horky se jedná o české lokality Hrádek nedaleko česko-moravské hranice, Březový potok v jihozápadních Čechách a Janoch u Temelína.

Dříve se uvažovalo o celkem devíti lokalitách, později se na základě rozhodnutí vlády výběr zúžil na uvedená čtyři místa. “Se zařazením našich obcí mezi lokality, kde bude pokračovat hledání úložiště, zásadně nesouhlasíme, nevnímáme ho jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend, která se u nás uskutečnila a v nichž občané úložiště odmítli,” uvedl podle serveru Petr Piňos , starosta Budišova z lokality Horka.

Platforma proti hlubinnému uložišti sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje. Zástupci platformy také uvedli, že se s žádostí o aktivní pomoc obrátí mimo jiné na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem pak budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.

Vyznačená poloha lokality Horka nedaleko Třebíče (původní mapka: SÚRAO)

Uplatí ministerstvo obce?

Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku ledna uvedlo, že každá obec z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu brzy obdrží milion korun. Počítá s tím novela atomového zákona, která od Nového roku nabyla účinnosti. Jednorázový příspěvek má obdržet 53 obcí ze všech devíti původně zvažovaných lokalit. Další kompenzace pro vybrané obce budou podle ministerstva následovat.

Zástupci platformy dnes potvrdili, že peníze obce už obdrželi. Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy je označil jako “čertovské”. “Pro nás peníze nejsou vůbec rozhodující. My jsme je nikdy nechtěli,” vyjádřil své mínění.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v České republice vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Finální a záložní lokalita má být určena do roku 2030. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Přečtěte si  Velké nemocnice pomáhají na celé Moravě. Krajským hranicím navzdory

Zdroj: Ekolist, foto: Pikist.cz

Doporučujeme

4 Comments

  1. “Zástupci platformy také uvedli, že se s žádostí o aktivní pomoc obrátí mimo jiné na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem pak budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.”

    Jaký je rozdíl mezi “dlouhodobým skladováním” a “uložením do zemské hlubiny”?

    Už nyní se, jak píšete, “vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do skladů a meziskladů přímo v areálech elektráren”, a to v Dukovanech (mezisklad od roku 2006, sklad od roku 2014) i v Temelíně (sklad od roku 2010) – ve všech případech s monitorovanými kontejnery Castor/Nukem.
    V Dukovanech je také úložiště nízkoaktivních jaderných odpadů (podobné je v dolech Richard II u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova).

    Kapacita současných skladů není neomezená. Uložení v zemské hlubině bylo vybráno v lokalitách s nízkou seismickou aktivitou a v neutrálním, neagresivním podloží.

    Doporučil bych zástupcům protestujících prohlídku některého z provozovaných skladů (do Dukovan to mají blízko), aby posoudili vybavení a zařízení skladu. Byli by velmi překvapeni zavedenými bezpečnostními opatřeními a vysokou technickou úrovní provozu i obsluhy.
    Použité monitorované kontejnery Castor (Německo) jsou mnohem bezpečnější, než kontejnery Holtec (USA), do kterých se začalo na konci roku 2020 ukládat vyhořelé palivo v ukrajinské elektrárně Černobyl.

    Obrázek v titulku pochází z článku
    “Looking for a Trash Can: Nuclear waste management in the United States”
    http://sitn.hms.harvard.edu/flash/2018/looking-trash-can-nuclear-waste-management-united-states/

    Viz také
    “Vyhořelé palivo”
    https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/03/palivo_4.html

    “Úložiště radioaktivního odpadu – obecný popis a situace v ČR”
    https://oenergetice.cz/technologie/uloziste-jaderneho-odpadu-obecny-popis-situace-v-cr

    “Správa vyhořelého jaderného paliva”
    https://www.cez.cz/cs/o-cez/energie-pro-budoucnost/zajistit-udrzitelny-provoz/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/sprava-vyhoreleho-jaderneho-paliva

  2. Lokalita v přírodním parku Třebíčsko mi nepřijde úplně vhodná, vždycky se mi tu líbí, jak je tam zajímavě členitá, mírně zvlněná krajina se spoustou miniaturních remízků, to už se dneska na Moravě moc nenajde. Trochu se divím, že z lokalit vypadlo okolí Dolní Rožínky, kde odjakživa existuje přirozená radioaktivita, takže tam nehrozí ten psychologický efekt, že tady někde je teď něco radioaktivního (protože už to tam dávno je). V tom vnímám největší problém toho úložiště, jinak předpokládám, že to bude dostatečně bezpečné.

    • Při dobrém návrhu hlubinného úložiště by remízky nemusely být dotčeny – naopak by se do nich dal schovat vstup / portál do tunelu.
      Jiná věc je přístupová komunikace.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*