Ondřej Hýsek: Pro Prahu je Morava daleko a kraje jsou slabé, potřebujeme zemskou samosprávu

Ondřej Hýsek

Na neděli 17. listopadu 2019 připadá třicáté výročí událostí, které vedly k pádu vlády jedné strany. Komunistický režim se zhroutil, nastala doba polistopadová. Takzvaná „Sametová revoluce“, jak jsou někdy převratné události konce roku 1989 nazývány, nastolila nové podmínky – euforické první svobodné volby i těžkou ekonomickou transformaci; velké naděje i velká zklamání. A jak je na tom Morava po těchto třech dekádách? Kam dospěla, je vyhovující její současné postavení a jaká je její budoucnost? Ptali jsme se moravských osobností i odpovědných politikůNa otázky odpovídal Ondřej Hýsek.

“Morava mého dětství se s tou současnou nedá příliš srovnávat. Z unylé a šedivé periferie jednoho ze sovětských satelitů se proměnila v prosperující a živý kout Evropské unie,” hodnotí zpětně Ondřej Hýsek, historik, pedagog a komunální politik. “Věřím, že se nám podaří ještě urychlit proces, v jehož rámci se Morava znovu stává otevřenou zemí, která vnímá vlivy odjinud a sama je aktivně přetváří a obohacuje nejen středoevropský region,” dodává.

Uvažuje o nejvýznamnějších projektech, které se podařilo na Moravě zrealizovat. “Jedná se především o ty projekty, které byly z větší části financovány z peněz Evropské unie a kterými jsme alespoň zmírňovali náš infrastrukturní deficit oproti vyspělejším zemím. Napadají mě třeba obnovené železniční koridory, i když s rychlovlaky nám ujel vlak. Jako brněnského patriota a historika mě zaujala velkorysá obnova Špilberku. Zároveň vnímám, že z Brna, dříve moravského Manchesteru, se překotně stává spíše moravské Silicon Valley,” všímá si Hýsek.

Na otázku, zda by prospěla Moravě nějaká forma společné politické reprezentace, má Hýsek jasno. “Ano, pochopitelně. Pražské úřady na Moravu nedohlédnou a krajské úřady jsou slabé. Pokud se máme vyrovnat například s problémem nedostatku vody v moravské krajině, musíme ho přeci řešit v rámci celého povodí, které odpovídá zemským hranicím Moravy. Když chceme zvelebovat naši zemi, potřebujeme k tomu odpovídající demokratickou instituci. Do svých zemských sněmů si lidé volí své zástupce v Bavorsku nebo Dolních Rakousích, tak proč by neměl být obnoven staletími osvědčený Moravský zemský sněm, který převezme část kompetencí státní správy i regionální samosprávy,” vyjadřuje své přesvědčení.

“Tento úkol si musí vzít za svůj občanská společnost na Moravě a požadovat obnovu komunisty zrušené zemské samosprávy, být ochotna znovu převzít větší část zodpovědnosti za vlastní zemi,” doplňuje výzvou.

Budoucnost vnímá Ondřej Hýsek nadějně. “Budoucnost bude samozřejmě zářná. Tedy pokud se v ČR obrátí centralizační trend a pocit, že vše musí být pevně řízeno génii v Praze v pateticky neupřímných, ovšem stále mohutně oživovaných kulisách českého nacionalismu, v jehož rámci nezůstává pro moravský zemský patriotismus příliš mnoho prostoru,” uvažuje. “V rámci Evropské unie pak má Morava dějinnou šanci obnovit svoji samosprávu, čímž posílí nejen sebe, ale i ČR a EU jako celek. Pak bude naše společnost také snáze odolávat vábení vlád silné ruky, orientálních pořádků a plíživé ztráty svobody,” dodává.

dr. Ondřej Hýsek je historik, pedagog a komunální politik, spoluautor středoškolské učebnice Morava – Dějiny země uprostřed Evropy i připravované učebnice moravských dějin pro základní školy. V roce 2014 se stal zastupitelem městské části Brno-Královo Pole. Dlouhodobě se zasazuje o obnovu zemské samosprávy.

