Sucho na jihu Moravy má zmírnit voda z opuštěných dolů, analýza přinesla slibné výsledky

Bývalý lignitový důl Mír v Mikulčicích. Voda proti suchu by se mohla čerpat i odtud.

Jižní Moravu dlouhodobě trápí sucho. V budoucnu by mohla pomoci spodní voda z opuštěných dolů. Vznikla analýza, která doporučila bývalé doly v rosicko-oslavanské uhelné pánvi a především v oblasti dřívější těžby lignitu v okolí Hodonína. Informaci uvedl server Ekolist.

O vodě z bývalých dolů použitelné proti suchu jsme už dříve psali v tomto článku.

Jižní část Moravy je z pohledu dopadů klimatických změn jeden z nejpostiženějších v republice. Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosicko-oslavanské uhelné pánvi se ale v dolech hromadí značné množství nevyužité spodní vody. Dle zadání Jihomoravského kraje vznikla analýza, která měla vytipovat místa, kde by bylo vhodné vodu čerpat.

“Zajistit dostatek vody pro všechny je naší prioritou. Nechali jsme si proto udělat rešerši, abychom získali představu o našich aktuálních možnostech. Dopady dlouhotrvajícího sucha jsou u nás markantní. Ovlivňuje nejen zemědělství a stav životního prostředí, ale také rozvoj obcí nebo investiční výstavbu,” uvedl náměstek hejtmana Jan Zámečník.

Kraj podle Zámečníka doufá, že půjdou zprovoznit třeba místa na napojení do závlah pro vinohrady nebo pole. Další oblasti, kde by se podle něj daly tyto vody využít, jsou například požární cvičení nebo pro závlahu fotbalových a jiných hřišť, kde se dosud používá pitná voda.

Zámečník už dříve uvedl, že v případě dolů může jít o významný vodní zdroj, o čemž svědčí čísla z minulosti. Například v dole Mír Mikulčice na Hodonínsku se v roce 1988 při hlubinné těžbě odčerpalo až 2,25 milionu metrů krychlových vody. V době zahájení útlumového programu v roce 1991 se odčerpalo 1,9 milionu metrů krychlových. Postupně se množství čerpané vody snižovalo. V roce 2000 už to bylo jen 656 tisíc metrů krychlových. Úplné zastavení těžby a tedy i čerpání nastalo uzavřením dolu v roce 2009. Pro zásobení obyvatel Hodonínska pitnou vodou je přitom ročně potřeba zhruba 6,5 milionu metrů krychlových pitné vody.

Odborníci vytipovali pilotní projekty

Dostatek vhodných míst pro využití vody nabízí podle výsledků analýzy především lignitová pánev. O čerpání důlní či podzemní vody jde podle Zámečníka uvažovat u dvanácti bývalých hlavních dolů, také u sedmi existujících čerpacích či pozorovacích vrtů a zhruba třicítky průzkumných a těžebních sond společnosti MND určených k likvidaci.

Přečtěte si  Brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny dnes hlasí naplnění kapacity JIP. Pomůžou vojáci a hasiči

Jan Šembera z Technické univerzity v Liberci, který se na analýze podílel, popsal tři pilotní projekty, které by se daly uskutečnit už v příštím roce. Jde například o využití monitorovacích vrtů v katastru Šardic na Kyjovsku či využití bývalého hlavního důlního díla přímo v Kyjově. Analýza popsala dalších sedm možností využití důlních vod v dalších oblastech v horizontu až deseti let.

Podle průzkumu by zhruba desítka obcí vodu využila třeba k zalévání, nadlepšení stavu rybníků či mokřadů, pro výrobu pitné vody či jako užitkovou vodu.

Zdroj: Ekolist, foto: podzemi.solvayovylomy.cz

Doporučujeme

                

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*