FEJETON: Maskované ostatkování

Zima se přehoupla do své druhé poloviny, byť v oblasti jižní a jihovýchodní Moravy si ji příliš neužíváme! Sněhu sotva po kotníky, mrazu minimálně, stejně jako dnů slunečních. Zamračeno, mrazivo, větrno! Jen nejstarší sousedé vzpomínají na bohaté sněhové nadílky i dlouhodobé silné mrazy, které bývaly ještě v dobách před půl stoletím.

S koncem zimy je spojen konec masopusta, období po Novém roce plného tanečních zábav, plesů, svateb a domácích zabíjaček. S masopustem jsou všude spojeny masky a výrazné oblečení, vyjadřující nespoutatelnou radost až odvaz z konce zimy a blížícího se příchodu jara.

Za celé století se masopust, nazývaný též ostatky, fašaňk nebo končiny, velmi proměnil! Jen nejstarší pamětníci vzpomínají na dřívější ostatkové radovánky, které trvaly až čtyři dny! Ostatky v Mistříně před osmdesáti léty popsal v knize U žúdra novinář Martin Ševela: „Po zimních radovánkách a plesech jako zakončení veselí, kdy začínala příprava na jarní práce, slaví se všude masopust, protože na škaredou středu začínala doba velikonočního postu a konec všeho veselí! V neděli i v pondělí se při muzice tančí v řetazi. Po celý rok u muzik platívali jen chlapci, děvčata bývala u muzik bezplatně. Stárci proto berou do tance děvčata jednu po druhé a každá musela položit do talíře větší částku na celý rok.“ Před druhou válkou procházel ulicemi každý den ostatků veselý průvod krojovaných a masek, mezi nimiž nesměl chybět medvěd. Právě s ním si přála zatančit každá hospodyně, aby rodina měla v nadcházejícím hospodářském roce zaručenou dobrou úrodu.

Mnohé staré lidové zvyky spojené s ostatky již i na Slovácku upadly v zapomnění. Například jen ojediněle zažijete rozpustilé válení dýní, což byla část ostatkové taneční zábavy, při níž se taneční páry společně při tanci skulily a válely po zemi. Proč? No proto, aby narostly velké dýně. Již neuvidíte skákání na konopě, při němž hospodyně vyskakovaly co nejvýše, aby měly dobou úrodu právě této technické rostliny, nezbytné k výrobě plátna. Jinde ženy obcházely ves s velkým košem. Při své veselé ostatkové obchůzce naháněly muže a chlapce, lapené posadily do koše, aby, jak říkaly: kvokál  na vajcách. Při tom popíjely sladkou pálenku, zpívaly a věřily, že budou mít hodně housat a kuřat!

S ostatky jsou spojeny dny veselí a hojnost dobrého jídla a pití. Hospodyně nasmaží koblihy a tzv. milostě, kterými pohostí početné příchozí. Kalíček dobré slivovičky také nelze odmítnout, stejně jako šrůtku kvalitní slaniny, napíchnutý na šavli. S fašaňkem se dnes váže nejčastěji mečový tanec Pod šable, rozšířený po celé jižní Moravě z oblasti moravských Kopanic. Až o víkendu uslyšíte Ej, hora, hora, vysoká hora…, vězte, že masopustní obchůzka právě začíná! Přeji veselé a bujaré ostatkování!

Autor: František Synek Foto: archiv autora

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.