Farář René Strouhal po 100 letech plánů buduje kapli v Nesvačilce. Do sbírky zapojuje známé osobnosti i sociální sítě

Farář v Moutnicích nedaleko Brna P. René Strouhal by mohl být považován za celebritu. Do své show si ho pozval herec Jan Kraus a od té doby se objevuje na televizních obrazovkách mnohem častěji než jiní jeho kolegové. Mediálně známým se stal také díky kapli, která se staví v Nesvačilce, což je obec, spadající do jeho farnosti. Na žádnou celebritu si ale rozhodně nehraje.

Přijela jsem s vámi udělat rozhovor o kapli Panny Marie Bolestné, jejíž stavba jde v Nesvačilce do finále, ale když vidím fasádu kostela v Moutnicích a faru, kde žijete, je mně jasné, že Nesvačilka není první stavba, na které pracujete. Pletu se?

Je to tak, když jsem sem v roce 2007 nastoupil, tak mne čekala spousta oprav na kostele nejen v Moutnicích, ale také v Těšanech, které v té době spadaly do naší farnosti. No a potom jsme se s farníky pustili do opravy fary. Ono se to postupně nabalovalo a vystupovaly na povrch další věci, které bylo zapotřebí udělat.

Můžete být konkrétnější?

Po návratu do nového působiště jsem se nejdříve rozkoukával. Chtěl jsem se seznámit s místními a podchytit děti a mládež. Od počátku jsem věděl, že by bylo dobré, abychom se mohli setkávat na faře. Nejdříve jsme ale začali v roce 2008 opravovat kostel.

Co tam bylo zapotřebí udělat?

Jejda!  Bylo toho moc. Nejdříve fasádu a poté se uvnitř pokládala nová dlažba, restaurovala se okna, dveře, kování, dělalo se nové osvětlení, elektřina, restaurovaly se varhany, vitráže, sochy, obrazy a dělali jsme výmalbu. To základní bylo zhruba v roce 2010 hotové. Kromě oprav jsme také na závěr pořídili noční osvětlení kostela. Přiznám se, že tak z hlavy už dnes nevím, kolik se proinvestovalo. Byly to řádově miliony korun. Výhodou je, že je tady spousta podnikatelů, spolků i jednotlivců, kteří byli ochotni tyto opravy finančně podpořit. A stále se objevuje něco nového, co je možné udělat. Nyní restaurujeme moc krásnou středověkou sochu.

A současně jste opravoval i faru?

Ano, dělalo se to vlastně všechno souběžně. Zároveň se podařilo také opravit celý kostel z venku i zevnitř v Těšanech. Opravovala se tam také fara. V Moutnicích se na faře dělaly nové podlahy, vyměnily se dveře i okna, rozšířil se sál, vznikla nová půdní vestavba, nová je také střecha, sociální zařízení, elektřina, vodovod, kuchyně a kaple. Je toho prostě moc. Hlavně mne ale těší že, máme na zahradě podium, dětské hřiště, vznikl koutek se sochou Panny Marie, kde je plno květin a okolo fary jsou vinohrady. Je to zhruba dvě stě hlav, takže máme farní víno. Přiznám se, že jsem chtěl vinohrad nejdříve vytrhat, ale farníci mě zastavili, že to patří k jižní Moravě.

O vinohrad se staráte sám?

Ne! Naštěstí jsou tady vinaři ochotní se o to postarat. Předloni jsme sklidili téměř pět metráků hroznů. To samozřejmě stačí nejen na mešní víno, ale mohu farním vínem někoho i obdarovat. Nějaké láhve také rozděláme, když je farní akce.

Jakmile jsem vešla na vaši faru, bylo mně jasné, že tady nežijete v uzavření sám. V sále jsou vidět hračky, hry a v jedné místnosti také spousta knih. Bylo vašim cílem od počátku otevřít faru všem, kdo mají zájem přicházet?

Je to tak. V různé dny se zde dnes schází mládežníci, starší děti, maminky s nejmenšími dětmi a různé skupiny dalších lidí. S ministranty, kterých je okolo pětadvaceti, se scházíme v kostele, kde je možnost nácviku liturgie.