Doporučujeme

24 Comments

  1. Ano pane Hýsku,máte pravdu,kraje jsou opravdu slabé, ale Morava nemá centrum. To je podle mne zásadní problém. Bohužel nikdo z moravských politických ani kulturních spolků to nechce slyšet. Je potřeba ho vytvořit. Ani jihomoravské Brno,ani severomoravská-slezská Ostrava, ani středomoravská Olomouc,atd.. to být nemohou. Nejsou totiž celo moravská. Dřívější internetové diskuze to jasně prokázaly. Toto hlavní město se musí vybudovat úplně nové na zelené louce. Nesmí mít krajskou minulost. Musí být dostatečně velké, a musí mít vhodnou polohu. Musí spádovat celou Moravu. Až si na takové město Moravané vytvoří vazbu, pak budou “Celomoravané” a “Celomoravu” budou žádat. Historie a geografie nestačí, jak dosavadní vývoj ukazuje. Děkuji

    1
    5
  2. Neřekl bych, že Morava nemá centrum. Jako Moravák z okraje cítím stále, že nejvhodnějším centrem by bylo Brno. I když – hlavní město může být na zelené louce (viz Brazílie, Austrálie, Kanada …).
    Napřed však musíme mít tu Moravu.
    Morava nemá politické centrum, což je především chyba roztříštěné politické reprezentace a nesmyslných sporů (o barvu šachování orlice …).
    Tříštění sil je snad záměrná infiltrace – jinak si je nedovedu vysvětlit.

    • Dobrý den, pane Behunčíku,
      nevím z kterého okraje Moravy jste, já jsem dlouho žil na Vsetíně a v Bruntále (ten je už ve Slezku). Z lidí, se kterými jsem o tom diskutoval, všichni Brno jednoznačně odmítali a to i ti ,kteří byli pro zemskou samosprávu. I hlasování( jeden hlas souhlasí dva nesouhlasí něco naznačuje).

      Hlavní města Brazílie,Austrálie,…Ano jsou na zelené louce, ale nejsou to centra. Vyjadřují spíše federaci. Morava si myslím nebude federací.Já si představuji centrum pro celou Moravu na zelené louce. Opakuji. Bez něho Morava nebude.

      Moje představa je asi taková. Přestat dočasně mluvit o Moravě. Dočasně podporovat na oko krajské zřízení.Usilovat o jinou podobu krajů.

      Na Moravě instalovat tři kraje.Jeden v povodí Dyje,druhý v povodí Moravy(bez dyjské části),třetí v povodí Odry.

      V Čechách by obdobným způsobem vzniklo pět krajů( Vltava pod soutok s Otavou,zbylá Vltava+Sázava,Berounka,Ohře+Labe od soutoku s Ohří,Labe po soutok s Ohří) a dvě města Praha a Liberec s územím kolem Nisy.

      To je celkem 10 územních celků a přirozených(vedou po rozvodnicích-vyjma Prahy-které jsou přirozenými spádovostními hranicemi.Toto uspořádání nevzbudí v protimoravských silách podezření.

      A teď nastává fáze dvě.
      Usilovat o politické ovládnutí Dyjského a Moravského kraje. Až se to podaří Usilovat o přerozdělení finančních prostředků podle už prezentovaného modelu 33-33-33-1.

      Poté společnými silami obou krajů začít s těchto prostředků toto centrum nenápadně budovat. Podle mne je vhodná oblast v prostoru Hodonína(je na styku dyjského a moravského prostoru).

      Až bude vybudováno bude následovat fáze poslední viz předchozí příspěvek.

      Nejsem profesionální politik. Mohou tam být chyby. Ale myslím ,že by tudy mohla vést cesta. Je to však program na mnoho desetiletí.
      Děkuji

      • Tak tohle pěkný nesmysl. Historii znáte? Mohl byste vědět, že Brno je jediným hlavním městem Moravy od třicetileté války.

        • Pane Davide, historii na kterou se ptáte samozřejmě znám. Brno bylo hlavním městem Moravy od konce třicetileté války do likvidace územně politické Moravy. Dnes už tomu tak není. Dnes je Morava naprosto polycentrická. Když se snažím přesvědčovat lidi o její obnově, mezi námitkami dominuje něco jako “nechci spadat pod Brno”. Proto jsem přesvědčen, že iluze o Hlavním městě Brně je třeba se vzdát. To samé platí i o ostatních městech na Moravě. Tolik na vysvětlenou.

