Brno potřebuje silnou Moravu, v Senátu nebudu stranická loutka, říká sportovec Pavel Trčala

Procestoval více než sto zemí světa, vylezl na Mount Everest a letos kandiduje do Senátu. Řeč je o Pavlu Trčalovi, sportovci a podnikateli z Brna, který se nebojí žádné životní výzvy. Zeptali jsme se na sportovní a cestovatelské zážitky a probrali jsme i jeho senátní kandidaturu.

AKTULIZOVÁNO

Věnujete se surfování, windsurfování a kitesurfování. Můžete našim čtenářům vysvětlit rozdíl mezi těmito sporty?

Surfování je tím prapůvodním sportem, ze kterého vychází mnoho dalších aktivit na vodě. Lidé si často myslí, že začalo na Havaji, ale již dříve se surfovalo například v západní Africe. Surfování na vlnách je úžasným zážitkem.

Nemáme oceán, ale můžeme jezdit například s plachtou na windsurfu. V rámci Československa byl windsurfing velmi populární zejména po zákazu motorových lodí na většině vodních nádrží v sedmdesátých letech. Windsurf je velké polystyrénové prkno potažené laminátem, na kterém stojíte a držíte velkou plachtu. Jako kluk jsem odrostl na windsurfu.

Kitesurfing přišel v devadesátých letech a raketově rostl zejména proto, že je mnohem vhodnější na cestování. Kitesurfové prkno může být velké pouze jako snowboard a kite, tedy padák, můžete dát do batohu. Kajtoval jsem v Africe, v Asii, v Americe, v Karibiku, ale moc rád jezdím doma na Moravě.

Které vodní plochy na Moravě jste si oblíbil?

Moje maminka pochází z Bystřičky na Valašsku a právě tam jsem začínal na windsurfu. Je to malá přehrádka uprostřed kopců, takže vítr se tam točí a je velmi nárazový. Ale je to srdcová záležitost.  Nejlepší podmínky na windsurfing i na kitesurfing samozřejmě nabízejí Nové Mlýny. Na jaře je to tam skvělé. Bohužel tam bývá voda v létě a na podzim tak zelená, že vás pak večer pálí oči a sotva můžete dýchat.

Opravdu rád jsem jezdíval na Ostrožskou. Tam je voda jako u moře, v pozadí vidíte Buchlov a navíc je tam taková milá a přátelská atmosféra. Tu prostě musíte cítit vždy při návštěvě Slovácka. Mám například moc rád slovácké nářečí a obecně tu jemnost, se kterou tam lidé používají náš krásný moravský jazyk.

Mnohokrát jsem si zajezdil i doma na Priglu a musím říct, že je to takový spešl pocit jezdit na našem Brněnském moři. Na windsurfu je to v pohodě, ale na kitesurfu je je to dost obtížné, protože na odstartování potřebujete větší prostor. Navíc jsou všude kolem stromy a domy a bývá tam tedy dost poryvový vítr. 

Nyní jsou ale také velmi populární wakeboarding a paddleboarding. Jak se liší?

Wakeboarding začal jako jízda na prkně za lodí, kdy anglické slovo “wake” v tomto smyslu znamená brázda za lodí. A právě na této brázdě nebo vlně se dají dělat triky. Nyní jsou velmi populární vleky, které sice nedělají onu brázdu, ale vlek Vás táhne do výšky, takže můžete skákat opravdu vysoko. Vlnu nahrazují překážky na vodě. Vlek je také ekonomický a ekologický, protože jeho provoz není tak nákladný jako provoz motorového člunu a je šetrný k životnímu prostředí.

Paddleboarding je ve své rekreační formě asi nejvíc pohodový ze všech zmíněných sportů. Prostě si stoupnete na velké stabilní prkno podobné těm windsurfovým a pádlujete po Priglu. Přitom sledujete západ slunka nebo parníky a plachetnice. Ideální relax večer po práci. Prkno může být pevné nebo nafukovací. Takové pak můžete jednoduše transportovat i na dovolenou do Chorvatska.

