Ondřej Hýsek: Pro Prahu je Morava daleko a kraje jsou slabé, potřebujeme zemskou samosprávu

Ondřej Hýsek

Na neděli 17. listopadu 2019 připadá třicáté výročí událostí, které vedly k pádu vlády jedné strany. Komunistický režim se zhroutil, nastala doba polistopadová. Takzvaná „Sametová revoluce“, jak jsou někdy převratné události konce roku 1989 nazývány, nastolila nové podmínky – euforické první svobodné volby i těžkou ekonomickou transformaci; velké naděje i velká zklamání. A jak je na tom Morava po těchto třech dekádách? Kam dospěla, je vyhovující její současné postavení a jaká je její budoucnost? Ptali jsme se moravských osobností i odpovědných politikůNa otázky odpovídal Ondřej Hýsek.

“Morava mého dětství se s tou současnou nedá příliš srovnávat. Z unylé a šedivé periferie jednoho ze sovětských satelitů se proměnila v prosperující a živý kout Evropské unie,” hodnotí zpětně Ondřej Hýsek, historik, pedagog a komunální politik. “Věřím, že se nám podaří ještě urychlit proces, v jehož rámci se Morava znovu stává otevřenou zemí, která vnímá vlivy odjinud a sama je aktivně přetváří a obohacuje nejen středoevropský region,” dodává.

Uvažuje o nejvýznamnějších projektech, které se podařilo na Moravě zrealizovat. “Jedná se především o ty projekty, které byly z větší části financovány z peněz Evropské unie a kterými jsme alespoň zmírňovali náš infrastrukturní deficit oproti vyspělejším zemím. Napadají mě třeba obnovené železniční koridory, i když s rychlovlaky nám ujel vlak. Jako brněnského patriota a historika mě zaujala velkorysá obnova Špilberku. Zároveň vnímám, že z Brna, dříve moravského Manchesteru, se překotně stává spíše moravské Silicon Valley,” všímá si Hýsek.

Na otázku, zda by prospěla Moravě nějaká forma společné politické reprezentace, má Hýsek jasno. “Ano, pochopitelně. Pražské úřady na Moravu nedohlédnou a krajské úřady jsou slabé. Pokud se máme vyrovnat například s problémem nedostatku vody v moravské krajině, musíme ho přeci řešit v rámci celého povodí, které odpovídá zemským hranicím Moravy. Když chceme zvelebovat naši zemi, potřebujeme k tomu odpovídající demokratickou instituci. Do svých zemských sněmů si lidé volí své zástupce v Bavorsku nebo Dolních Rakousích, tak proč by neměl být obnoven staletími osvědčený Moravský zemský sněm, který převezme část kompetencí státní správy i regionální samosprávy,” vyjadřuje své přesvědčení.

“Tento úkol si musí vzít za svůj občanská společnost na Moravě a požadovat obnovu komunisty zrušené zemské samosprávy, být ochotna znovu převzít větší část zodpovědnosti za vlastní zemi,” doplňuje výzvou.

Budoucnost vnímá Ondřej Hýsek nadějně. “Budoucnost bude samozřejmě zářná. Tedy pokud se v ČR obrátí centralizační trend a pocit, že vše musí být pevně řízeno génii v Praze v pateticky neupřímných, ovšem stále mohutně oživovaných kulisách českého nacionalismu, v jehož rámci nezůstává pro moravský zemský patriotismus příliš mnoho prostoru,” uvažuje. “V rámci Evropské unie pak má Morava dějinnou šanci obnovit svoji samosprávu, čímž posílí nejen sebe, ale i ČR a EU jako celek. Pak bude naše společnost také snáze odolávat vábení vlád silné ruky, orientálních pořádků a plíživé ztráty svobody,” dodává.

dr. Ondřej Hýsek je historik, pedagog a komunální politik, spoluautor středoškolské učebnice Morava – Dějiny země uprostřed Evropy i připravované učebnice moravských dějin pro základní školy. V roce 2014 se stal zastupitelem městské části Brno-Královo Pole. Dlouhodobě se zasazuje o obnovu zemské samosprávy.

