Manželka Milana Kundery vylučuje návrat do vlasti. Slavný moravský spisovatel zůstává ve Francii, i kvůli disidentům

Milan Kundera s manželkou Věrou

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery, který se narodil a vyrůstal v Brně. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Kundera rozhovory neposkytuje.

Návratu brání chování disidentů i obvinění z udavačství

Disidenti podle Kunderové jejího manžela nenáviděli, protože se už před revolucí obávali toho, aby se Kundera nepostavil do čela politické opozice. “Vybrali jako vůdce protikomunistické opozice Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice,” řekla.

Kunderová uvedla, že nemožnost návratu do České republiky si poprvé uvědomila poté, co v roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek o údajném Kunderově udavačství v 50. letech. Zároveň se ale zrodila touha být doma, řekla. “Připadám si jako otrok na plantáži, který se v noci ve snech vrací do své země,” podotkla. Připomněla také verše Viktora Dyka o vlasti, kde říká: “Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš.”

Článek v Respektu Kunderovou i jejího muže zdravotně zničil, uvedla. “A nikdo se mu dosud neomluvil!” posteskla si. V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho udal, není dodnes jednoznačně rozřešeno. Kundera se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako “očerňovací kampaň”.

Touha po vymazání celé doby komunismu byla chyba

Největší chybou po sametové revoluci bylo podle Kunderové to, že disidenti chtěli vymazat celou dobu komunismu, že se nenavázalo na pražské jaro ze 60. let. “Z pohledu disidentů to bylo asi logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by možná nevypadali jako takoví hrdinové a bojovníci, ale tu zemi to poškodilo,” uvedla. Lidé v tehdejším Československu si podle ní nechali namluvit, že komunismus trval 50 let. “Vy jste začali znovu, ale tím jste přerušili tu důležitou kontinuitu,” doplnila.

Přečtěte si  Kundera míří do Brna. Archiv slavného spisovatele konečně vyráží z Paříže

Připravují se další překlady Kunderových románů

Poslední čtyři romány Kundera napsal ve francouzštině, české vydání čtvrtého z nich Slavnost bezvýznamnosti se podle Kunderové dlouho odkládalo, protože zvažovali, že Kundera ho přeloží sám. “Ale teď už to nejde, tak to bude aspoň kontrolovat. Pokud to dopadne dobře, tak by další měla být Nevědomost,” řekla. Hned v 90. letech nové Kunderovy romány nevycházely v češtině kvůli obavě z toho, že politická témata zastíní to, co je v nich podstatného. “Ale teď už vyrostly nové generace a ty to snad budou číst úplně jinak,” dodala Kunderová.

Věra a Milan Kunderovi dlouhá léta žijí v Paříži. Kundera po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i ČR, udržuje kontakt s úzkým kruhem přátel, v roce 1995 mu prezident Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Věra Kunderová. Kundera, o kterém se prý svého času uvažovalo v souvislosti s nominací na Nobelovu cenu za literaturu, dlouhodobě odmítá trvalý návrat do své rodné vlasti.

Zdroj: ČTK, foto: pinterest.com

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*