Brňanům hrozí zdražení tepla a větší závislost na plynu. Potopí ODS investici za miliardy z fondů EU?

Zastupitelé města Brna ve středu 18. října rozhodnou o případném zastavení příprav na výstavbu třetího kotle v brněnské spalovně, kterou provozuje městská firma SAKO. Projekt je aktuálně ve fázi, kdy je již vybrán dodavatel na základě výběrového řízení a zjištěno financování díky třímiliardové dotaci z fonů Evropské unie. Většina radních současné koalice se však rozhodla projekt zastavit. Především zástupci ODS, kteří projekt dříve prosazovali postupně obrátili a argumentují ekologickými negativy projektu. Naopak ekologové včetně ministerstva životního prostředí stavbu hájí. Ministr životního prostředí Petr Hladík tento obrat vedení Brna označuje doslova za nelogický a nehospodárný.

Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla (ODS), jenž je proti stavbě, půjde o politické rozhodnutí, při němž proti sobě stojí ekonomický profit městské firmy a dopad na životní prostředí a dopravu v okolí spalovny. „V Brně se vyprodukuje ročně 90 000 až 100 000 tun využitelného odpadu, dalších 100 000 tun můžeme využít z jižní Moravy,“ uvedl Robert Kerndl pro iDNES. „Je to spousta tun odpadu, které se tady budou pálit, a všechny tyto látky se vypustí do ovzduší,“ pokračoval Kerndl.

Projekt třetího kotle v brněnské spalovně, se setkává s podporou ze strany opoziční Strany zelených a Žít Brno. Podle Drápalové ze Strany zelených, která byla v minulosti řadu let předsedkyní či členkou představenstva SAKO, má projekt nesporný ekonomický přínos pro firmu i obyvatele města a navíc nijak neškodí životnímu prostředí. Teplo je díky částečné výrobě z odpadu levnější, než kdyby se vyrábělo pouze z plynu. “Stavba třetího kotle by je mohla ještě zlevnit a zvýšila by energetickou bezpečnost a nezávislost Brna na plynu,” uvedla Drápalová.

Současně provozované dva kotle v brněnské spalovně mají roční kapacitu 240 000 tun, zatímco přidání třetího kotle by kapacitu zvýšilo na 352 000 tun.

Sedm let příprav a desítky milionů korun mohou přijít vniveč

Původní odhad nákladů na stavbu třetího kotle v brněnské spalovně byl 2,3 miliardy korun. Do tendru se však přihlásila pouze společnost Metrostav, a to se zhruba dvojnásobnou cenou, která odráží zdražování stavby. Město má také schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od Ministerstva životního prostředí. Pokud by se projekt zastavil, město by o tuto dotaci přišlo.

Po sedmi letech příprav se třetí kotel v brněnské spalovně může ocitnout na pokraji zrušení. Minulý týden radní projednávali speciálně zpracovanou analýzu a devět z jedenácti se vyslovilo pro ukončení projektu. Opoziční zastupitelé však tuto analýzu zatím neobdrželi, byli pozváni až na pondělní prezentaci  a mají hlasovat v úterý. Jana Drápalová z opoziční Strany zelených zmínila, že vedení města projednávalo analýzu také se zástupci koncernu městských firem, a to v utajeném režimu.

Ministr životního prostředí Petr Hladík, který projekt jako zastupitel a náměstek na brněnské radnici podporoval a posouval dál, vyjadřuje překvapení nad podovným obratem brněnské radice. „Jde o nelogické a nehospodárné chování, dotace je více než 2,8 miliardy korun. Pokud se projekt nezrealizuje, zvýší se cena tepla i cena za svoz a likvidaci odpadu. Projektem navíc Brňané uspoří energie – oproti stávajícímu stavu se realizací po uvedení do provozu zvýší dodávky elektřiny do sítě o 90 000 MWh/rok provozu a současně se sníží spotřeba neobnovitelných primárních energií až o 25,7 %,“ uvedl Hladík pro iDNES a dodává „Muselo stát opravdu hodně práce a úsilí napsat na 300 stránkách naprostý opak všech předchozích analýz, které si nechalo vypracovat město Brno a společnost SAKO“.

Je otázkou, co se za radikální změnou postoje, především u klíčových osob brněnské ODS, skrývá. Hovoří se o lobbystických tlacích energetických a stavebních firem či o souvislosti s nedávnými náznaky ohledně možného vydírání primátorky města. Stavba nového kotle totiž přináší Brnu a jeho obyvatelům energetickou soběstačnost, levné energie a ekologickou likvidaci odpadů z celého regionu. Zrušení projektu přináší větší závislost na externích dodávkách energie a plynu, případně akutnější potřebu stavby megalomanského horkovodu z Dukovan.

Autor: red Foto: SAKO