Doporučujeme

6 Comments

  1. Ano pane Hýsku,máte pravdu,kraje jsou opravdu slabé, ale Morava nemá centrum. To je podle mne zásadní problém. Bohužel nikdo z moravských politických ani kulturních spolků to nechce slyšet. Je potřeba ho vytvořit. Ani jihomoravské Brno,ani severomoravská-slezská Ostrava, ani středomoravská Olomouc,atd.. to být nemohou. Nejsou totiž celo moravská. Dřívější internetové diskuze to jasně prokázaly. Toto hlavní město se musí vybudovat úplně nové na zelené louce. Nesmí mít krajskou minulost. Musí být dostatečně velké, a musí mít vhodnou polohu. Musí spádovat celou Moravu. Až si na takové město Moravané vytvoří vazbu, pak budou “Celomoravané” a “Celomoravu” budou žádat. Historie a geografie nestačí, jak dosavadní vývoj ukazuje. Děkuji

    1
    4
  2. Neřekl bych, že Morava nemá centrum. Jako Moravák z okraje cítím stále, že nejvhodnějším centrem by bylo Brno. I když – hlavní město může být na zelené louce (viz Brazílie, Austrálie, Kanada …).
    Napřed však musíme mít tu Moravu.
    Morava nemá politické centrum, což je především chyba roztříštěné politické reprezentace a nesmyslných sporů (o barvu šachování orlice …).
    Tříštění sil je snad záměrná infiltrace – jinak si je nedovedu vysvětlit.

    • Dobrý den, pane Behunčíku,
      nevím z kterého okraje Moravy jste, já jsem dlouho žil na Vsetíně a v Bruntále (ten je už ve Slezku). Z lidí, se kterými jsem o tom diskutoval, všichni Brno jednoznačně odmítali a to i ti ,kteří byli pro zemskou samosprávu. I hlasování( jeden hlas souhlasí dva nesouhlasí něco naznačuje).

      Hlavní města Brazílie,Austrálie,…Ano jsou na zelené louce, ale nejsou to centra. Vyjadřují spíše federaci. Morava si myslím nebude federací.Já si představuji centrum pro celou Moravu na zelené louce. Opakuji. Bez něho Morava nebude.

      Moje představa je asi taková. Přestat dočasně mluvit o Moravě. Dočasně podporovat na oko krajské zřízení.Usilovat o jinou podobu krajů.

      Na Moravě instalovat tři kraje.Jeden v povodí Dyje,druhý v povodí Moravy(bez dyjské části),třetí v povodí Odry.

      V Čechách by obdobným způsobem vzniklo pět krajů( Vltava pod soutok s Otavou,zbylá Vltava+Sázava,Berounka,Ohře+Labe od soutoku s Ohří,Labe po soutok s Ohří) a dvě města Praha a Liberec s územím kolem Nisy.

      To je celkem 10 územních celků a přirozených(vedou po rozvodnicích-vyjma Prahy-které jsou přirozenými spádovostními hranicemi.Toto uspořádání nevzbudí v protimoravských silách podezření.

      A teď nastává fáze dvě.
      Usilovat o politické ovládnutí Dyjského a Moravského kraje. Až se to podaří Usilovat o přerozdělení finančních prostředků podle už prezentovaného modelu 33-33-33-1.

      Poté společnými silami obou krajů začít s těchto prostředků toto centrum nenápadně budovat. Podle mne je vhodná oblast v prostoru Hodonína(je na styku dyjského a moravského prostoru).

      Až bude vybudováno bude následovat fáze poslední viz předchozí příspěvek.

      Nejsem profesionální politik. Mohou tam být chyby. Ale myslím ,že by tudy mohla vést cesta. Je to však program na mnoho desetiletí.
      Děkuji

  3. “Morava si myslím nebude federací.” Leda že by byla federací Moravy a části Slezska.
    Také je možnost federace Čech, Moravy a Slezska.
    Jakékoliv řeči jsou zbytečné, pokud není vymezeno institucionálně území a status Moravy.
    Pak i na zelené louce může vzniknout centrum …

  4. Pokud nebude mít Morava status země ( vlastní samospráva / autonomie ) nemá smysl diskutovat a přemýšlet o hlavním městě na zelené louce. Osobně si ovšem nemyslím ,že v tak malé zemičce má smysl a opodstatnění vytvářet umělé centrum. Centrem Moravy bylo – je – a bude Brno, nic lepšího nevymyslíme a prvotní musí být navrácení samosprávy.

  5. Dovoluji si upozornit na nový historický mapový portál Akademie Věd ČR:
    Portál Český historický atlas – Elektronický mapový portál, věnovaný českým a československým dějinám v mezinárodních souvislostech v kontextu moderní kartografie na adrese
    https://cha.fsv.cvut.cz

    Zde je možno pozorovat vytrácení Moravy (není ani v anotaci).
    První výskyt je na mapě Velké Moravy v 9. století, dále Morava 11. a 12. století, poslední výskyt je na mapě “Zemské zřízení 1930” a ještě přežívá jen jako nefunkční nápis v krajích 1949 – 1960 a 1960-1990.
    Na “Krajích od 2000” už se Morava nevyskytuje vůbec.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*