Horácká aréna v Jihlavě se pyšní technickým klenotem: Speciální konstrukční řešení pro střechu s největším rozponem v ČR

Stavba střechy Horácké multifunkční arény představuje jednu z technicky nejnáročnějších realizací ocelových konstrukcí v ČR. S unikátním rozponem 64 metrů vyžaduje speciální konstrukční řešení, která zajišťuje finská společnost NORDEC.

V rozhovoru s vedoucím jejího tuzemského zastoupení Martinem Svobodou se dozvíte více o výzvách tohoto projektu, inovativních technologiích i o tom, jak se jeho dlouholetá zkušenost ve stavebnictví a vedení firmy promítá do realizace tohoto prestižního projektu. Navíc se s tímto projektem po mnoha letech také vrací zpět do svého rodného města.

Jako rodák z Jihlavy, jak pohlížíte na stavbu arény?

Stavbu Horácké multifunkční arény považuji za velmi dobrý počin. Město svým významem potřebuje takovouto arénu, kde se mohou konat různé sportovní a kulturní akce. Její umístění a velikost jsou adekvátní a přinesou do regionu nové možnosti a zvýší jeho atraktivitu.

Co vás přivedlo k práci ve stavebnictví a jaká byla vaše profesní cesta až na současnou pozici? Jak dlouho v Nordecu působíte?

K práci ve stavebnictví mě přivedla fascinace tímto oborem už od dětství, kdy jsem navštěvoval moji mámu, která je stavařka, v kanceláři ve Stavoprojektu Jihlava. Tento zájem mě vedl k tomu, že jsem vystudoval střední průmyslovou školu stavební v Třebíči a poté konstrukce a statiku staveb na VUT v Brně. Po studiích jsem vystřídal několik pozic v rámci stavebnictví, jako projektant statik, přípravář a stavbyvedoucí. Pro společnost NORDEC pracuji již 17 let.

Jaké největší projekty má Nordec za sebou?

Mezi klíčové projekty patří rozšíření obchodního centra Chodov, výstavba OC NIVY Bratislava, spolupráce s Evou Jiřičnou na nástavbě nemocnice v Plzni a rozšíření OC Černý Most. V zahraničí jsme se podíleli na stavbě NOKIA Areny v Tampere, Oslo Opera House či Mall of Scandinavia.

A nyní k tomu nejdůležitějšímu – kdy by měla být střecha hotová a jak její instalace proběhne?

Instalace střechy proběhne po částech. Nejprve se realizuje jižní oblouk, poté severní oblouk a nakonec montáž nad budoucí ledovou plochou. Tento postup byl zvolen kvůli omezenému prostoru kolem stavby, což vyžaduje maximální využití prostoru pod střechou pro předmontáž a následné zdvihání vazníků na střechu. Z tohoto důvodu jsme se také dohodli s objednatelem, tedy společností GEMO, že se v této fázi nebudou osazovat spodní části tribun. Toto doporučení jsme obdrželi od našich kolegů z Finska, kteří měli podobnou zkušenost při stavbě NOKIA arény v Tampere, kde se tento postup osvědčil. Nosná část střechy by měla být dokončena na začátku příštího roku, a poté bude probíhat montáž dalších souvrství střešní skladby a montáž zavěšených tribun pod střechou.

Čím je střecha unikátní oproti jiným projektům v ČR?

Střecha je unikátní svým rozponem, který činí 64 metrů. Tento rozpon je jedním z největších v České republice a vyžaduje speciální konstrukční řešení. Střecha zakrývá celou arénu, která má rozměry 64 x 98 metrů. Navíc je na střeše navržena běžecká dráha pro sportovce a pod střechou je zavěšena kompletní konstrukce SKY boxů pro VIP zóny. Tím dochází k obrovskému přitížení vlastní střešní konstrukce, s čímž se museli poprat při návrhu naši statici.

Jaká byla největší technická výzva při návrhu střechy?

