Další krok k vesmírné těžbě? Brněnská firma povede mapování surovin mimo planetu

SAB Aerospace z Brna povede největší evropskou kosmickou misi od 90. let.

Myšlenka těžby surovin mimo naši planetu je sice často vnímána jako sci-fi, ve světě vesmírného průmyslu však nabírá reálných rozměrů. Skupina firem a institucí z České republiky pod vedením brněnské SAB Aerospace připravila samostatnou misi, která ověří technologie mapování nerostného bohatství v okolí naší planety.

Výzkumná skupina získala v tendru připraveném Ministerstvem dopravy a vypsaným Evropskou kosmickou agenturou (ESA) podporu pro přípravu projektu SLAVIA. Na misi se podílejí výhradně tuzemské firmy a výzkumné instituce.

Těžba a zpracování surovin ve vesmíru není podle výzkumníků alternativou, ale spíše nutným prostředkem k tomu, aby lidstvo mohlo pokračovat v jeho objevování a zlepšovat život na Zemi. Vesmír k tomu skrývá obrovský nevyužitý potenciál. Aby mohla těžba začít, je potřeba, stejně jako v případě pozemní těžby, prozkoumat a zmapovat zdroje surovin.

„Naše firmy v posledních letech upevnily svoji pozici jakožto dodavatelé vybavení a subsystémů pro kosmické mise. Dalším logickým krokem a ambicí je vybudovat kapacity pro vývoj a výrobu komplexních systémů a celých kosmických misí. Ty jsou sice nákladnější, ale mají zároveň mnohem vyšší přidanou hodnotu a provází je vyšší návratnost investic,“ uvedl Václav Kobera z Ministerstva dopravy.

Mise ověří nový způsob sběru informací

Pro systematické mapování přírodních zdrojů ve vesmíru je třeba prozkoumat značný počet objektů. V popředí zájmu jsou hlavě asteroidy, kterých je známo přes půl milionu, o jejich složení a původu je však k dispozici omezené množství informací. Důležité poznatky může přinést právě mise SLAVIA.

Nyní se tyto objekty zkoumají ze Země prostřednictvím pozemských dalekohledů, které však přinášejí jen omezené údaje o daném tělese. Na základě rychlostí, pohybu, barvy a hustoty lze velmi přibližně odvodit složení tělesa. Revolučním krokem by měl být výzkum pomocí nových technologií, které přinese i mise satelitu SLAVIA, která má sloužit jako demonstrátor dvou vybraných metod: spektroskopického stanovení složení meteorů vzniklých při vstupu meteoroidů do atmosféry a hmotnostní analýzou prachu uvolněného z povrchu asteroidů do meziplanetárního prostoru.

Cílem projektu SLAVIA je poslat dvě družice na oběžnou dráhu. Obě družice budou vybaveny trojicí vědeckých přístrojů: hyperspektrální kamerou a rádiovou anténou pro analýzu prvkového složení plazmatu meteorů a hmotnostním spektrometrem určeným k výzkumu složení meziplanetárního prachu.

„Projekt SLAVIA je ve všech směrech unikátní. Systematické mapování prvkového složení meteorů a analýzu meziplanetárního prachu z oběžné dráhy nikdo na světě nedělá. Cílem mise je ověřit tyto technologie a jejich potenciál pro průzkum nerostného bohatství těles v kosmu. Pokud se toto podaří, bude to obrovský úspěch,” vysvětluje Petr Kapoun, CEO SAB Aerospace.

„Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, protože pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země. Projekt SLAVIA odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí radiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit SLAVIA bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal,“ dodává Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky.

Přečtěte si  Expedice z Masarykovy univerzity během rekordně krátkého pobytu v Antarktidě potvrdila výskyt ptačí chřipky

Na vědecké části mise se podílejí také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Ústav fyziky plazmatu AV ČR a další akademické subjekty. Za průmysl je kromě SAB Aerospace do projektu zapojen také Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), firmy HULD a Zaitra.

SLAVIA bude používat také unikátní metodu zpracování vědeckých dat přímo na družici. V praxi to znamená, že družice bude vědecká data zaznamenávat neustále, ale algoritmus přímo na družici automaticky vybere pouze ta data, která mají pro vědce hodnotu. Díky tomu se výrazně sníží cena za datové spojení s družicí.

Největší mise od 90. let

V první fázi projektu pod taktovkou Evropské kosmické agentury bude cílem vytvořit studii proveditelnosti mise, která poslouží k naplánování, navržení a ověření konceptu mise a využití vědeckých přístrojů. Studie potrvá 12 měsíců a na základě výsledků bude možné posoudit proveditelnost mise jako takové. Cílem projektu je zároveň ověřit možnost tzv. flyby misí, během kterých by sondy proletěly kolem cílových těles a za pomoci laserů by z nich získaly vzorky či spektrální informace.

Mise SLAVIA je plně v rukou tuzemských firem a výzkumných institucí. Co do rozsahu jde o vůbec největší projekt od družic Magion, které vznikaly od 70. do 90. let minulého století. “Vzhledem k unikátnosti mise je SLAVIA velkou příležitostí pro vědecké instituce, které získají zcela nová data a poznatky i pro soukromé firmy. Máme příležitost demonstrovat vyzrálost zdejšího kosmického průmyslu,” dodal Petr Kapoun z SAB Aerospace.

SAB Aerospace je největší tuzemskou společností věnující se vývoji a výrobě komponent, testování a montáži konstrukcí pro mezinárodní organizace, kosmické agentury i soukromé společnosti, které dlouhodobě působí ve vesmírném průmyslu. Firma byla založena v roce 2014. Brzy po svém založení zahájila vývoj a výrobu Dispenseru nosné rakety VEGA či konstrukci součástek pro Carrier Modul z projektu Exo Mars 2020.

Zdroj a foto: SAB Aerospace

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*