Ondřej Hýsek: Pro Prahu je Morava daleko a kraje jsou slabé, potřebujeme zemskou samosprávu

Ondřej Hýsek

Na neděli 17. listopadu 2019 připadá třicáté výročí událostí, které vedly k pádu vlády jedné strany. Komunistický režim se zhroutil, nastala doba polistopadová. Takzvaná „Sametová revoluce“, jak jsou někdy převratné události konce roku 1989 nazývány, nastolila nové podmínky – euforické první svobodné volby i těžkou ekonomickou transformaci; velké naděje i velká zklamání. A jak je na tom Morava po těchto třech dekádách? Kam dospěla, je vyhovující její současné postavení a jaká je její budoucnost? Ptali jsme se moravských osobností i odpovědných politikůNa otázky odpovídal Ondřej Hýsek.

“Morava mého dětství se s tou současnou nedá příliš srovnávat. Z unylé a šedivé periferie jednoho ze sovětských satelitů se proměnila v prosperující a živý kout Evropské unie,” hodnotí zpětně Ondřej Hýsek, historik, pedagog a komunální politik. “Věřím, že se nám podaří ještě urychlit proces, v jehož rámci se Morava znovu stává otevřenou zemí, která vnímá vlivy odjinud a sama je aktivně přetváří a obohacuje nejen středoevropský region,” dodává.

Uvažuje o nejvýznamnějších projektech, které se podařilo na Moravě zrealizovat. “Jedná se především o ty projekty, které byly z větší části financovány z peněz Evropské unie a kterými jsme alespoň zmírňovali náš infrastrukturní deficit oproti vyspělejším zemím. Napadají mě třeba obnovené železniční koridory, i když s rychlovlaky nám ujel vlak. Jako brněnského patriota a historika mě zaujala velkorysá obnova Špilberku. Zároveň vnímám, že z Brna, dříve moravského Manchesteru, se překotně stává spíše moravské Silicon Valley,” všímá si Hýsek.

Na otázku, zda by prospěla Moravě nějaká forma společné politické reprezentace, má Hýsek jasno. “Ano, pochopitelně. Pražské úřady na Moravu nedohlédnou a krajské úřady jsou slabé. Pokud se máme vyrovnat například s problémem nedostatku vody v moravské krajině, musíme ho přeci řešit v rámci celého povodí, které odpovídá zemským hranicím Moravy. Když chceme zvelebovat naši zemi, potřebujeme k tomu odpovídající demokratickou instituci. Do svých zemských sněmů si lidé volí své zástupce v Bavorsku nebo Dolních Rakousích, tak proč by neměl být obnoven staletími osvědčený Moravský zemský sněm, který převezme část kompetencí státní správy i regionální samosprávy,” vyjadřuje své přesvědčení.

“Tento úkol si musí vzít za svůj občanská společnost na Moravě a požadovat obnovu komunisty zrušené zemské samosprávy, být ochotna znovu převzít větší část zodpovědnosti za vlastní zemi,” doplňuje výzvou.

Budoucnost vnímá Ondřej Hýsek nadějně. “Budoucnost bude samozřejmě zářná. Tedy pokud se v ČR obrátí centralizační trend a pocit, že vše musí být pevně řízeno génii v Praze v pateticky neupřímných, ovšem stále mohutně oživovaných kulisách českého nacionalismu, v jehož rámci nezůstává pro moravský zemský patriotismus příliš mnoho prostoru,” uvažuje. “V rámci Evropské unie pak má Morava dějinnou šanci obnovit svoji samosprávu, čímž posílí nejen sebe, ale i ČR a EU jako celek. Pak bude naše společnost také snáze odolávat vábení vlád silné ruky, orientálních pořádků a plíživé ztráty svobody,” dodává.

dr. Ondřej Hýsek je historik, pedagog a komunální politik, spoluautor středoškolské učebnice Morava – Dějiny země uprostřed Evropy i připravované učebnice moravských dějin pro základní školy. V roce 2014 se stal zastupitelem městské části Brno-Královo Pole. Dlouhodobě se zasazuje o obnovu zemské samosprávy.

37101cookie-checkOndřej Hýsek: Pro Prahu je Morava daleko a kraje jsou slabé, potřebujeme zemskou samosprávu


1 Comment

  1. Ano pane Hýsku,máte pravdu,kraje jsou opravdu slabé, ale Morava nemá centrum. To je podle mne zásadní problém. Bohužel nikdo z moravských politických ani kulturních spolků to nechce slyšet. Je potřeba ho vytvořit. Ani jihomoravské Brno,ani severomoravská-slezská Ostrava, ani středomoravská Olomouc,atd.. to být nemohou. Nejsou totiž celo moravská. Dřívější internetové diskuze to jasně prokázaly. Toto hlavní město se musí vybudovat úplně nové na zelené louce. Nesmí mít krajskou minulost. Musí být dostatečně velké, a musí mít vhodnou polohu. Musí spádovat celou Moravu. Až si na takové město Moravané vytvoří vazbu, pak budou “Celomoravané” a “Celomoravu” budou žádat. Historie a geografie nestačí, jak dosavadní vývoj ukazuje. Děkuji

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*