Brno zvažuje převod Národního divadla pod stát. Nejen kvůli úsporám

Vedení Brna se kvůli poklesu v příjmech městského rozpočtu v důsledku koronavirové krize vrací k otázce, zda by nebylo lepší převést Národní divadlo Brno na stát. Svým významem má přesah na celou Moravu, podle vedení města proto nedává smysl, aby finanční břímě neslo Brno.

Převod Národního divadla by Brnu rozvázal ruce

„Hovoří se o tom delší dobu. Toto téma jsme otevřeli v souvislosti s aktuální situací, kdy předpokládáme výrazný propad daňových příjmů města a hledáme, kde snížit jeho výdaje. Pouze provozní náklady Národního divadla Brno jsou 600 milionů korun ročně,“ citoval brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou server iDNES.cz.

„Tuto myšlenku jsem probírala se všemi ministry kultury, se kterými jsem se ve funkci primátorky dosud setkala, bohužel zatím nebyla z jejich strany kladně akceptována,“ upřesnila podle serveru Vaňková.

Přechod pod správu státu podle primátorky kvituje i ředitel ND Brno Martin Glaser. „Chceme o tom jednat i se zástupci kulturní obce v Brně a ideálně i celorepublikově a máme za to, že by tento, podle nás logický návrh, mohl být podpořen. Pro brněnskou kulturu by to samozřejmě přineslo větší možnosti financování,“ dodala Vaňková.

Přesah na celou Moravu

Myšlenka na převod divadla pod státní správu se odvíjí od toho, že ND Brno svým působením město přesahuje a svým významem pokrývá celou Moravu. Stejný krok navíc zvažuje i Ostrava, jejíž divadlo slouží divákům z celého moravskoslezského regionu. Obě divadla by tak získala stejný status jako má pražské Národní divadlo, které soustřeďuje diváky z Čech. Obě města v tuto chvíli projednávají jednotný postup při jednání se státem.

Národní divadlo Brno má v současnosti k dispozici tři divadelní budovy – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo a Divadlo Reduta. Ještě na začátku 90. let neslo název Zemské divadlo v Brno a bylo vnímáno jako hlavní divadelní instituce pro obnovenou samosprávnou Moravu. K obnovení zemského zřízení však nedošlo a samotné divadlo bylo přejmenováno na Národní divadlo v Brně. Od roku 2007 pak nese dnešní název Národní divadlo Brno. Původní Národní divadlo z konce 19. století v době první republiky přešlo pod správu Moravskoslezské země. Po komunistickém převratu došlo k jeho převedení pod stát. Zřizovatelem divadla se stalo Brno vzápětí po Listopadu 1989.

Přečtěte si  Brno a Lipsko slaví 50. výročí partnerské spolupráce. Oslavy zahájil koncert Filharmonie Brno v proslulém sále Gewandhaus

Autor: pjk, foto: OHL ŽS

Doporučujeme

9 Comments

  1. Obávám se, že vznikne něco jako Český rozhlas Brno, který je řízen z Prahy.
    Bude to české Národní divadlo.

    • Divadlo se jmenuje Národní divadlo a určitě tím není myšlen národ moravský. Pod Brnem se nejmenovalo Zemské divadlo nebo Moravské zemské divadlo . Pokud Morava nevybírá daně – není schopna financovat své divadlo nebo svůj rozhlas a jenom čeká co na ní v Praze zbyde, tak je to jedno pod koho bude spadat.

      • Ano, utuží se tato filiálka Českého národního divadla resp. jeho detašovaného pracoviště, v Brně. A zanedlouho i v Ostravě, později možná také v Olomouci, ve Zlíně a naposledy i v Jihlavě. Jen v Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Hradci Králové, v Liberci, v Ústí nad Labem a v Karlových Varech žádné filiálky národního divadla zřizovat není třeba, tam si naši čeští bratři vystačí vždy jen s lokálním krajským kumštem.

      • Také pro jednu ze tří poboček, Janáčkovu operu, bude třeba časem zvolit nový název, nebo dedikovaného moravského srdcaře Janáčka transformovat na tradičního českého vlastence či dokonce národního buditele.

        • Moravská filharmonie nebo Moravské divadlo Olomouc na ty taky dojde. Janáček je už dávno prezentován jako český skladatel. Přece by v zahraničí nejhranějšího skladatele z ČR nemohli uvádět jako Moravana. Pokud se Moravané nebrání a nebojují za své, tak se nemohou divit viz současná brněnská radnice ( ty předešlé nebyly o nic lepší ).

          • Oprava: “Leošem Janáčkem”
            P.S.
            Japonci jsou velkými popularizátory klasické evropské hudby. Paní Mitsuko Uchida, naturalizovaná britská Japonka (a nositelka řádu Britského imperia), nahrála velkou část klavirní tvorby W.A.Mozarta

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*