Iniciativa Moravané za Moravu zve své příznivce i další zájemce na společné setkání v Brně. Nabídne prostor k osobnímu seznámení, výměně názorů a debatě o moravské identitě i dalším směřování hnutí.
Setkání se uskuteční v sobotu 5. září od 14 hodin v Lokále U Caipla na adrese Kozí 115/3 v centru Brna. Otevřené bude nejen dosavadním příznivcům Moravanů za Moravu, ale také lidem, kteří se chtějí s jejich činností teprve blíže seznámit.
Organizátoři chtějí vytvořit prostor, kde se mohou potkat lidé se společným zájmem o Moravu, probrat aktuální dění a navázat nové kontakty. Diskuse se má věnovat také budoucímu směřování iniciativy.
„Každý hlas a názor je pro naši budoucnost klíčový,“ uvádějí Moravané za Moravu v pozvánce.
Mladá iniciativa se zaměřuje na moravskou historii, kulturu, identitu a zemské vědomí. Prostřednictvím webu, sociálních sítí a veřejných akcí se snaží oslovovat především mladší generaci a propojovat lidi, kterým není budoucnost Moravy lhostejná.
K otázkám, které Moravané za Moravu v poslední době veřejně otevírají, patří také možné obnovení zemského zřízení. Ve zveřejněném videu argumentují tím, že historické země představují přirozenější celky než současné krajské uspořádání. Téma podle nich nesouvisí pouze s historií a tradicemi, ale také s fungováním veřejné správy, ekonomikou a možností regionů rozhodovat o vlastních záležitostech.
Zároveň připouštějí, že na návrat zemského zřízení nemusí mít všichni stejný názor. Podle iniciativy si však tato otázka zaslouží otevřenou a věcnou diskusi. Právě prostor pro různé pohledy a společné hledání dalšího směru má nabídnout také zářijové setkání v Brně.
autor: ČŠ, foto: archiv
letos jsem byl svědkem krásného vztahu sudetských Němců ke staré vlasti. Dokážou něco takového i Moravané?
Ano. Třeba na Slovensku je v seznamu národností národnost Moravská.
A každý rok se tady ve “Zprávách z Moravy” dočtete o činnosti Moravanů na Slovensku.
V ČR se nic takového neděje, protože v seznamu uznaných národností žádná “národnost Moravská” neexistuje.
Pozor na záměnu pojmů: v ČR ani v SR neexistuje státní seznam povolených národností anebo národů (pokud někdo o nějakém víte, dejte sem odkaz). Národnost ve smyslu příslušnosti k národu je naprosto svobodná volba a k té moravské se při sčítání běžně hlásí stovky tisíc lidí. Pan Vojtěch zde zaměnil pojem národnost s úředním statusem národnostní menšiny. Na Slovensku Moravané (i Češi) status menšiny mají, v ČR však nikoliv, protože jsou zde doma, nikoliv cizí etnická minorita (tou jsou v ČR naopak třeba Slováci). To potvrdil i Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2814/21 – pro status menšiny vyžaduje zákon č. 273/2001 Sb. reálnou etnickou nebo kulturní odlišnost od většiny. A např. s úředním jazykem Moravané problém nemají, mnozí jsme přesvědčeni, že ho zvládáme lépe než lidé v Praze. Osobně zde na Moravě žádnou menšinou být nechci, jsem tu doma. Příslušníkem menšiny bych se stal na Slovensku, stejně jako se Slovák stává příslušníkem menšiny v ČR.
Nepíšu “povolené” národnosti. Píšu “uznávané” národnosti, tedy ty, které jsou uvedeny ve vládním seznamu národnostních menšin:
Běloruská menšina
Bulharská menšina
Gruzínská menšina
Chorvatská menšina
Maďarská menšina
Německá menšina
Polská menšina
Romská menšina
Rusínská menšina
Ruská menšina
Řecká menšina
Slovenská menšina
Srbská menšina
Ukrajinská menšina
Vietnamská menšina
—
https://vlada.gov.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/
Viz také Národnostní složení České republiky
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodnostn%C3%AD_slo%C5%BEen%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky
viz také
Národnostní složení České republiky
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodnostn%C3%AD_slo%C5%BEen%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky
To je seznam národnostních menšin, ne seznam národností. Ten je mnohem širší a není vymezen zákonem. To co uvádí wikipedie je přehled národností (ne uznaných národnostních menšin) v počtu nad 5000 osob, nejde o nic státem regulovaného, uznávaného ani povolovaného. ČR se vůči národnostem nijak právně nevymezuje, to činí jen vůči tzv. národnostním menšinám. Moravané a Češi jsou menšinou v SR podobně jako Slováci jsou menšinou v ČR.
