Misie slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje patří mezi nejslavnější události našich dějin. Oba světci se těší velké úctě v celé Evropě. Co víte o jejich životě a díle? Vyzkoušejte si další z našich kvízů plných zábavy a poučení.
Z kterého města pocházeli "slovanští věrozvěsti"?
Soluňští bratři žili na území Byzantské říše, odkud byli vyslání šířit křesťanskou víru mezi Chazary a slovanské kmeny. Jejich rodným jazykem byla řečtina, ovládali také slovanskou řeč.
Jak se Cyril a Metoděj původně jmenovali?
Konstantin zvaný Filozof, který později přijal řeholní jméno Cyril (Kyrillos) platil za významného učence. Jeho starší bratr Metoděj (Methodios) se původně jmenoval Michael. Zpočátku působil jako úředník, byl znám svými organizačními schopnostmi.
Na žádost kterého moravského knížete se soluňští bratři vydali na misijní cestu na Moravu?
Soudí se, že Rostislavovým záměrem bylo nejen šířit křesťanskou víru, ale také se vymanit ze silného vlivu Franské říše. Kníže Rostislav je uctíván jako světec v pravoslavné církvi.
Kdy přišli slovanští věrozvěsti na Moravu?
Misijní výprava vyslaná byzantským císařem Michaelem III. dorazila na Moravu v roce 863. Brzy rozvinula úspěšné misijní dílo.
Co nového na Moravu přinesla byzantská misie soluňských bratří?
Malý chyták. Křesťanská víra se na Moravu šířila už před příchodem soluňských bratří, zejména díky bavorské misii z Pasova. Úplnou novinkou bylo písmo vytvořené na základě starého slovanského jazyka, který Konstantin s Metodějem dobře znali. Pro písmo se užíval název hlaholice (glagolica/hlaholica). Později z ní vznikla cyrilice i současná azbuka.
Slovanským věrozvěstům se podařilo přechodně prosadit staroslověnštinu jako liturgický jazyk. Mezi které jazyky se tak zařadila?
Soluňským bratřím se podařilo přesvědčit papeže, aby uznal staroslověnštinu jako liturgický jazyk, kterým se sloužila bohoslužba. Později ale převládl názor takzvaných "trojjazyčníků", že mezi liturgické jazyky mají patřit jen ty, které se objevily na Kristově kříži.
Jaký byl osud Konstantina?
Soluňští bratři odcestovali do Říma, aby se zde se svou družinou nechali vysvětit na biskupy a kněze. Těžce nemocný Konstantin v Římě zůstal, vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril. Nedlouho poté zemřel.
...a jak to bylo s Metodějem?
Metoděj se stal biskupem moravsko-panonské diecéze. Později se dostal do vážných sporů s moravským knížetem Svatoplukem a na několik let padl do franského zajetí. Po zbytek života se snažil dokončit dílo moravské církve pod slovanskou liturgií. Zemřel v roce 885.
Kde se nachází Metodějův hrob?
Místo posledního odpočinku svatého Metoděje není známo. Prameny pouze neurčitě hovoří o moravském chrámu. V minulosti se objevilo několik spekulací. V roce 1932 dokonce došlo k oznámení nálezu Metodějova náhrobního kamene Klementinou Maštalířovou ze Stupavy na Chřibsku. Brzy se však ukázalo, že se jedná o podvod.
Jak se jmenoval nástupce Metoděje v čele moravské církve?
Stárnoucí biskup Metoděj za svého nástupce vybral Gorazda. Ten byl podobně jako další žáci Cyrila a Metoděje nedlouho poté vyhnán z Moravy. Gorazd patří mezi takzvané Sedmipočetníky, tedy Sedm slovanských svatých, kteří jsou spjati s cyrilometodějským odkazem. Kněží slovanské liturgie, kteří byli vyhnáni z Moravy, se přesunuli do jiných slovanských zemí, kde pokračovali v díle Cyrila a Metoděje.
Na který den byl stanoven svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje?
Den slovanských věrozvěstů se začal slavit až v 19. století v souvislosti s obnoveným zájmem o odkaz jejich díla.
Odkdy se koná moravská národní pouť na Velehrad na počest Cyrila a Metoděje?
Cyrilometodějská úcta se plném rozsahu obnovila až v 19. století. Národní pouť na Velehrad se koná každoročně.
Proc ne ‘s moravskym kralem Svatoplukem’?
Označení některých panovníků tzv. Mojmírovské dynastie pojmem “král” nebo pojmem “kníže” je zřejmě mnohými profesionálními odborníky na ranný středověk považováno za diskutabilní. Za “taktičtější” bych proto považoval obecnější označení “panovník” než konkrétnější označení “král” resp. “kníže”. Ostatně překlady minimálně se vyskytujících dobových textů do soudobých jazyků mohou být diskutabilní stejně tak. A argumentovat na základě o stovku a více let mladších zápisů legend, nebo tzv. opisů neexistujících dobových originálů, je vždy ošidné. A to ani nemluvím o záměrné a v ranném středověku poměrně časté “výrobě” různých věrohodně se tvářících falzifikátů.
No ja osobne bych se vubec nebal ho pojmenovat kralem. Kdo rozhoduje o tom jestli to byl kral nebo ne? Ja si myslim, ze kralem si ho muzeme nazyvat bez ohledu na ostatni. Nebo na to potrebujeme souhlas nekoho jineho? Zvlaste pokud nezle vyvratit, ze kralem nebyl. Byl to suveren, nebo ne? Minimalne v urcitem obdobi sve vlady.
Kdo rozhodne? Dějiny píší zpravidla vítězové. Morava zatím příliš nevítězí, takže jí nezbývá než se smířit s tím, že tzv. profesionální historikové, placení z pražských nebo bratislavských mocenských center, budou význam moravských panovníků usilovně bagatelizovat nebo popírat. Jak se říká, “koho chleba jíš, toho píseň zpívej”. Exaktní věda musí jít v případě politicky vhodného výkladu historie stranou.
To chapu, ale nezavisle noviny si to mohou napsat jak budou chtit, bez ohledu na nazor odborniku. O to vic, pokud to nelze vyvratit.
Na dokreslení doporučuji písemné prameny k dějinám Velké Moravy (FF J. E. Purkyně v Brně a Československé akademie věd)
Magnae Moraviae Fontes Historici
http://www.cormierop.cz/Magnae-Moraviae-Fontes-Historici.html
Prameny jsou jedna věc a jejich výklad věc druhá…