          • Pane Veselko ona námitka “nechci spadat pod Brno” vyplývá z naprosté neznalosti oněch lidí, jak by měla fungovat samosprávná demokracie, v takové nikdo nemůže “spadat” pod žádné centrum, ať je jím daleko největší město země, nějaké historické sídlo, nějaká “Brasília” na zelené louce nebo nějaké středisko okresu či svazku obcí. Jsou státy nebo země, které hlavní město nemají vůbec, nebo mají dvě, která se střídají po každém volebním období. Každopádně např. v Německu, v Rakousku nebo ve Švýcarsku (tam ani hlavní město nemají) nepředstavuje hlavní město výrazně nejbohatší region, jako je tomu ve všech postsovětských tvrdě centralistických oligarchiích, jak je známe z ČR a z dalších států v blízkém i vzdálenějším okolí včetně zcela nového státu – Slovenska. To jen my ze zkušeností svých životů jsme často přesvědčeni, že všechna moc, bohatství, komfort a gigantická korupce nutně musí být soustředěna do jednoho centra a že to tak musí být na vždy. Až dojde k navrácení autonomie Moravě, teprve pak může být zahájena diskuse, zda stavět nějaké nové paláce na zelené louce z veřejných prostředků, nebo využít stávajících objektů. Na základě takové diskuse pak může, buď v referendu nebo v hlasování zastupitelským sborem Moravy, být rozhodováno, jaké bude uspořádání země. Do té doby otázky typu “Kdo chce Brno?, “Kdo Olomouc?”, “Kdo Kroměříž či Břeclav?” a “Kdo chce stavět na zelené louce?”, jsou naprosto nemístné a vyvolávají je pouze odpůrci návratu autonomie, aby znesvářili obyvatelstvo země proti sobě navzájem.

          • Pane Veselko například Evropský parlament pravidelně přesouvá svá zasedání mezi Bruselem ve Vlámsku (Belgické království) a Štrasburkem v Alsasku (Francouzská republika). Tyto přesuny jsou předmětem agresivní kritiky některých politických sil v Evropské unii nebo těch jejích občanů, kteří jsou si této skutečnosti vědomi, a vadí jim. Nicméně praxe střídání parlamentních zasedání zatím nebyla opuštěna a myslím, že Evropský parlament má velmi důkladnou analýzu, proč to tak dělá. Řešeních je prostě mnoho a představa, že by autonomní Morava byla jen věrnou zmenšeninou toho Absurdistánu, který v zárodečné podobě od 18. října 1918 a definitivně od 25. února 1948 panuje v České republice a jejích právních předchůdcích, vyplývá z malé orientace drtivé většiny obyvatel Moravy v celém problému. Cílový stav není nastolení centralistické oligarchie, jakou nyní prožíváme. Ve lži, nenávisti a rozkrádání nemůže stát existovat “na věčné časy a nikdy jinak”.

          • Dobrá, holt prakticky všichni máte jinou představu. Beru na vědomí. Odpůrce autonomie Moravy rozhodně nejsem. To jste poněkud přehnal. Cítím se jak revizionista v dřívější KSČ. Ale rozhodně si Moravu nepředstavuji jako nějaký “vesnický konglomerát”. No co se dá dělat. Představy jsou jiné. Vy pořád čelní útoky já přemýšlím, jak nepřítele obejít z boku. No nic nechám toho. Stejně to nikam nevede. Jen mi řekněte. Podle mého názoru musí mít obyvatele Moravy nějaký jednotící prvek co dělá Moravany Moravany. Jaký takový prvek si představujete pro průměrného nebo mírně podprůměrného Čecha z Moravy, kterého historie, geografie, kultura apd. nezajímá, aby začal být Moravanem a né Čechem z Moravy? Tento člověk tvoří podstatnou část voličstva. Nebo si myslíte, že takový prvek být nemusí?
            Děkuji

  3. “Morava si myslím nebude federací.” Leda že by byla federací Moravy a části Slezska.
    Také je možnost federace Čech, Moravy a Slezska.
    Jakékoliv řeči jsou zbytečné, pokud není vymezeno institucionálně území a status Moravy.
    Pak i na zelené louce může vzniknout centrum …

  4. Pokud nebude mít Morava status země ( vlastní samospráva / autonomie ) nemá smysl diskutovat a přemýšlet o hlavním městě na zelené louce. Osobně si ovšem nemyslím ,že v tak malé zemičce má smysl a opodstatnění vytvářet umělé centrum. Centrem Moravy bylo – je – a bude Brno, nic lepšího nevymyslíme a prvotní musí být navrácení samosprávy.

