KVÍZ: Jak znáte královská města na Moravě?

Status města byl spolu s městskými privilegii udělen jako prvnímu na současném území Moravy Uničovu. Dle dochovaného pramene to bylo nejspíše v roce 1213, kdy byl Uničovu městský status udělen moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Vůbec nejstarším městem na území českých zemí je Bruntál, ležící na moravsko-slezském pomezí, který městská privilegia získal pravděpodobně už v roce 1210 (určitě dříve než Uničov). Status královského města Uničov definitivně pozbyl v roce 1850.

Znojmo představovalo jedno z hlavních sídel středověké Moravy. Jeho postavení bylo korunováno udělením královských privilegií ve 20. letech 13. století. Jako královské město přetrvalo až do zrušení markrabství v roce 1918. V roce 1928 mu bylo odebráno i postavení statutárního města.

Zemský sněm a zemský soud střídavě zasedaly v Brně a Olomouci. První město bylo spíše centrem světským, druhé duchovním coby sídlo biskupa. Brno se oficiálně stalo městem v roce 1243, Olomouc v roce 1253. Po třicetileté válce se jedinou metropolí Moravy stalo Brno, ačkoliv Olomouc později používala čestný titul královské hlavní město.

Jihlava vznikla jako typické tzv. horní město ve 13. století. Nedlouho poté (1253) obdržela královská městská privilegia. Obyvatelstvo tvořili příchozí z německojazyčných částí Říše. Středověk představoval pro výstavní město Jihlavu zlaté období až do husitských válek. Velký rozvoj také přišel v průběhu raného novověku. Tragickou kapitolou se stalo vyhnání takřka všeho původního obyvatelstva po druhé světové válce.

Uherské Hradiště bylo jako královské město založeno v roce 1257. Důvodem vzniku nového sídla poblíž Starého města (které kontinuálně existovalo od velkomoravského období) byla obrana moravsko-uherského pomezí. Tato funkce se později odrazila v současném názvu města. Status královského města Uherské Hradiště drželo do moderní doby, na rozdíl např. od Uherského Brodu, které jej ztratilo v roce 1509.

Nejstarší listina týkající se královských privilegií Litovle se váže k roku 1287. Město přezdívané "Hanácké Benátky" podle šesti ramen řeky Moravy, nad kterými stojí, pokleslo postupně mezi poddanská města po husitských válkách, kdy mu bylo nejprve určen ochránce – rod Vlašimů. Definitní ztráta postavení královského města přišel v 16. století, kdy si město jako svůj majetek napsali Boskovicové.

Město bylo založeno jako královský majetek na místě pohraničního hradu patrně ještě před rokem 1227. Význam Jemnice souvisel s místní těžbou stříbra a zlata. Město se také stalo věnným královským městem (patřilo královně). O postavení královského města přišla Jemnice v roce 1530.

Město na pomezí Moravy a Uher, při hranici tehdejší Lucké provincie, povýšil v roce 1272 král Přemysl Otakar II. Roku 1506 daroval král Vladislav Jagellonský město Janovi z Kunovic, čímž Uherský Brod přestal být královským městem.

Jevíčko bylo na královské město povýšeno v roce 1258. Od svého založení mělo plnit úlohu centra širší oblasti, avšak neuspělo v konkurenčním boji s nedalekou Moravskou Třebovou (která byla poddanským městem). O své postavení přišlo definitivně v roce 1500, kdy bylo předáno do dědičného držení dosavadnímu zástavnímu majiteli Hanuši Haugvicovi z Biskupic

Podivín byl na královské město povýšen roku 1297. Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova, Hodonín (svého času také královské město) nebo později Břeclavi, což se odrazilo i ve ztrátě privilegovaného postavení.