Architektka Blanka Solár, studentka Fakulty architektury VUT, se věnuje netradičnímu a citlivému tématu – nedůstojnosti současného pohřbívání. Ve své diplomové práci se zaměřila na návrh hřbitova bez hrobů, který by byl v souladu se zásadami udržitelnosti a respektu k životnímu prostředí. Výstava s názvem “Hřbitov bez hrobů; pietní biocentrum?” ukazuje skutečnosti současného pohřbívání prostřednictvím zpovědí hrobníka a zaměstnance krematoria a představuje možnosti udržitelného pohřbívání. Výstavu je možné navštívit v Galerii Mini na brněnské Fakultě architektury VUT až do 26. října 2023.
Výstava je audiovizuální konfrontací obrazů vize „hřbitova budoucnosti’’ (biodiverzní komponované krajiny – místa, kde to žije) architektky Blanky Solár a kritického vnitřního hlasu hrobníka a zaměstnance krematoria, zprostředkovaného audio narativem Adama Vokáče. Ten upozorňuje na realitu současného pohřebního průmyslu a představuje legislativní omezení v otázce volby naší poslední stopy.
Po více než 100 letech od legalizace pohřbu žehem a vlivem průmyslových reakcí na problém pohřbívání rostoucích městských populací, si vyžaduje téma kritickou revizi. Výstava vybízí k zamyšlení v této otázce a umožňuje návštěvníkům připojit svůj podpis k petici za svobodné a udržitelné pohřebnictví, vydanou spolkem Poslední stopa z.s.
Pietní biocentrum je „vizí hřbitova 21. století’’. Projekt navazující na diplomovou práci Projektivní prostor; Hřbitov bez Hrobů na FA VUT v Brně 2020 (ateliér Kristek-Sedlák) se svou strukturou a fungováním vztahuje ke dvěma oblastem – problematice biocenter a jejich údržby v české kulturní krajině, a na druhé straně k v současnosti probíhající debatě o liberalizaci pohřebního zákona a aktualizaci pohřebního průmyslu v Česku. Tyto liberalizační tendence prosazují moderní, zpravidla ekologičtější a udržitelnější přístupy, které jsou již dostupné v zahraničí, zejména v podobě kompostování lidských těl – tzv. „teramace“ (Německo, USA).
V listopadu se výstava přesune do Pohřebního ateliéru v Praze
V rámci vernisáže 10. října proběhla také diskuze Blanky Solár, hrobníka Adama Vokáče a ekologa a krajinného inženýra Viléma Jurka. Další doprovodná diskuze a výstava se uskuteční také 13. 11. 2023 od 18:00 v Pohřebním ateliéru na Vinohradské 161, v Praze – Strašnicích, kam se výstava přesune.
Blanka Solár (*1994) absolvovala Fakultu architektury VUT v Brně a roční postgraduální studium na University of Strathclyde, Glasgow. Je zakládající architektkou studia bams office a iniciativy Cemetery of No Graves s cílem propojování relevantních odborníků a osvěty pro téma pietního biocentra. Od roku 2023 je členkou spolku Poslední stopa z.s. V současnosti se věnuje vlastní architektonické praxi, kreativní tvorbě a aktivismu spojenému s přírodním pohřebnictvím.
Adam Vokáč (*1997) je hrobníkem a správcem Lučního hřbitova na Ďáblickém hřbitově v Praze. Absolvoval americký kurz Green Burial Masterclass a posléze založil spolek Poslední stopa, který se právě přírodním pohřebnictvím zabývá. Jeho prostřednictvím šíří osvětu o nových možnostech v pohřebnictví a cílí na jejich všeobecné i legislativní přijetí.
Vilém Jurek (*1985) absolvent Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity v Brně, oboru Krajinné inženýrství. Ekolog a popularizátor ochrany životního prostředí a dlouholetý pracovník neziskové organizace Rezekvítek pro péči o přírodu.
Autor: red Zdroj a foto: Vysoké učení technické v Brně
Jasně, na kremaci potřebujete velké množství plynu, byť demokratického (od ruského se ČR odstřihlo).
Praha jde příkladem – otevřela v Ďáblicích první ekologické pohřebiště (zmíněný Luční hřbitov)
https://www.vecerni-praha.cz/praha-otevrela-v-dablicich-prvni-ekologicke-pohrebiste-lucni-hrbitov/
Tady můžete podepsat petici “Za svobodné a udržitelné pohřebnictví” – zatím mají 66 podpisů
https://portal.gov.cz/e-petice/306-petice-za-svobodne-a-udrzitelne
A nakonec: Všechno podražilo. Lidé šetří na Dušičkách i pohřbech, hledají levnější řešení
https://www.denik.cz/ekonomika/lide-setri-na-dusickach-i-pohrbech-20231022.html
Celé to přišlo – jak jinak – z USA:
Green’ burials are slowly gaining ground among environmentalists / Zelené pohřby se pomalu prosazují mezi ochránci životního prostředí
https://www.sciencenews.org/article/green-burial-environmentalism-cemetery-eco-friendly-death
Až zemřete, tak půjdete do kompostu…
Další neomarxistická prasárna :(.
Ono v hrobě, orámovaném nějakým individualizovaným soklem a opatřeném kamenným náhrobkem, jde přece tělo taky “do kompostu”. Latinské humus je přece půda, koho spustí do hrobu, tomu se měkké tkáně přemění v humus – jinak taky v úrodnou vrstvu povrchu Země. Kostra však zůstane mnohem déle, než při zpopelnění. Někdo preferuje se obrátit v prach hned po smrti, někdo chce, aby po něm kostra zůstala aspoň několik tisíciletí pro pozdější zkoumání, zvl. dnes, kdy je poloha a osoba v hrobovém místě pečlivě archivována na počítačových discích prakticky “na věčné časy”. Někdo dokonce poskytne tělo medikům k výuce. Ta “neomarxistická metoda kompostování”, jak ji pan Skoumal označil, je myslím něco mezi tím. Všichni (zarmoucení pozůstalí) si (zatím) mohou vybrat, v tomto ohledu bych ony “neomarxistické architekty pohřbívání” tak kategoricky nezavrhoval.