Sedmdesáté výročí půlnočního přepadení klášterů připomíná nová pamětní deska na Velehradě

Dnes je tomu přesně sedmdesát let, kdy o půlnoci začala tzv. „Akce K“, při které příslušníci tehdejší Státní tajné bezpečnosti, SNB a milicionáři obsadili řeholní kláštery s cílem jejich likvidace. Při příležitosti těchto smutných okamžiků naší historie byla v dnešním dopoledni na budově jezuitského kláštera ve Velehradě instalována pamětní deska připomínající toto výročí. Jejím autorem je akademický sochař Otmar Oliva, který na Velehradě žije a byl také vězněm komunistického režimu.

„Připomínáme si sedmdesáté výročí jedné z největších a nejbrutálnějších akcí komunistického režimu, jejímž cílem bylo zničení církve a křesťanství v naší zemi. Velehrad je v České republice kořenem víry a křesťanství, proto je pamětní deska instalována právě zde. Chceme tím ale připomenout Akci K v celém rozsahu, protože probíhala na území celého bývalého Československa,“ vysvětlil záměr správce velehradské farnosti P. Josef Čunek SJ.

Na Velehrad přijelo třemi autobusy zhruba pětadvacet ozbrojených mužů. V klášteře v té době žilo pětadvacet jezuitských řeholníků a šestačtyřicet noviců. Představený jezuita P. Karel Ševela dostal za úkol všechny muže svolat do jídelny. Tam jim bylo bez jakéhokoliv vysvětlení oznámeno, že budou převezeni do centralizačního kláštera Bohosudov. Poté byli posláni, aby si sbalili své svršky, přičemž s každým řeholníkem šel jeden ozbrojený muž, který na ně dohlížel. Jakmile řeholníci odjeli, představený kláštera musel zůstat a účastnit se prohledávání kláštera. Příslušníci STB, SNB a milicionáři hledali zbraně, letáky a cyklostyly. 

„Bohužel v myslích mnoha lidí stále zůstává, že řeholníci ukrývali zbraně. Proti komu by jich používali? Oni svou vírou a způsobem života byli v očích komunistů nepřáteli socialismu. Nepotřebovali k tomu žádné zbraně. Skrze Krista, který nám přinesl skutečnou svobodu, vzniklo křesťanství jako osvobození člověka a to je právě ta veliká věc,“ upozornil P. Čunek. Podle jeho mínění lidé stále vymýšlí svou vlastní svobodu a výsledkem jsou různé totalitní režimy, kterým bylo křesťanství ve dvacátém století trnem v oku. „Jediným vykupitelem a dárcem svobody je Ježíš Kristus, proto proti němu útočí. Křesťanství vytváří svobodu a důstojnost člověka. Tu vidíme v nádheře umění a kulturního dědictví nejen Evropy, ale celého světa,“ uvedl velehradský farář.

Na Velehradě stále žijí ještě tři pamětníci z řad řeholníků

V současné době na Velehradě žije šest jezuitských řeholníků, přičemž tři z nich onu dramatickou noc z 13. na 14. dubna 1950 prožili. „Vzpomínám si, jak jsme se dostali do autobusu. Byl v něm i páter Josef Koláček, pozdější redaktor Radia Vatikán. Latinsky tehdy řekl: „Toto je den, který učinil Pán, jásejme a radujme se z něho.“ To byla naše orientace do dalších dnů. Estébák zařval, aby byl klid, protože latinsky samozřejmě nic nerozuměl,“ zavzpomínal na dávnou dobu před sedmdesáti lety jezuitský kněz Vlastimil Ovčáčík. Zpočátku řeholnici vůbec netušili, kam je vezou. „Obávali jsme se, že na Sibiř, ale podle hvězd jsme poznali, že jedeme na západ, takže jsme byli potěšeni,“ svěřil se devadesátiletý Vlastimil Ovčáčík.

