Umělá inteligence se rychle stala běžnou součástí života českých dětí a dospívajících. Výzkum odborníků z Masarykovy univerzity ukazuje, že ji nejčastěji využívají při školních povinnostech. Zároveň si uvědomují její přínosy i možná rizika.
Umělá inteligence se za poslední dva roky stala běžnou součástí života českých dětí i dospívajících. Odborníci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že děti a mladí lidé ve věku 9–17 let nejčastěji využívají umělou inteligenci při školních úkolech. Nejčastěji při psaní slohových prací a referátů či vysvětlování náročných textů.
Výzkum, který v souvislosti s dnešním Safer Internet Day zveřejnil tým z Fakulty sociálních studií, se opírá o více než 2600 odpovědí respondentů. Téměř polovina z nich uvedla, že umělou inteligenci používá právě jako pomocníka při učení, ať už k přípravě do školy, nebo pro shrnutí a vysvětlení delších textů.
AI jako každodenní rádce i zdroj doporučení
Umělá inteligence není pro děti pouze nástrojem pro školu, čtvrtina z nich ji využívá i k jiným praktickým účelům. Patří sem například získání doporučení, co dělat nebo sledovat, tipy na nákupy či rady ohledně volnočasových aktivit. Zhruba 30 % dotázaných používá umělou inteligenci právě k získání takových doporučení.
Zajímavé je, že 22 % dětí AI vnímá jako společníka nebo rádce – používá ji k rozhovorům o osobních starostech nebo každodenních tématech. Přibližně 21 % dotázaných uvedlo, že AI využívá pro otázky týkající se tělesného zdraví či kondice.
Kreativní využití umělé inteligence, jako je vytváření obrázků nebo videí, uvedlo více než pětina respondentů. Pouze malá část dětí (zhruba 4 %) však uvedla, že vytváří i tzv. deep fake fotky či videa.
Jak děti vnímají využívání umělé inteligence?
Výzkumníci zdůraznili, že děti umělou inteligenci často nevnímají jako hotové řešení, ale spíše jako startovní bod pro vlastní práci. Výsledky si upravují, doplňují nebo kombinují s vlastní kreativitou. Hlavní motivací je šetření času a snížení zátěže při rutinních úkolech.
Rozhovory s některými účastníky výzkumu ukázaly, že děti si uvědomují také potenciální rizika AI – například možné oslabování vlastního přemýšlení a učení, pokud by se spoléhaly pouze na stroje. Mnohé z nich proto zdůraznily, že umělá inteligence by měla být nástrojem podpory, nikoli náhradou vlastního myšlení.
Dospělí také potřebují AI gramotnost, zdůrazňují vědci
Podle závěrů výzkumu je klíčové, aby děti, rodiče i učitelé rozuměli fungování generativní umělé inteligence. Děti si často uvědomují, že rodiče či pedagogové nemají dostatečné znalosti k jejich efektivní podpoře.
Výzkum tak potvrzuje, že umělá inteligence je mezi českými dětmi běžným a prakticky využívaným nástrojem. Zároveň ale poukazuje na důležitost vzdělávání a kritického přístupu k jejím výstupům.
autor: ČŠ, zdroj: Masarykova univerzita, foto: generováno přes ChatGPT
Buďte první kdo přidá komentář