Archeologové odkryli v Prostějově sídliště nejstarších zemědělců

O tom, že úrodná moravská Haná skýtala skvělé podmínky pro zemědělství i v dávné historii svědčí i nejnovější nález archeologů severně od Prostějova. V rámci přeložky silnice II/366 probíhá od poloviny září v poloze U Zlámaného kříže záchranný archeologický výzkum Archeologického centra Olomouc. Archeologům se zde podařilo odkrýt sídliště z mladší doby kamenné, náležející lengyelské kultuře, nebo-li kultuře s moravskou malovanou keramikou. Nálezy lze tedy datovat do druhé poloviny pátého tisíciletí před naším letopočtem, tedy do mladého neolitu.

V průběhu výzkumu se podařilo prozkoumat více než sto nepravidelných jam, které většinou sloužily pro těžbu hlíny na stavbu domů nebo na výrobu keramiky. Jiné nálezové situace, jako například půdorysy domů nebo pece, se objevily jen vzácně. O to více však bylo odkryto movitých nálezů. Nejčastější šlo samozřejmě o keramiku, která byla velmi někdy zdobená malováním nebo plastickými výčnělky. Mimo keramiku se často objevily i nálezy spojené s dalšími činnostmi neolitických obyvatel. Například keramické přesleny sloužily k předení nití, tkalcovská závaží byla zase používaná při tkaní látek. Broušené kamenné sekery sloužily ke zpracování dřeva, přičemž polotovary a vývrtky svědčí o jejich výrobě přímo na sídlišti. Početná byla také štípaná industrie, nalézaná téměř v každém objektu. Některé kamenné čepelky byly zřejmě původně zasazeny do dřevěných nebo parohových rukojetí a jako srpy sloužily ke sklizni obilovin. Ke zpracování obilí sloužily i mlecí kameny nazývané zrnotěrky, kterých se zde našlo několik desítek kusů.

Mezi bezesporu nejzajímavější nálezy patří doklady duchovního života pravěkých obyvatel. O jeho pestrosti svědčí množství drobných keramických sošek, které se podařilo na sídlišti nalézt. Jedná se například o zlomky sedmi sošek, takzvaných neolitických venuší nebo o dvě zvířecí plastiky, znázorňující nejspíše prasata.

Výzkum se v těchto dnech blíží k závěru a jeho terénní část bude v případě příznivého počasí ukončena na přelomu listopadu a prosince. Následovat bude  konzervace a podrobné zpracování nálezů.

Kultura s moravskou malovanou keramikou je označení pro pravěkou neolitickou a eneolitickou kulturu rozšířenou ve střední Evropě v 5. a 4. tisíciletí př. n. l., nazvanou podle charakteristické výzdoby nádob malováním. Byla rozšířena hlavně na Moravě, ale i v Rakousku, Slezsku a Čechách. Jedním z výrazných rysů této kultury jsou nálezy velkého množství ženských figurek, tzv. Venuší, a také nálezy figurek zvířat. Schématizované figurky byly vyrobené z pálené hlíny. Sloužily nejspíše k výzdobě svatyní a jako zástupná oběť.

Přečtěte si  Revoluce v kardiologii: Vědci v Brně učí umělou inteligenci odhalit srdeční selhání

Zdroje: Archeologické centrum Olomouc: Jakub Novotný, Wikipedie Foto: Arch. centr. Olomouc

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*