Spor o kůrovcovou těžbu v Jeseníkách: Do rezervací nepatří, protestují ekologičtí aktivisté

Národní přírodní rezervace Praděd, jeden z nejvýznamnějších kusů divoké moravské přírody.

Správa CHKO Jeseníky a ekologičtí aktivisté vedou spor o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu, která se týká zdejších národních přírodních rezervací. Ministerstvo životního prostředí už aktivistům loni vyhovělo, podle ochranářů ale jejich protest nic nepřinesl. Informaci uvedl server Ekolist.

Výjimky pro kůrovcovou těžbu se týkají národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák-Keprník. Jedná se o velmi cenné lokality moravské přírody. Proti rozšiřování výjimek se postavila Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha. Už loni jim vyhovělo ministerstvo životního prostředí, které zrušilo části výjimek. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), pod níž spadá správa CHKO Jeseníky, ale zásah aktivistů nic nepřinesl.

“Rozhodnutí, která naše agentura vydala, zohledňují formální požadavky ministerstva životního prostředí. Rozsah porostů, ve kterých by se kůrovec mohl vyskytovat a ve kterých se proti kůrovci nebude zasahovat, se v zásadě nemění. Jejich vymezení vychází z odborných hodnocení a v žádném případě není předmětem licitací s účastníky řízení,” uvedla podle serveru Ekolist Karolína Šůlová z AOPK.

Odvolejte neschopné úředníky

Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků zdůraznil, že plocha klidových a bezzásahových území v Jeseníkách se díky odvolání ekologických organizací a následné úpravě výjimek pro kůrovcovou těžbu výrazně zvýšila a zásahy proti kůrovci jsou možné jen na menšinové ploše rezervací. Například v rezervaci Králický Sněžní byly loni na jaře podle Bačíka protikůrovcové zásahy zakázány jen na pěti procentech plochy lesů a nyní se omezení týkají poloviny jejich rozlohy.

“Podařilo se nám zachránit více než 2400 hektarů divoké přírody a to je revoluční přístup v rámci celé ČR. Jako neziskovky ale nemůžeme pořád dělat práci za neschopné vedení Správy CHKO Jeseníky a očekáváme, že MŽP tyto úředníky co nejdříve odvolá,” citoval server Bačíka.

Protest nic nevyřešil

Podle Šůlové je třeba údaje o rozloze bezzásahových území správně interpretovat. “Mohli bychom být potěšeni, že tentokrát naše rozhodnutí Společnost přátel Jeseníků ocenila. Avšak zjevně k tomu postačilo pouze uvedení opticky většího čísla, kdy k plochám, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, byly připočítány plochy s porosty kleče, alpinské trávníky či mlaziny, kde žádné zásahy proti kůrovci nepřipadají ani nepřipadaly v úvahu, protože tam žádný kůrovec není,” kontrovala ochranářka.

Přečtěte si  Desítky obcí na jižní Moravě musí šetřit vodou, kvůli problémům se zdrojem

Ani v případě takzvané zóny A v nejcennějších oblastech rezervací se podle Šůlové nejedná o klidová či bezzásahová území. “Například se tu vyřezává v Jeseníkách nepůvodní kosodřevina, ochrana přírody zde podporuje pastvu krav a ovcí s cílem udržet pestré společenství rostlin. Proto konstatování, že se jedná o klidové či bezzásahové území, jen dokazuje velké nepochopení problematiky managementu jesenického vysokohoří,” podotkla.

Ekologičtí aktivisté a správci lesů se dlouhodobě neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Aktivisté a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy ponechat vlastnímu osudu. Části Jeseníků byly už dříve vytipovány pro vyhlášení národního parku.

Zdroj: Ekolist, foto: Společnost přátel Jeseníků

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*