Na Moravském náměstí v Brně se lidé sešli u dlouhých stolů v rámci akce Brno u jednoho stolu. Setkání mělo klidnou komunitní atmosféru, jazyková bariéra nebyla překážkou.
Moravské náměstí jako místo setkání
Moravské náměstí v Brně se proměnilo v prostor klidného setkání u dlouhých stolů. Lidé seděli před budovou Moravské galerie, povídali si a sdíleli občerstvení v neformální atmosféře.
Na stolech se objevily sklenice, láhve, květiny i české, moravské a evropské vlajky. Pořadatelé postavili akci na jednoduché myšlence, že společné místo, jídlo a hudba mohou otevřít rozhovor i tam, kde se lidé běžně jen míjejí.
Výraznou roli hrály také moravské motivy. Někteří účastníci oblékli trička s česko-německými nápisy „Moravané pro smíření / Mährer für Versöhnung“ nebo „Morava se smiřuje / Mähren versöhnt“. Na zádech jednoho z triček se objevil také nápis „Morava rozkvétá / Mähren blüht auf“ s motivem kvetoucí větvičky.
Moravský prvek doplnily také vlajky a lidové ornamenty. Akce tak nepůsobila jen jako obecné sousedské setkání, ale i jako moravské gesto smíření.
Folklor, dlouhý stůl a Berndt Posselt
Součástí programu bylo folklorní vystoupení před Moravskou galerií. Vystoupil zde například Hřebečský taneční soubor z Moravské Třebové, německý exilový folklorní soubor z Brazílie a dětský folklorní soubor Ondrášek.
Tanečníci v krojích vystoupili před početným publikem, které program sledovalo a natáčelo na mobilní telefony. Folklorní část navázala na záměr akce vytvořit prostor, kde se lidé zastaví a dají se do řeči.
Program počítal také s cimbálovou muzikou Šmytec a soubory základních uměleckých škol. Po druhé hodině na místo dorazil také Berndt Posselt, který následně seděl u bílého stolu zhruba čtyři hodiny.
Smíření doprovodily i odlišné reakce
Vedle smířlivé atmosféry se na místě objevili také protidemonstrující. Jeden z nich držel transparent s nápisem: „Smíření, jo? Tak se smiřte s výsledkem 2. světové války!“ Muž s transparentem na místě setrval několik hodin a poklidně debatoval s řadou lidí, kteří s jeho názorem nesouhlasili.
Další z nesouhlasících měl na tričku nápis požadující zapsání landsmanšaftu jako extremistické organizace. Jiný účastník přišel v tričku s heslem ‚,Čechy Čechům”, které v moravské metropoli získalo nechtěně paradoxní vyznění.
Zhruba několik desítek nesouhlasících se drželo na druhé straně náměstí u takzvané sochy Spravedlnosti. Do hlavního dění u dlouhých stolů však výrazně nezasáhli a setkání si udrželo klidný, společenský ráz. Moravské náměstí zaplnili lidé u stolů, folklor, společné občerstvení a snaha mluvit spolu i přes rozdílné pohledy na minulost.
autor: ČŠ, foto: ČŠ
A tak nějak nevadí, že žádná Morava de facto v ČR neexistuje, že z členění státu i z map ČR zmizely historické samosprávné země (které v Německu jsou), že bavorský premiér Markus Söder bude přijat prezidentem ČR Petrem Pavlem – třebaže Markus Söder je na úrovni hejtmana Jihomoravského kraje.
—
Nápis “Čechy Čechům” je správně.
Obyvatelé ČR jsou Českové, nikoliv jen Češi. Češi žijí v České kotlině – Čechách (a tedy správně Čechy Čechům), Moravané v povodí Moravy a Slezané v povodí Odry.
No k tomu premiérovi Bavorska. Jde o druhou nejlidnatější spolkovou zemi v Německu s oficiálním názvem Svobodný stát Bavorsko a s počtem obyvatel asi o dva miliony vyšším než je v celé ČR. S JmK v jeho tak nějak po bolševicku / po Gottwaldovsku okleštěné rozloze a počtu obyvatel bych Bavorsko nepřirovnával. Zdejší hejtman a tamní předseda vlády mají diametrálně rozdílné kompetence.
Pane Kolářský, oba máme pravdu. Bavorsko je sice velká země, ale přece jen jedna ze spolkových zemí. Nemůže jednat za celé Německo.
Prezident suverénního státu jedná zpravidla jen s ústavními představiteli jiných států, ne s gubernátory jejich oblastí – byť by byly jakkoliv rozlehlé a významné.
Ještě doplním otázku: Je ČR suverénním státem?