Pavel Trčala se v létě věnuje vodním sportům, v zimě pořádá lyžařské zájezdy po celé Evropě.

Jak dlouho v Bystrci pracujete a jaké jsou vaše aktivity?

O vlek na Rakovci jsem se snažil mnoho let. V roce 2015 nám zastupitelstvo městské části vlek požehnalo a již od léta 2015 půjčujeme paddleboardy. V roce 2016 jsme postavili a zkolaudovali vlek na vodní lyžování a wakeboarding. Dětem ze základních škol v Bystrci umožňujeme návštěvu zdarma v rámci tělesné výchovy. Bystrckým žákům také půjčíme vybavení. Jsme vděční, že nám v Bystrci umožnili, abychom vlek mohli postavit.

Žádali jste na stavbu nebo na provoz vleku o dotace?

To ne, ale bez souhlasu městské části bychom měli mnohem obtížnější pozici při jednání s Povodím Moravy. Naštěstí jsou zastupitelé v Bystrci nakloněni sportu a vlek schválili prakticky jednohlasně.

Snažíte se o rozvoj těchto sportů. Chcete postavit vleky na vodní lyžování i jinde na Moravě?

Máme desítky lokací, kde jsme podali žádost. Často byl projektu nakloněn starosta nebo byl záměr dokonce odsouhlasen radou či sportovní komisí. Není tak obtížné ani časově náročné vlek fyzicky postavit jako pro něj získat stavební povolení. Všechny naše další projekty zatím vždy ztroskotaly na Povodí Moravy nebo například u rybářů.

Je to velmi frustrující boj. Přitom je provoz vleku šetrný k životnímu prostředí a jízdy po vodě prokazatelně okysličují vodu a zlepšují tak její kvalitu. Nejsmutnější na tom je, že konkurenční firma z Čech tyto vleky staví většinou na černo bez povolení a i u nás na Moravě má několik vleků a ani jeden z nich nemá stavební povolení.

Provozujete nějaké další sporty?

Máme areál na beachvolejbal u řeky Svratky nedaleko Zvonařky a v zimě organizujeme lyžařské zájezdy. Dlouhodobě se snažíme postavit sjezdovku nedaleko Brněnské přehrady nad velkým parkovištěm u Rokle. Přestože tato lokalita leží katastrálně v Brně, pozemky jsou státní a spravují je Lesy ČR. Bohužel nám zatím nechtějí pozemky na sjezdovku prodat ani pronajmout. O věcech v Brně se tak rozhoduje v Hradci Králové nebo v Praze.

Tento boj však nevzdáváme, protože Brno si sjezdovku jistě zaslouží, podobně jako mají sjezdovku u Ostravy nebo u Olomouce. Věřím, že by náš projekt SKI PRIGL byl velmi lákavým volnočasovým vyžitím nejen pro děti a mládež.

Pro zahraniční televizní stanici natáčíte seriál o surfování a cestování. Kde jste našel nejlepší vlny a vítr?

To je opravdu těžká otázka. Jeden můj kamarád řekl, že kitesurfování milujeme právě proto, že to nejlepší ježdění holt nemůžeme mít každý den. Když hrajete tenis, tak je ten kurt téměř všude stejný a vy víte, že si můžete zahrát před prací, po práci nebo třeba i klidně v zimě v hale. Na kitesurfu ale potřebujete kombinaci větru, vln a ideálně ještě teplého slunečného dne, abyste zažili super session.

Přečtěte si  Politici z Moravy oslavili 1200 let Moravanů, v zemské sněmovně podepsali deklaraci

Já nerad jezdím tam, kde jezdí všichni a jsou tam davy. Našel jsem krásné vlny bez lidí na severu Filipín, v Mozambiku, nebo ve Vietnamu či na Britských Panenských ostrovech. Některá místa jsou velmi obtížně dostupná a musíte k nim jet dny terénním autem, na motorce nebo se k nim dá jen doplout lodí. Mám ale taky moc rád blízké a oblíbené Chorvatsko, kde jsem našel mnoho krásných míst mimo známá letoviska a vracím se tam každý rok. 

