Velký moravský a také československý herec se narodil 17. června 1909 v Králově Poli, dnes součásti Brna, jako 13. dítě dělníka z místní cihelny. Moravský původ po celý život zůstal v jeho podmanivém hlase, který byl jako stvořený pro rozhlasovou četbu či práci v pořadech pro děti.
V početné rodině se hrávalo loutkové i činoherní ochotnické divadlo, ale Karel začínal jako učitel. Až na vojně se přihlásil na konzervatoř a poté šel k divadlu. Stal se oblíbeným hercem v brněnském Zemském divadle (dnes Národní divadlo Brno), kde vytvořil asi 120 různých rolí. V roce 1940 dostal nabídku do pražského Národního divadla, kde působil až do své smrti.
Začínal rolemi milovníků, ale záběr jeho herectví i rolí byl hodně široký. Hrál historické postavy, ale i hrubínovsko-vávrovské rozervané muže ve slavných filmech ze zlatého fondu, s chutí si však zahrál i v kriminálkách. Bohatě ho využil rozhlas i televize.
Za války byl součástí odboje proti nacismu
Za druhé světové války byl zapojen do protinacistického odboje. Finančně pomáhal několika rodinám, které měly někoho v koncentračním táboře, spolupracoval s podzemním hnutím na Moravě, podporoval nejmenovaného parašutistu, který se ukrýval na Moravě a po nějakou dobu byl kurýrem šifrovaných zpráv. Po dobu války také uchovával majetek jisté židovské rodiny. Po válce mu bylo vyčítáno, že 24. 6. 1942 spolu s dalšími herci a umělci přísahal v Národním divadle věrnost Říši. Očištění se dočkal díky důkazům o své odbojové činnosti za války a po válce obdržel potvrzení o státní spolehlivosti a národní bezúhonnosti.
Zemřel 2 dny po výpovědi v divadle
Pod jeho rukama se také zrodila celá generace herců. Po léta působil jako pedagog na Státní konzervatoři, DAMU, FAMU, kde byl od roku 1966 profesorem. V sedmdesátých letech však do jeho života vstoupila normalizace – odešel z FAMU, dostával stále méně hereckých příležitostí. Hrál sice v televizi, kde roztočil roli primáře Sovy v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města, ale už jej nedokončil – během natáčení zemřel.
Počátkem roku 1977 byl donucen podepsat Antichartu, s čímž se nikdy vnitřně nesmířil. Na protest proti vyhazovu Vlasty Fabianové z politických důvodů podal 2. května 1977 v Národním divadle výpověď. Následující den z rozrušení dostal infarkt a zemřel 4. května 1977 ve věku nedožitých osmašedesáti let.
Mezi nejznámější role Karla Högera patří: Za tichých nocí – 1941, Krakatit – 1948 (hlavní role: Ing. Prokop), Jan Hus – 1954, Jan Žižka – 1955 (role: král Václav IV.), Kde alibi nestačí – 1961 (role: kapitán Tůma), Kohout plaší smrt – 1961, Noc na Karlštejně – 1973 a desítky rozhlasových her, a také pohádek pro děti (O loupežníku Rumcajzovi ad.).
Autor: red Zdroj: csfd.cz, wikipedia.org Foto: wikipedia.org
Buďte první kdo přidá komentář