Názory a komentáře

Salcburská Klausentor vypráví o rakouské mentalitě. My jsme svou zničili

Salcburská strážní věž s neprakticky úzkým průjezdem jakoby vyprávěla příběh celého moderního Rakouska, které vzniklo takřka omylem. Rakušané neexperimentují v duchu sociálního inženýrství. Šťastně vsadili na autonomii tradičních zemí a úhledné správní členění. Výsledkem jsou jedny z nejnižších regionálních rozdílů v Evropě. Přitom ještě za první republiky jsme měli ty stejné Länder a malé okresy. My jsme si ale svou Klausentor zbourali. […]

Názory a komentáře

Graubner jako pastýř moravského lidu selhal, prohloubil ponížení Moravy

K zprávě o novém pražském arcibiskupovi mám několik postřehů. Na srdci mi neleží ani tak zjevná personální krize katolické církve v ČR. Graubnerovo jmenování lze v tomto světle vnímat pouze jako prozatímní stav, než dojde k schválení řádného kandidáta; mezitím si na ose Vatikán-Praha musejí vyjasnit, co vlastně chtějí. Jde mi spíš o moravskou perspektivu celé záležitosti. […]

Názory a komentáře

FEJETON: Symfonie čarodějného večera

Předvečer čarodějné ohňové noci jsem tiše osamocen seděl v zahradní židli před právě zažehnutým krbem. Společnost mně dělali domácí kocouři. Starší Kubík lenivě doháněl svůj spánkový deficit na vedlejší židli, mladší Tulík využil mé obliby a hoden svého jména, pozornost to našich vnuků, se tulil se spokojeným vrněním na mém klíně. Oheň v domácím krbu se rozhořel a já se zaposlouchal do přicházejícího podvečerního ticha. […]

Názory a komentáře

Kterou filmovou roli bych si dnes rád zahrál

Brzy po Velikonocích jsem dostal z redakce jednoho nejmenovaného deníku anketní otázku: „Kdybych mohl, kterou filmovou roli bych si rád zahrál?“ Bez velkého rozmýšlení jsem uvedl jména mých dětských idolů Old Shatterhanda a jeho rudého bratra Vinnetoua. […]

Názory a komentáře

Trochu jinak prožité Velikonoce

Mně známo i neznámo proč, stal se ze mne vlažný křesťan. V existenci Nejvyššího věřím, přesto v určité etapě života jsem přestal navštěvovat bohoslužby a duchovním povinnostem se raději věnuji neokázale v největším Božím chrámě světa, jímž je pro mne příroda. Oblažen její krásou, v ní nejčastěji osamocen, ale přesto se svým nejvyšším Pánem, v modlitbách i úvahách přemítám o složitostech současného světa i o svém poslání a údělu v životě, jehož kruh se pomalu uzavírá… […]