Za koalici Moravského zemského hnutí a Moravanů kandidujete do Senátu. Konkrétně v obvodě č. 55 Brno-město, který zahrnuje západ Brna a západní část okresu Brno-venkov. Proč by lidé měli volit právě Vás?

Nedávno jsme byli pozváni do Prahy do volební debaty na Televizi Nova. Všichni jsme tam z Moravy přijeli, odřídili dvě stě kilometrů tam a dvě stě kilometrů zpátky, abychom divákům představili naše názory a postoje. Jediný, kdo se nedostavil, byl pan herec bydlící a pracující v Praze. Považuju za absurdní, že v našem brněnském volebním obvodu kandiduje někdo, kdo nemá s naším volebním obvodem nic společného. Tento pán navíc už jednou senátorem byl, je mu přes sedmdesát roků a se vší úctou by se tedy možná měl věnovat spíše vnoučatům. Já mám do důchodu daleko a mám elán a sílu bojovat nejen za Brno a obce na západ od Brna, ale i za celou Moravu.

Věřím, že lidem zvolený senátor by měl reprezentovat svůj lid. To znamená senátor by měl kandidovat za obvod ve kterém žije nebo pracuje. Já jsem se narodil v Brně, bydlím v Brně. V Bystrci pracuju a s volebním obvodem jsem tedy přímo spojen. Když se mě paní redaktorka zeptala, proč by měli lidé volit mě, tak jsem odpověděl, že by lidé měli volit moravského kandidáta. Tedy toho, kdo do televize přijel, a ne někoho, kdo do našeho volebního obvodu vůbec nepatří.

Lidé moc k senátním volbám nechodí. Jak byste je chtěl motivovat?   

Myslím, že senátor může přinést jiný pohled na věc než pouze ten předepsaný stranický názor určený velkou parlamentní stranou. Samozřejmě se tam velké strany snaží šoupnout nějakou loutku, přes kterou budou prosazovat své zájmy. Je potřeba, aby v Senátu dostali šanci osobnosti jako sportovci a také nestraníci nebo kandidáti malých neparlamentních stran. Ti se tam ale nemohou dostat bez svých spoluobčanů. Proto je důležité udělat si čas a jít k volbám.

Co je pro Vás na práci senátora nejdůležitější? Čím byste mohl být v Senátu přínosný?

Senát má kontrolní funkci. Senátor by měl třeba kontrolovat, zda není nějaký zákon přijat pod tlakem lobby nebo jen kvůli zájmu velké politické strany. Studoval jsem a pracoval ve Washingtonu, v Africe, v Londýně pro mezinárodní organizace, mimo jiné také například pro Světovou banku nebo pro Institut mezinárodní ekonomie. Dokážu si představit, že bych mohl být prospěšný například ve výboru pro zahraniční věci.

Pavel Trčala s Madeleine Albrightovou během své stáže v USA

Senát odsouhlasí nebo vrátí zákon přijatý parlamentem, ale může také navrhnout nějaký nový zákon. Co byste chtěl prosadit?

Ústava hovoří o občanech České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V zákonech ale Morava vůbec neexistuje. Lidé mohou Moravu vnímat tak maximálně v předpovědi počasí. Brno je důležité evropské město, které má nyní pouze malý okleštěný Jihomoravský kraj. Talin, Riga, Vilnius, Ljubljana, to jsou města města menší nebo podobně velká jako Brno a tato města jsou hlavními městy svrchovaných států. Nám nejde o nezávislost, ale o spravedlivý návrat k zemskému zřízení.

Musíme Moravě vrátit postavení, které měla za Rakouska Uherska nebo za první republiky. Musíme vybojovat, aby si Morava mohla rozhodovat o tom, kterou dálnici za svoje peníze postaví. Je ostuda, že si v Praze postaví nové metro, nový obchvat Prahy a my jezdíme do Vídně pořád po staré cestě. Například právě Rakousko pro nás může být v tomto vzorem.