Odkaz na seznam národnostních menšin podle Vlády ČR neřiká nic o žádném seznamu národností. Pokud by šlo o seznam “uznávaných” národností, znamenal by, že ČR neuznává např. Španěly, Francouze, Italy nebo Angličany? Nezaměňujte seznam menšin s neexistujícím seznamem národností.
Povolené nebo uznávané? Mezi tím je rozdíl pro tuto diskusi nevýznamný. Chcete-li, tedy seznam uznávaných národností? Takový v ČR není. Ovšem mezi národností a národnostní menšinou je rozdíl zásadní. Národnosti v žádném seznamu uvedeny nejsou a seznam, který jste předložil, je seznam národnostních menšin, nikoliv narodností. Národnostní menšiny jsou vymezeny zákonem o nár. menšinách, národnosti mohou být jakékoliv a stát je nijak nevymezuje. KAŽDÝ se může považovat čím chce nebo nemusí svou národnost vymezovat nijak – jako tak činí asi třetina obyvatel. Ostatní jsou od Čechů přes Moravany, Slezany aj. až po Pastafariány a Rytíře Jedi, je to svobodné rozhodnutí každého z nás.
Tento srovnávací konstrukt prozrazuje určitou neznalost historie i moderního práva. Obrovská část tzv. ‘sudetských Němců’ pocházela z Moravy a Slezska, takže jejich vztah k domovu je ve skutečnosti moravským patriotismem v německém jazyce. V Bavorsku je navíc dodnes rozeznají hned podle řeči – mluví odlišnou, ‘moravskou’ němčinou. Historickou mezeru pana Staníčka ilustruje Moravské vyrovnání z roku 1905. Tehdy poslanci mluvící moravsky (česky) i brněnskou nebo vídeňskou němčinou sice hlasovali odděleně podle jazykových kurií, na zemském sněmu ale jednotně hájili autonomní zájmy Moravy jako své společné vlasti. Je načase opustit zastaralou národoveckou terminologii a používat korektní pojem Moravané německé řeči resp. německy mluvící Moravané případně Slezané. Národnost je svobodná volba a nelze ji vnucovat podle jazyka. Pro tyto lidi byla Morava domovem (Heimat). Domácí Moravané (lidé z Moravy či žijící zde po generace) tedy nemusí nic dokazovat – vztah k této vlasti je historicky společný.
Myslíte jako Palacký je Čechem rodu Moravského?
Konkrétně Franz Palatzky byl původně německy mluvící Moravan, který se následně uchytil v Čechach, oženil se tam a stal se Čechem osobní volbou podobně, jako byl např. cestovatel Mirosla Zikmund původně Čech (z Plzně) a následně se usadil ve Zlíně a stal se Moravanem osobní volbou. Na obojím není nic proti ničemu.
Dobře, pane Kolářský. U národností a menšin V podstatě mluvíme o stejných věcech a nejsme ve při.
Nyní se obraťme k pojmu “národ”. Národ se zpravidla váže na území, které obývá, ale není tomu tak vždy: Například Kurdové a Židé žijí v diaspoře.
Také bývá pravidlem společný jazyk, ale není podstatný: Američané a Britové už jsou dva různé národy, složitější je to u Němců a Rakušanů. Je rakouský národ?
V prosazení Moravského národa je zásadní problém v tom, že Moravané se nemohou oficiálně identifikovat se svým územím a také Češi se zuby nehty brání jakékoliv formě samosprávného Moravského území.
Definice pojmu “národ” v české Wikipedii je zde
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rod
Tato definice rozlišuje “politický” a “etnický” národ a také konstatuje, že “pojem „národ“ není právně definován. Klasická teorie mezinárodního práva uznává jako subjekt pouze suverénní stát.
Mimochodem se tam operuje s pojmem “československý národ”, který už neexistuje (viz Washingtonská deklarace z roku 1918).
Moravané (a Slezané) jsou uvedeni ve Wikipedii jako národ bez vlastního státu (Stateless Nation)
https://en.wikipedia.org/wiki/Stateless_nation
Je tedy zásadní věcí prosadit samosprávnou Moravskou zemi.
Povolené nebo uznávané? Mezi tím je rozdíl pro tuto diskusi nevýznamný. Chcete-li, tedy seznam uznávaných národností? Takový v ČR není. Ovšem mezi národností a národnostní menšinou je rozdíl zásadní. Národnosti v žádném seznamu uvedeny nejsou a seznam, který jste předložil, je seznam národnostních menšin, nikoliv narodností. Národnostní menšiny jsou vymezeny zákonem o nár. menšinách, národnosti mohou být jakékoliv a stát je nijak nevymezuje. KAŽDÝ se může považovat čím chce nebo nemusí svou národnost vymezovat nijak – jako tak činí asi třetina obyvatel. Ostatní jsou od Čechů přes Moravany, Slezany aj. až po Pastafariány a Rytíře Jedi, je to svobodné rozhodnutí každého z nás.