Armádní pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda by měl v druhé polovině roku 2027 zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici. Rodák z Brna se může stát prvním astronautem z Moravy a na palubě ponese i experiment s účastí FEKT VUT.
Brněnské technologie míří do vesmíru
Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici se blíží. Aleš Svoboda by měl odletět v druhé polovině roku 2027, pokud týmy úspěšně dokončí všechny přípravné a schvalovací procesy. Základní výcvik dokončil letos v květnu.
Do vesmíru ho má vynést raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v kosmické lodi Dragon. Během mise bude Svoboda pracovat na třinácti českých a moravských vědeckých a technologických experimentech.
Šest z nich vzniká za účasti brněnských univerzit, výzkumných institucí a firem. Vedle VUT připravují své projekty například Masarykova univerzita, Mendelova univerzita nebo Masarykův onkologický ústav.
Na palubě poletí také experiment ICARUS ARMOR Next Gen, který koordinuje Vysoké učení technické v Brně. Podílejí se na něm Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.
Digitální dvojče má sledovat zátěž astronauta
Experiment ICARUS ARMOR Next Gen vyvíjí digitální dvojče astronauta. Model má predikovat kognitivní výkon člověka vystaveného kumulativnímu stresu, například přetížení při startu nebo dlouhodobému pobytu v mikrogravitaci.
„Chceme výrazně posunout poznání, jak zvládnout období adaptace astronauta na podmínky mikrogravitace s co nejmenším propadem kognitivní výkonnosti,“ uvedl vědecký garant projektu Vratislav Šálený z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT.
Tým Ústavu mikroelektroniky pod vedením Jaromíra Hubálka vyvíjí pro misi hodinky se senzorem intenzity pocení. Zařízení bude kontinuálně snímat fyziologické parametry astronauta.
Výzkumníci nyní jednají také o tom, aby hodinky mohly sbírat data už během samotného letu na raketě Falcon 9. Brněnská technologie by se tak ověřila přímo v podmínkách, které na Zemi nelze plně napodobit.
Výzkum může pomoci i mimo kosmonautiku
Technologie má najít uplatnění také mimo kosmonautiku. Digitální dvojče může v budoucnu pomoci předvídat únavu řidičů nebo optimalizovat výkon lidí v náročných profesích a vrcholovém sportu.
Pro výzkumníky z FEKT VUT představuje mise mimořádnou příležitost. Technologie z brněnských laboratoří se ověří přímo na oběžné dráze a stanou se součástí mise Aleše Svobody, rodáka z Brna, který může vstoupit do historie jako první astronaut z Moravy.
autor: ČŠ, zdroj: VUT v Brně, foto: Česká cesta do vesmíru
Buďte první kdo přidá komentář