Jak jsem již zmínil – jednou z největších technických výzev bylo zvládnutí zatížení způsobeného běžeckou dráhou a podvěšenými patry. Naši statici a konstruktéři museli také řešit návrh uložení střechy na ložiska a návrh jednotlivých montážních stavů, kde významnou roli hrála teplota konstrukce během montáže a osazování prvků – jelikož je konstrukce černé barvy, tak dochází při oslunění k výraznému nárůstu teploty a následnému roztažení konstrukce. Jakmile bude konstrukce zakrytá střechou, tento problém se již nebude vyskytovat.

A nastal někdy ten problém s roztažením konstrukce? Práce začínaly ještě ve slunečném srpnu…

Ano, hlavní vazník se po spojení dvou kusů během dne (přibližně za pět hodin) vlivem teploty natáhnul o cca 16 mm. Tyto pohyby ale eliminují zabudovaná ložiska (na těch jsou vazníky uloženy), která umožňují posuny konstrukce.

Kolik lidí se podílí na montáži střechy a kolik tun železa bylo použito?

Na vlastní montáži střechy Horácké multifunkční arény se podílí přibližně 12 pracovníků, kteří do současnosti namontovali zhruba 150 tun konstrukce. Celý realizační tým zahrnuje nejen montážníky, ale také širokou škálu odborníků, kteří se podílejí na přípravě a realizaci montáže. Mezi těmito odborníky jsou statici, konstruktéři, přípraváři, zámečníci, svářeči a další.

Jak se bude sledovat a měřit pohyb střechy po jejím dokončení?

Po dokončení stavby budou provedeny výchozí prohlídky, aby se zajistila správná instalace a funkčnost střechy. Na vazníky budou instalovány tenzometry, akcelerometry a teploměry, které budou sledovat a měřit pohyb střechy. Veškeré deformace střechy budou přenášeny do cloudového úložiště, kde bude docházet k vyhodnocení naměřených hodnot. Kromě toho budou probíhat pravidelné roční prohlídky konstrukce, aby se zajistila její dlouhodobá stabilita a bezpečnost.

Projekt střechy byl zpracován ve formátu 3D včetně všech detailů. Jak vám tato technologie pomohla při plánování a montáži?

NORDEC používá BIM modelování u všech svých projektů. Tato technologie pomáhá při eliminaci chyb a koordinaci profesí. Montážníci mohou mít 3D model na stavbě ve svém telefonu, což usnadňuje vlastní montáž. BIM modelování také pomáhá při přípravě plánu návozů jednotlivých prvků a při plánování montáže. Z modelu lze přečíst hmotnost jednotlivých dílců i celých sestav, a model slouží ve fázi užívání stavby k její správě a údržbě.

Kromě toho byla pro montáž zpracována také animace, která ověřovala postup instalace jednotlivých částí. Jaké klíčové poznatky tato simulace přinesla?

Při simulaci jsme do modelu zanesli polohu všech věžových jeřábů, mobilních jeřábů, plošin a prostor pro vlastní předmontáž na zemi. Díky tomu jsme byli schopni naplánovat polohu vazníků na zemi a jednotlivé zdvihy, identifikovat kolizní místa nebo místa s nedostatečnou únosností jeřábů, což mohlo být ihned vyřešeno. Mohli jsme také navrhnout polohu bárek a nutnost podepření stropní konstrukce, na které stojí mobilní jeřáby a najíždí kamiony s materiálem.

Vaše firma je dodavatelem I zateplení a opláštění obou objektů. Jaké největší výzvy vidíte v její realizaci a kdo se podílí na jejím spoluutváření?

Na tuto stavbu budeme dodávat zateplení z takzvaných sendvičových minerálních panelů a předsazené hliníkové fasády. Podobnou skladbu jsme realizovali i na stavbě zimního stadionu Polárka ve Frýdku Místku. Jedná se o poměrně složitou konstrukci, kdy nejdříve musíme osadit do přesné pozice nosnou podkonstrukci hliníkové fasády, poté přes tyto konstrukce nasadit sendvičové panely a následně dokončíme montáž ocelové podkonstrukce fasády. Závěrem provedeme montáž hliníkových červených kazet se čtvercovým děrováním. Proces vývoje této fasády byl velice náročný, co se týče ladění jednotlivých detailů, skladeb, odladění estetické části fasády. Je za tím nespočet hodin jednání a konzultací s architekty a odborníky.

Autor: red Zdroj a foto: Město Jihlava