  5. Dovoluji si upozornit na nový historický mapový portál Akademie Věd ČR:
    Portál Český historický atlas – Elektronický mapový portál, věnovaný českým a československým dějinám v mezinárodních souvislostech v kontextu moderní kartografie na adrese
    https://cha.fsv.cvut.cz

    Zde je možno pozorovat vytrácení Moravy (není ani v anotaci).
    První výskyt je na mapě Velké Moravy v 9. století, dále Morava 11. a 12. století, poslední výskyt je na mapě “Zemské zřízení 1930” a ještě přežívá jen jako nefunkční nápis v krajích 1949 – 1960 a 1960-1990.
    Na “Krajích od 2000” už se Morava nevyskytuje vůbec.

  6. Kdysi bych s titulkem (a panem Hýskem souhlasil), ale teď už ne. NEPOTŘEBUJEME ZEMSKOU SAMOSPRÁVU, POTŘEBUJEME SVŮJ VLASTNÍ STÁT.

    • Samostatnost ústavně neprojde a především nemá podporu zespodu ( absolutní většina obyvatel Moravy je zásadně proti). Zemská samospráva a nejlépe i fiskální je jediné co momentálně jsme schopni politicky vybojovat .

      • Asi takhle: Potřebujeme svůj vlastní stát a zemská samospráva je prvním krokem. Myslím, že oba máte pravdu.
        Ještě k volbám: Volební mapy vždy jasně ukazovaly rozložení preferencí obyvatel/* – nejinak je tomu i v letošních komunálních volbách, kde Morava obecně hlasovala jinak než zbytek ČR.
        https://www.novinky.cz/p/vysledky-voleb/2022/komunalni-volby
        Klidně si můžete najít mapy z předchozích volebních let – vždy jsou preference Moravy odlišné od Čech.

        P.S.
        Volební mapy na Ukrajině rovněž mluvily jasnou řečí – což mělo být dostatečným varováním. Nebylo.

      • Absolutní většina obyvatel není proti, protože nikdy takové hlasování nepriběhlo. Může být, že značné časti obyvatel na tom naprosto nezáleží, protože žije v tzv. blažené nevědomosti, získené výchovou a propagací ze strany státní moc. Těsně před rozpadem podunajské monarchie nebo Československa to bylo taky většině “egál” s taky se o tom nehlasovalo.

  7. Petr Veselka napsal 12. 10. 2022 (16:06)
    “… Podle mého názoru musí mít obyvatele Moravy nějaký jednotící prvek co dělá Moravany Moravany. Jaký takový prvek si představujete pro průměrného nebo mírně podprůměrného Čecha z Moravy, kterého historie, geografie, kultura apd. nezajímá, aby začal být Moravanem a né Čechem z Moravy? Tento člověk tvoří podstatnou část voličstva. Nebo si myslíte, že takový prvek být nemusí?”

    Už jsem to tady kdysi psal. Moravan musí mít možnost se identifikovat s historickou zemí Morava, která existuje nyní toliko v preambuli ústavy ČR. Proto mají smysl například cedule na silnicích upozorňující na historickou zemskou hranici. Moravan musí znát dějiny Moravy a rozpoznat jakoukoliv manipulaci, která označuje všechny občany ČR jako Čechy, i když se za Čechy nepovažují.

      • … ten, kterého historie a zeměpis naprosto nezajímají …
        Tak to už je naprosto nepoužitelný produkt – viz výše: umasírovaný k pasivní debilitě – nejen médii, také výukou ve školách …

          • V tom případě použijeme argument ekonomický:
            Samostatná / samosprávná Morava na tom bude nepochybně lépe, když hodnoty vytvořené na Moravě nebodou odcházet do nenesytného pražského centra, ale zůstanou na Moravě.
            To “zůstanou na Moravě” zdůrazňuji pro případ, kdy odpůrce namítne, že brněnské centrum bude stejně hladové jako pražské centrum. Jednak to není pravda (a ani této vysoké úrovně nenažranosti nemůže dosáhnout), jednak mám stejně Brno raději než Prahu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*