Krávy pasoucí se u ropných věží, na silnicích obří auta a vedle nich billboard F*ck Trudeau. Typický obrázek nejbohatší kanadské provincie, která je proslulá skvělým hokejem i poněkud specifickou mentalitou, kterou si místní nikdy nenechají vzít. A taky nádhernou přírodou táhnoucí se do nekonečných dálav. Vítejte v Albertě, v ráji flanelek, hikerů a motoristů.
Kanada se skládá z deseti provincií a tří federálních teritorií. Na samém západě Velkých plání u hor Rocky Mountains se nachází provincie Alberta. Zatímco města jako Toronto, Vancouver či Montreal zná celý svět, názvy Calgary a Edmonton už méně zcestovatelému člověku nic neřeknou. Snad fanouškům hokeje, kterým neušlo, že kapitán Edmonton Oilers Connor McDavid je aktuálně největší hvězdou NHL.
Právě v Edmontonu jsme s manželkou prožili nádherný rok plný objevování, který nás zavedl do různých koutů západní Kanady. Nejvíc jsme ale pobyli právě v Albertě. Tento kus země tak trochu boří běžné představy o Kanaďanech. Ne že by nebyli přátelští a slušní – to platí snad všude v Kanadě vyjma řidičů v Montrealu. Dokážou ale netypicky otevřeně vyjádřit svou nevoli s aktuálním politickým a kulturním mainstreamem vyvěrajícím z Ontaria na východě a Britské Kolumbie na západním pobřeží, který nikdy nevezmou za svůj.
Připomíná to jižany v USA. Ostatně nejen díky bohatým zásobám ropy (největší v Kanadě a druhé největší na světě) se Albertě přezdívá „kanadský Texas“. Zejména jih provincie plný pastvin s kravami i bizony, kteří se pasou hned vedle těžebních věží, se navíc skutečně vzdáleně podobá druhému nejbohatšímu americkému státu. Jen poušť a moře chybí, které ale více než důstojně zastupují majestátní hory.
Právě Rocky Mountains (místními nazývané Rockies) lákají do Alberty návštěvníky z celého světa. Resorty a městečka jako Banff, Canmore a Jasper patří mezi vůbec top destinace v Severní Americe. A krásně je v nich v létě i zimě. Naší srdcovkou a cestovatelským tipem je zejména Waterton při hranici s Montanou. Jen škoda, že Kanadu poslední léta trápí rozsáhlé požáry, které naposledy zpustošily národní park Jasper včetně třetiny stejnojmenného městečka.
Less Ottawa, More Alberta
Ostatně divoké požáry a jejich zvládání patří mezi sporné body na lince mezi Albertou a federální vládou v hlavním městě Ottawě. Poukazují totiž na obecnější fenomén, a sice klimatickou změnu. Jako obyvatelé ropné provincie Alberťané neradi přijímají radikální ekologickou politiku, kterou tlačí vláda Justina Trudeau. Odtud také slogany vyjadřující nízkou oblíbenost nynějšího premiéra, který úřaduje bezmála deset let a před nímž zastával stejnou funkci i jeho otec.
Nemálo Alberťanů se bojí o práci i svůj životní styl, ke kterému neodmyslitelně patří obří trucky a vyhlášené hovězí steaky. Federální vláda kontruje poukazem na dopady na krajinu, která se vlivem oteplování mění ze severských hvozdů na expandující pláně. Změnu cítí i pečovatelky o zahrady rodinných domků, se kterými manželka vedla zasvěcené hovory o kytičkách. Dnes pěstují to, co by před pár lety zaručeně uhynulo. Zimní teploty tady mimochodem dosahují -40 stupňů Celsia.
Alberta je odedávna baštou pravicových Konzervativců, a to zejména ve venkovských oblastech. Je to kontrast oproti celostátní politice, které dlouhodobě dominují Liberálové. Sami se označují za středovou stranu, ale v posledních letech šli nejen na severoamerické poměry hodně doleva. Často mluví o sociálním státu (Evropa je ale stále proti Kanadě hotový socialismus), tzv. diskriminaci LGBTQ2S+ osob (sňatky a adopce jsou už dávno ochráněny zákonem) a již zmíněném boji proti klimatické změně. Navyšují daně včetně těch spotřebních, což na většinu Alberťanů působí jako červený hard na býka. Právě tato provincie má vůbec nejnižší daně – téměř žádné přídavné provinciální, jen povinný federální základ.
Let’s Go Buffalo?
Tento nesoulad přitom není novodobou záležitostí. Odborníci už před časem začali používat termín „západní odcizení“ (Western alienation), kterým popisují pocit zanedbání a jinakosti oproti východní části Kanady. Situace dokonce došla tak daleko, že se objevila vize oddělení od Kanady. Živnou půdu našla právě v Albertě a sousedním Saskatchewanu. Ostatně tyto celky měly původně tvořit provincii s názvem Buffalo. Záměr ze začátku minulého století tak znovuožil v úvahách separatistů, kteří ale získali jen velmi omezenou podporu.
Nicméně pocit odcizení přetrvává a aktuálně se spíše prohlubuje. Vzdáleně to připomíná situaci na druhém konci Kanady. Québec, kde většinu tvoří francouzsky mluvící, má v rámci Kanady vysokou míru autonomie. Zdejší provinciální vláda rozhoduje o celé řadě záležitostí, které mají dopad na život zdejších obyvatel. Vrchol snah o úplnou nezávislost mají sice Quebečané nejspíše za sebou, ale stále poznáte, že je to živé téma. Množství quebeckých vlajek výrazně přesahuje počet těch kanadských a jako první vás na ulici zaručeně osloví francouzsky.
Alberta má ke Québecu v tomto ohledu daleko, ale jisté prvky mají obě provincie podobné. Alespoň takto o této paralele začínají opatrně mluvit odborníci. Zároveň ale platí, že Kanada má našlápnuto na změnu vlády po volbách, které navíc mohou být předčasné. Pokud se v Ottawě ujmou vlády Konzervativci, může jakákoliv snaha o separaci rychle vyšumět. Ostatně konzervativní kandidát na premiéra vyrůstal – jak jinak – v Albertě a místním velmi dobře rozumí.
Ať už to bude jakkoliv, vztah Alberťanů k vlastnímu regionu inspiruje v tom, že umí federální vládě v dva a půl tisíce kilometrů vzdálené Ottavě nastavit zrcadlo a chtějí se starat o své záležitosti. A to mnohdy víc než Moravané, kteří se o svou autonomii nechali připravit. Mimochodem v roce 1948 se odehrál legendární hokejový zápas mezi Kanadou a Moravou. Moravané sice od tehdy čerstvých olympijských vítězů dostali výprask 3:9, ale i tak byl výkon domácích hodnocen kladně. Dnes nepředstavitelné.
Na druhou stranu, ať každý posoudí, na čem albertská identita stojí. Často to nevědí ani samotní Alberťané, kteří navíc mnohdy pocházejí odjinud a přistěhovali se za prací. Třeba jim pomůže čas. Alberta a celá Kanada je stále mladá země a odpověď na tyto otázky přichází s určitou zralostí.
Petr Konečný je moravský historik a politolog. V rámci studií a výzkumu pobyl s manželkou rok v Kanadě. Procestovali velký kus západní Kanady od národního parku Elk Island po západní pobřeží na ostrově Vancouver.
Text: Petr Konečný, foto: cestovní blog autora, úvodní foto: Pixabay
Buďte první kdo přidá komentář