Zoo Ostrava má nový druh kočky. Margay umí slézat po kmeni hlavou dolů

Ostravská zoo začala v upraveném výběhu komplexu Jižní Amerika chovat margaye, malou kočkovitou šelmu z amerických tropických lesů. Mladou samici má doplnit samec zapůjčený z Brna, se kterým chce zahrada usilovat o odchov mláďat.

Příchod margaye završil postupné úpravy jednotlivých výběhů v chovatelském komplexu Jižní Amerika. Zoo získala mladou samici z Liberce. Podle ostravské zahrady chová tento druh 24 zoologických zahrad sdružených v EAZA, dohromady mají 57 jedinců.

Sestavení chovného páru však komplikuje nerovnoměrné zastoupení pohlaví. „V rámci evropské populace je kritický nedostatek samců, jelikož se ve většině případů rodí samičky,“ vysvětluje Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem v Zoo Ostrava.

Margayové žijí samotářsky, proto si některé blízké zahrady v rámci chovného programu samce vzájemně půjčují. Po úspěšném páření se zvíře vrací do své domovské zoo. Stejný postup plánuje také Ostrava, která si dohodla zápůjčku samce z brněnské zahrady.

Většinu života tráví v korunách stromů

Margay (Leopardus wiedii), dříve nazývaný také ocelot dlouhoocasý, obývá tropické lesy od Argentiny po jižní Mexiko. Většinu času tráví v korunách stromů, kde mu při pohybu pomáhají dlouhý ocas a ohebné končetiny.

Dokáže šplhat po svislých kmenech i houpajících se liánách a ze stromů slézá také hlavou dolů. Aktivní bývá za soumraku a především v noci, kdy vyráží za potravou.

Loví zejména drobné savce, například stromové hlodavce, vačice nebo drápkaté opice, ale také ptáky. Jeho jídelníček doplňují plazi a bezobratlí. Samec se se samicí setkává pouze kvůli páření. Samice po přibližně 80 dnech březosti rodí jedno, výjimečně dvě mláďata.

Druh ohrožuje kácení lesů a nelegální lov

Červený seznam IUCN řadí margaye do kategorie blízko ohrožení, anglicky Near Threatened. Mezi hrozby patří úbytek přirozeného prostředí v důsledku kácení lesů a nelegální lov.

Podle Vrúbela zůstávají znalosti o biologii margayů i jejich počtech ve volné přírodě omezené. Výzkum komplikuje noční aktivita těchto šelem a jejich pohyb převážně v korunách stromů. Chov v lidské péči podle něj může přinést poznatky využitelné také v místech přirozeného výskytu a přispět k zachování druhu.

autor: ČŠ, zdroj: Zoo Ostrava, foto: Roman Pastyrniak