Loňský rok byl pro zlínskou zoo mimořádný. Zahrada v Lešné, která přivítala 770 tisíc návštěvníků, si dokázala z rovných 91 procent pokrýt své provozní náklady. Ty přitom nejsou nijak zanedbatelné, loni představovaly částku 215 milionů korun. Podle Unie českých a slovenských zoo, která porovnává vlastní příjmy zahrad včetně sponzorských darů, je ekonomická soběstačnost Zoo Zlín v rámci obou republik vůbec nejvyšší. Výjimečná je také ve srovnání se světovými zooparky.
Statutární město Zlín, které je zřizovatelem zahrady, uvolnilo loni na její provoz 23 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí přispělo na chov vzácných a ohrožených druhů zvířat částkou 1,3 milionu. Na zbývající finanční zajištění si už zoo vydělala sama.
„Hlavním zdrojem našich vlastních příjmů je samozřejmě vstupné, ale nespoléháme se jen na návštěvnost a dlouhodobý vysoký zájem návštěvníků. Sami hledáme příležitosti, jak získat finance. Změnili jsme systém pronájmu restaurací a vláčku, přišli s atraktivními zážitkovými programy, nabízíme krmení rejnoků a žiraf, dětské letní tábory, provozujeme obchody se suvenýry, neustále rozšiřujeme nabídku e-shopu,“ říká ředitel zoo Roman Horský s tím, že novinkou pro letošní rok 2024 je prostor U Supa. Zde bude možné pořádat firemní akce, školení, školní výlety, společenské a svatební oslavy včetně cateringu.
Zoo si velmi cení sponzorských darů. Lidé ročně věnují zahradě přes tři miliony korun. „Provoz zoo si skutečně dokážeme z velké části zajistit sami. Město Zlín i Zlínský kraj nás proto mohou významně podporovat v rámci investic do nových projektů. A přesně toto je podle našich postřehů a vyhodnocení jeden ze základních pilířů společného úspěchu,“ zdůraznil ředitel Horský.
K ekonomické prosperitě Zoo Zlín napomáhají i provozní opatření zaměřená na úsporu vody a energií. Loni se v rámci vzniku voliéry Gora Ark instalovaly dvě nové retenční nádrže na zachycení dešťové vody. „V areálu jich nyní máme dvacet, jejich celková kapacita činí 680 metrů krychlových. Pro zahradu to znamená nejen důležitý ekonomický benefit, ale také zajištění zásob zálivkové vody pro už pravidelná letní období sucha,“ vyjmenoval přínosy ředitel Horský.
Významnou část spotřeby elektrické energie by měly pokrýt solární elektrárny
Výrazným zásahem do loňského rozpočtu bylo razantní navýšení cen energií. V předcházejících letech se náklady na elektrickou energii pohybovaly kolem pěti milionů korun. Loni se ale zvedly, i při snížení spotřeby o pět procent, což zajistila instalace tepelných čerpadel a úsporná opatření, na 11,5 milionu korun. „U plynu jsme ale dokázali ušetřit dokonce dvacet procent a díky fixaci cen pro rok 2023 jsme nakonec nemuseli řešit zásadní navýšení. Uvidíme, jak se situace vyvine letos,“ poznamenal Roman Horský.
Zoo Zlín úspěšně pokračuje v aktivním přístupu k ochraně životního prostředí. „Víc a víc se snažíme být pro naše návštěvníky skutečným příkladem ekologického chování. První vlaštovkou byly v roce 2015 vratné kelímky na nápoje, které přinesly roční úsporu 150 tisíc jednorázových plastových kelímků. Restaurace postupně zavedly používání recyklovatelného nádobí, příborů a slámek. Instalovali jsme lis na plechovky a plastové láhve, vloni jsme papírové kelímky na teplé nápoje nahradili vratnými hotcupy. Již několik let návštěvníci využívají desítky žlutých boxů na plastový odpad, každoročně se nám povede vytřídit čtrnáct tun plastů. To je více než čtyřnásobek váhy naší slonice Kali,“ upozornil ředitel Roman Horský.
Zoo se letos pustí do stavby solární elektrárny, která má pokrýt podstatnou část spotřeby elektrické energie. Zastřešení čeká parkoviště u sezonního vstupu, na nové ploše se objeví bezmála 1 400 fotovoltaických panelů.
Autor: red Zdroj a foto: Město Zlín
Buďte první kdo přidá komentář