V krasových jeskyních se množí plastový odpad. Sáček omotaný kolem krápníku? Žádná výjimka

Krasové jeskyně stále více ohrožuje znečištění plastovým odpadem. Vědci se rozhodli negativní fenomén pořádně prozkoumat.

V posledních letech přibývá plastového odpadu v krasových jeskyních, sáčky omotané kolem krápníku často nejsou žádnou výjimkou. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se rozhodli znečištění v jeskyních odborně zkoumat. Negativní fenomén podle nich mimo jiné ukazuje na dlouhodobé zatížení krajiny.

Z výjimky se stává standard

Plastový odpad se do jeskyní dostává především splachem z povrchu. Povrchová voda přitékající na krasovou krajinu se velmi rychle dostává do podzemí. Vždy se jedná o rychlý průtok propastmi, které jsou v tomto případě nazývány ponory nebo propadáními.

„Tato voda s sebou přirozeně unáší půdu a sedimenty i organický materiál, jako je lesní hrabanka, větve a v některých případech i rozměrnější kusy různých materiálů. Pokud se na povrchu vyskytuje jakékoliv znečištění, tak ho voda strhne do podzemí, kde se odpad hromadí,” vysvětluje Milan Geršl z Mendelovy univerzity, který patří mezi tým vědců zkoumající znečištění v jeskyních.

Vnos odpadu do krasového podzemí v podobě splachů z povrchu není podle něj ničím novým. Geršl, který je aktivním speleologem, tento jev pozoruje od 90. let. Dříve byl ale nález sáčku od mléka omotaný kolem krápníku jednoznačně výjimkou a raritou.

„Exkurze se takovému nálezu zpravidla usmály. Před několika lety jsem si ale uvědomil, že tato výjimka se změnila na standard. Zatím nikoho nenapadlo tyto nálezy zdokumentovat a zhodnotit. Doteď jsme se my i kolegové z jiných výzkumných organizací soustředili především na analytické hodnocení kontaminantů způsobované například zemědělskou činností nebo osídlením,” uvedl aktivní speleolog a odborník na odpady.

Unikátní výzkum zavedl vědce do hlubin

Podle Geršla jsou už nyní získané poznatky zcela unikátní a podobné šetření nemá v tuzemských poměrech ani v zahraničí obdoby.  V některých případech musí odborníci až na dno jeskyně slanit za pomoci speleologické lanové techniky. Spolupracují proto s jeskyňáři.

Krápníková výzdoba ve většině jeskyní vytváří dechberoucí pohledy v očích speleologů i ostatních návštěvníků. Společně se sedimenty a vším, co se v jeskyni nachází, je řazena mezi jeskynní výplně, takzvané speleotémy. Význam speleotém je však pro moderní vědu hlubší.

„Jedny z nejlepších záznamů toho, co se dělo během několika posledních dob ledových, ale i v nedávné minulosti nalézáme právě v přírůstkových zónách krápníků i v usazených sedimentech, které jsou do jeskyně přinášeny z povrchu. Pomocí geochemických analýz tak můžeme získat informace o panujících prehistorických teplotách atmosféry, složení atmosférických srážek nebo pomocí analýz pylových zrn uložených v krápnících i o složení rostlinných společenstev v daném krasovém území. Jedná se o záznamy, jejichž informaci lze lze promítnout i do prostředí na povrchu. Geochemický záznam je o to cennější, že na povrchu často již dlouhá tisíciletí není obdobný záznam dostupný,” vysvětluje vědec.

Přečtěte si  Horská služba transportovala zraněnou ženu na Králickém Sněžníku. Zásahy zrychluje aplikace Záchranka

Materiál uložený v jeskyni je ochráněn před vlivy okolí, před erozí, takže je zde vlastně konzervován a zpětně vydává svědectví o děních na povrchu často i před tisící lety. „Dokumentace znečištění v jeskyních pak ukazuje na historické i současné zatížení krajiny,” dodal Geršl.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*