Do jarního dotazníkového šetření Brněnské metropolitní oblasti se zapojilo 155 ze 183 obcí. Většina radnic se s metropolitní oblastí ztotožňuje a 44 procent z nich hodnotí spolupráci s Brnem za posledních pět let lépe než dříve.
Obce lépe znají společné financování projektů
Celkem 94 procent respondentů ví, že jejich obec patří do Brněnské metropolitní oblasti. S příslušností k tomuto území se ztotožňuje 91 procent oslovených starostek a starostů.
Výrazně vzrostlo také povědomí o integrovaných územních investicích, označovaných zkratkou ITI. Jde o nástroj, který umožňuje obcím společně připravovat, koordinovat a financovat projekty důležité pro celé metropolitní území.
ITI zná 76 procent respondentů, což je o 11 procentních bodů více než při předchozím šetření. Podíl obcí, které o tomto nástroji nevědí, klesl z 34 na 24 procent.
Od roku 2014 se díky ITI uskutečnilo 249 projektů ve 49 obcích Brněnské metropolitní oblasti. Zaměřily se například na dopravu, školství, sociální služby a životní prostředí.
Více obcí se zapojuje do společných aktivit
Více než polovina vedení obcí se už zapojuje do metropolitní spolupráce, ať aktivně, nebo pasivně. Proti minulému šetření jde o nárůst o 11 procentních bodů. Dalších 27 procent respondentů by se chtělo zapojit intenzivněji.
Ochotu spolupracovat vyjádřilo 93 procent obcí. Společné aktivity spojují hlavně s plánováním a přípravou projektů v dopravě, veřejných službách a volnočasových aktivitách.
Vývoj spolupráce Brna s okolními obcemi hodnotí 44 procent respondentů jako zlepšení. Beze změny ji vnímá 55 procent oslovených, zhoršení uvedly dvě obce.
„Téměř polovina vnímá zlepšení, přičemž negativní zkušenost je zcela ojedinělá. To ukazuje, že se daří budovat funkční partnerství napříč územím,“ uvedla primátorka Brna a předsedkyně Řídicího výboru Brněnské metropolitní oblasti Markéta Vaňková.
Doprava je problémem i příležitostí
Dopravu označilo za hlavní problém Brněnské metropolitní oblasti 65 procent respondentů. Zároveň ji 63 procent obcí vnímá jako největší rozvojovou příležitost.
Na metropolitní úrovni by radnice nejčastěji řešily místní dostupnost, například parkoviště P+R, terminály a cyklodopravu. Tuto možnost vybralo 65 procent respondentů. Následuje školství s 57 procenty a sociální a zdravotní služby s 53 procenty.
Mírný růst počtu obyvatel do 20 procent očekává v příštích pěti letech 55 procent obcí. Stabilní vývoj předpokládá 38 procent oslovených, vyšší růst očekává sedm procent radnic.
Část obcí podporuje metropolitní svazek
Vznik metropolitního svazku si dokáže představit zhruba 40 procent respondentů. Dalších 46 procent zatím jeho fungování nedokáže posoudit a 15 procent ve svazku přínos nevidí.
Radnice by od takového uskupení nejčastěji očekávaly dotační poradenství a pomoc s přípravou společných projektů. Zájem mají také o sdílení dobré praxe, právní poradenství a práci s daty.
Podrobné výsledky včetně interaktivních grafů a map zveřejnila Brněnská metropolitní oblast na webu metropolitni.brno.cz.
autor: ČŠ, zdroj: Statutární město Brno, foto: archiv, Statutární město Brno
Buďte první kdo přidá komentář