Graz je hlavním městem Štýrska, kde mají svůj zemský sněm a rozhoduje se tam o věcech ve Štýrsku. Morava měla také svůj zemský sněm. Znáte ho. Je to ta krásná budova na ulici Joštova. Ale dnes tam naprosto nesmyslně sídlí Ústavní soud. Takže prvním zákonem, který bych se snažil prosadit, by bylo zrušení nesmyslných krajů nerespektujících historické a geografické souvislosti a znovuobnovení zemského zřízení.

Pavel Trčala je brněnský sportovec, podnikatel a moravský patriot. Studoval ekonomii v USA, hovoří plynně několika světovými jazyky. Coby nadšený surfař a cestovatel navštívil přes sto čtyřicet zemí světa. V roce 2005 dosáhl vrcholu hory Mount Everest jako doposud nejmladší československý horolezec. Z druhého výškového tábora navíc sjel na lyžích. Lyžování je také jeho hlavním podnikatelským oborem. V zimě organizuje lyžařské zájezdy, v létě provozuje vodní sporty. Letos kandiduje do Senátu v obvodu č. 55 Brno-město.

Autor: pjk, foto: Pavel Trčala

Doporučujeme

5 Comments

  1. Ták Brňáci, budoucnost Brna máme ve svých rukou (zvláště ve volební místnosti). Stále budeme čekat až z centra nám někdo něco přihodí, nebo se chceme starat sami o sebe. Koncertní sál, fotbalový stadion, dálnice na Svitavy a Vídeň, atletická hala … To všechno není pro Prahu zajímavé. Bez rozvoje se město stává pouhou unylou a spící periferií.

    • Brno to samo neutáhne , musí se připojit taky zbytek Moravy ( Olomouc, Zlín , Znojmo atd ) Jinak Brno roste a spící periferie to rozhodně už není , bohužel na úkor moravanství. Spíš bych se pozastavil nad tím jak se vylidňují ostatní moravská města . Taková Olomouc už nemá ani 100 000 obyvatel.

      • Zdejší centralistický stát tradičně a dlouhodobě uplatňuje starodávný machiavelistický princip “divide et impera”. Menší statutární města na Moravě a ve Slezsku, než je Brno, se stále cítí lépe pod kuratelou centra sousední země Čechů a domnívají se, že v samosprávné Moravě a Slezsku by jim hrozil nový, a ještě horší, tzv. Brno-centrismus. Nechápou, že Morava i Slezsko jsou země tradičně polycentrické, které tuto výhodu mohou v opravdové samosprávě uplatnit po vzoru nejvyspělejších států Západu. Opravdová samospráva nezná žádný Brno-, Olomo-, Ostravo-, Jihlavo- ani Zlíno-centrismus, jakákoliv místa v hierarchii stát, země, region, obec nemají být v řádné samosprávě okrádány z principu. To, co je zděděného po dřívějších sovětských satelitech v dnešním, podle Kuběny bohorouhačském, “Česku”, nebo i mafiánském Slovensku, není model, který by měl být v opravdové samosprávě nastolen; to si však zatím většinově společnost na Moravě neuvědomuje. A že Brno není spící periferie? Brno se relativně “drží” jen díky své historii markraběcího a zemského centra, ale vůči Praze neskutečně zaostává. Jen dílčí srovnání například v profesionálním fotbale – v Brně se v něm “točí” řádově 20x méně peněz, než v jen 3x lidnatější Praze, lépe jsou na tom právě už i mnohá menší moravská města. A tak by se dalo srovnávat v mnoha oblastech, kdybychom měli snadno k dispozici objektivní data.

    • Zejména podle par. 5, 6 a 6a zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu, můžete volit senátora jen v tom volebním obvodě, kde máte zapsán pobyt. Tzn. buď tam pobyt máte zapsán, nebo si tam včas pobyt zapíšete, mebo nemáte zapsán žádný pobyt v ČR a pak si jako volič v zahraničí můžete volební obvod do Senátu vybrat. Jiné možnosti nejsou.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*