Poté dodal, že tehdejší režim chtěl ateizaci národa s cílem zvrácení křesťanství v naší zemi a toto byla jedna z protináboženských akcí. Kvůli tomu musel později na několika místech absolvovat základní vojenskou službu v neslavně proslulých Pomocných technických praporech (PTP). Po návratu z vojny měl zakázáno studovat a pracovat mohl pouze v dolech, hutích nebo ve Zbrojovce. Vybral si práci ve Zbrojovce Vsetín, protože byla nejblíže jeho rodným Kunovicím u Valašského Meziříčí. Později ho neminul ani komunistický kriminál a ke studiu teologie se vrátil až v politicky uvolněném roce 1968. Na kněze byl vysvěcený v roce 1971 a poté sloužil věřícím ve Veselí nad Moravou, Kyjově, Strážnici i Kuželově. PTP i kriminálem musel projít i jeho jezuitský spolubratr nyní devětaosmdesátiletý P. Josef Hladiš. „Nikdy nezapomenu na ono půlnoční buzení, které přišlo s velikým, rázným křikem a policejními pokyny,“ svěřil se v dnešním dopoledni stařičký kněz.

Přečtěte si  Návrat k plánovaným operacím bude velmi pozvolný, upozorňuje nemocnice u sv. Anny

Pamětní desku s veršem Jana Zahradníčka vytvořil Otmar Oliva

Autorem pamětní desky je akademický sochař Otmar Oliva. „Na desce je mimo jiné vyobrazen například znak jezuitů a verš mukla Jana Zahradníčka z jeho sbírky Znamení moci, kterou napsal ve vězení na Mírově, kde seděl s těmito knězi. Dole můžete vidět srdce omotané kněžskými štolami, v nichž je vpleten ostnatý drát, protože oni vydrželi bičování PTP i vězení. Touto deskou osobně platím dluh těm, kteří nás formovali. Některé z mužů jsem znal, i když je většina už mrtvá. Když jsem ale v šedesátém osmém roce a v sedmdesátých letech bral rozum, tak mně měli co sdělit a něco pro mne znamenali. Na desce jsem místo svého podpisu dal mé muklovské číslo 014571,“ prozradil sochař Oliva, který v komunistickém vězení pobýval v letech 1979 až 1981.

Jistě není bez zajímavosti, že iniciativa vytvoření pamětní desky vzešla před necelými třemi lety z Kyjova od letos sedmaosmdesátiletého lékaře a publicisty Jiřího Dunděry. „Oslovili jsme ředitele velehradského gymnázia, starostu Velehradu, Zlínský kraj a farní úřad. Všichni oslovení s naším nápadem souhlasili, ale nikdo nechtěl jít do uspořádání veřejné sbírky na tuto pamětní desku. I když už mám docela dost let, rozhodl jsem se, že do toho půjdeme s kyjovským občanským sdružením Omega plus, které s tím souhlasilo,“ uvedl jednaosmdesátiletý Vladimír Výleta. Sdružení vyhlásilo veřejnou sbírku. Iniciátoři předem věděli, že potřebují získat více než půl milionu korun, protože celkový rozpočet byl vyčíslen na 550 tisíc korun. „K dnešnímu dni se nám podařilo na transparentním účtu vybrat šest set tisíc korun. Obec Velehrad věnovala padesát tisíc korun, Zlínský kraj sto devadesát tisíc korun a sto tisíc věnovala také stavební firma Navláčil. To byli ti největší dárci. Velehradský pan farář Čunek daroval dvacet tisíc korun a já s panem Dunděrou po pěti tisících,“ vyjmenoval hlavní zdroje příjmů Vladimír Výleta z Kyjova.

Oficiální odhalení pamětní desky je odloženo na přelom září a října

Původně měla být pamětní deska odhalena osmnáctého dubna. Kvůli pandemii koronaviru a zákazu shromažďování byl termín přesunut na přelom září a října. Při té příležitosti se ještě z vybraných financí připravuje vydání brožurky, připomínající dramatické okamžiky „Akce K“. Bude vydána v nákladu dvou tisíc kusů.

Akce K byla nařízena Ústředním výborem komunistické strany. Jejich výkonnými složkami byla Státní tajná bezpečnost, SNB a Lidové milice. Během noci z 13. na 14. dubna 1950 bylo přepadeno celkem 219 klášterů a vyhnáno 2 376 řeholníků. Zároveň bylo zničeno nespočet knih a uměleckých děl.  

Autor a foto: Lenka Fojtíková

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*