Zástupci německé menšiny v České republice se na konci května zapojí do Sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Akce se letos poprvé koná v České republice a podle Shromáždění německých spolků má podpořit porozumění i česko-německý dialog.
Do Brna dorazí asi dvě stovky zástupců
Zástupci německé menšiny v České republice se chystají na 76. Sudetoněmecký sjezd. Ten se uskuteční od 22. do 25. května na brněnském městském výstavišti a letos poprvé zamíří do České republiky.
„Nejedeme tam jen jako hosté, budeme součástí tohoto tradičního setkání krajanů. Představíme naše aktivity a kulturní tradice,“ uvedl Richard Neugebauer, prezident Shromáždění německých spolků v ČR.
Podle jednatele shromáždění Martina H. Dzingela přijede do Brna zhruba dvě stě zástupců českých, moravských a slezských Němců. „Je to o něco více než běžně, poprvé to nemáme tak daleko,“ řekl Dzingel.
Vyšší účast podle něj brzdí přiostřující se nacionalistické reakce. Čeští Němci se podle zdroje obávají spíše zneužití setkání k vyvolávání nového společenského napětí než bezpečnosti samotné akce. Deklarovaným cílem sjezdu zůstává odpuštění, porozumění a pokračování přátelského česko-německého dialogu.
Neugebauer vyzval členy německých spolků otevřeným dopisem, aby se k účasti rozhodli podle vlastního uvážení. „Já osobně jsem připravený v Brně diskutovat s jakýmkoli křiklounem a obhajovat důstojně a důsledně svůj postoj,“ uvedl. Dodal, že extremisté podle jeho víry představují jen malou část české společnosti.
Spolky chtějí představit kulturu i práci s mladými
Před druhou světovou válkou žilo v Československu téměř 3,2 milionu Němců. Vyhnání postihlo asi 90 procent z nich. Zůstat směli jen antifašisté, lidé ze smíšených rodin nebo odborníci nezbytní pro hospodářství.
Dnes se k německé, případně kombinované národnosti hlásí zhruba 25 tisíc obyvatel. Shromáždění německých spolků sdružuje asi dvě desítky spolků a podporuje síť 13 česko-německých setkávacích center.
Organizace se zaměřuje na péči o kulturní dědictví a identitu českých, moravských a slezských Němců. Podporuje také výuku němčiny a péči o německé hroby. „Důležité je pro nás zapojení mládeže, třeba pořádání společných letních táborů a spolupráce se školami,“ doplnil Neugebauer.
Součástí brněnského sjezdu budou připomínky obětí druhé světové války, koncerty i bohoslužby. Česká republika akci hostí na pozvání organizátorů festivalu Meeting Brno, kteří stejnojmenný festival pořádají od roku 2016. Jeho cílem je podle zdroje pomáhat smíření a hledání společných cest.
Německou přítomnost ve Slezsku dokládá Opava
Německou přítomnost ve Slezsku dokládá také Slezský německý spolek v Opavě. Němci před druhou světovou válkou tvořili většinu obyvatel Opavy. Po roce 1989 se mohli znovu spolkově organizovat a opavský spolek vznikl v roce 1991.

Dnes má okolo stovky členů a zaměřuje se na uchování německého jazyka a kultury. V Opavě provozuje centrum setkávání, pořádá přednášky, besedy, výstavy, kulturní setkání i poznávací zájezdy. Nabízí také kurzy němčiny a vytváří prostor pro setkávání členů, vysídlených krajanů i příslušníků většinové společnosti.
autor: ČŠ, zdroj: Landesversammlung der deutschen Vereine / Shromáždění německých spolků , foto: Slezský německý spolek – Schlesisch-Deutscher Verein

“Moravští, slezští a čeští Němci stále žijí mezi námi. Na sjezdu v Brně chtějí být víc než hosté …”
Německou tradici a kulturu známe. Proč máme rozvíjet cizí tradice?Starejme se ty moravské. Morava jaksi stále v ČR neexistuje (ne jako historická země a ne na “malém” státním znaku). Moravská národnost není v ČR uznávána. V Německu jsou obnoveny historické země (i když jich několik spárovali). V ČR nikoliv.
Kdy Vyjedou Moravané do Rakous či do Bavor a budou prezentovat Moravskou kulturu?
“Před druhou světovou válkou žilo v Československu téměř 3,2 milionu Němců.”
Po druhé světové válce se ve sčítání lidu v ČR přihlásilo k moravské národnosti více jak 3 milony občanů.
—
P.S.
V Německu jsou Lužičtí Srbové (Zhořelec, Žitava, Budyšín) a mají své spolky a instituce. Moravané jsou v Česku přehlíženi.
Ještě jedna reakce do třetice: Němci v pohraničí ČSR jsou v podstatě potomci germanizovaných Slovanů – píše Jiří Šebestík zde:
https://noveslovo.eu/eseje/sudetonemecky-sjezd-s-prizrakem-kounicovych-koleji-v-brne/
Oprava: Ne Jiří, ale Ivo Šebestík