100 let touhy po vlastní kapli v Nesvačilce

Proč jste se při tom všem, co jste tady realizoval za náročné stavební opravy, pustil ještě do stavby kaple v Nesvačilce?

Když jsem do farnosti nastoupil v roce 2007 a seznamoval jsem se s farníky, dozvěděl jsem se v Nesvačilce o jejich touze po vlastní kapli. Letos je tomu rovných sto let, co v tomto směru udělali jejich předchůdci první kroky. Nakonec tomu ale válka a následný komunistický režim zabránily. Tehdy jsem si řekl, že po mně může přijít nějaký starší kněz, který na to nebude mít sílu, a tak jsme se do toho pustili. Cílem bylo, aby se měli v Nesvačilce kde scházet ve všední dny při bohoslužbách, modlitbách a dalších duchovních aktivitách, aby mohla růst zbožnost zdejších lidí. Začal jsem pro ně proto sloužit mše svaté ve všední dny v sále obecního úřadu.

Vyhlásili jste kvůli stavbě kaple architektonickou soutěž?

Původně jsme měli s panem starostou představu, že postavíme menší kapličku.  Nakonec ale jak státní správa, tak i biskupství chtěly minimálně tři řádné návrhy stavby. Vítězem se stal v roce 2008 architektonický návrh Jana Říčného. V roce 2009 papež Benedikt XVI. požehnal základní kámen kaple a v lednu roku 2015 se začalo stavět. Všechny nás moc potěšilo, že porota odborníků vyhodnotila návrh kaple jako dřevostavbu roku 2017.

Začít v dnešní době stavět kapli není žádné legrace, jaký máte rozpočet?

Patnáct milionů korun. Do současné doby je proinvestováno zhruba sedm milionů korun. Mnoho podnikatelů a firem věřících i nevěřících ale dělá spoustu věcí zdarma nebo jen za materiál. Berou to jako vklad do architektury pro budoucí generace. Na druhé straně přibývají věci, které jsou technologicky velmi náročné. Stavbu ale podpořila i obec, která věnovala pozemek a jednorázovou dotaci ve výši 400 000 korun.

Jste hodně aktivní na sociálních sítích, kde prostřednictvím různých celebrit sháníte finance na dokončení stavby. Jak se vám k těmto lidem podařilo dostat?

Nejdříve jsem se setkal s nějakými novináři a asi jsem pro ně byl něčím zajímavý. Následně jsem byl pozván do Show Jana Krause a potom mne začali zvát do dalších televizních pořadů a ptali se mně například na to, proč se který křesťanský svátek slaví. Je pravda, že stavba kapel v Nesvačilce je dnes výjimečná i tím, že se nám podařilo přes různá přátelství zapojit spoustu známých osobností, které její dokončení různě podporují. Ať už mediálně nebo přímo. Náklady na stavbu totiž naprosto přesahují možností vesničky, ve které žije okolo tři sta obyvatel i samotné farnosti. Žije tam mnoho dobrých lidí, tak jim rád pomohu. Je to krásná sakrální stavba s návratem ke starým řemeslům, kameni, dřevu a tesařině. Kruhová stavba má dřevěné opláštění z materiálu, který vydrží nejméně sto let. Při údržbě se nebude muset stavět lešení, protože po obvodu stavby jsou uvnitř i zvenku oka, z nichž je možné spustit lano. Všechno má své symboly.

Například?

Sedm trámů připomíná sedm bolestí Panny Marie a okna zase slzy Panny Marie.

V poslední době jste rozjel na internetu projekt pro získání potřebných financí. Neuvažovali jste o půjčce?

O půjčce jsem nikdy neuvažoval. Nechci zatěžovat farnost na několik let dopředu. Musím ale říct, že se Pán Bůh stará. Samozřejmě, že musíme přiložit ruku k dílu, proto jsme pořádali benefiční koncert, rozprodávali jsme tisíc lamel s věnováním. Děláme, co umíme, ale vždy je to také na Boží prozřetelnosti. Nyní jsem rozjel na internetu projekt Hithit.

Přibližte nezasvěceným, oč konkrétně jde?

Kdo chce, může si na internetu na webové stránce www.hithit.com najít projekt dostavby kaple v Nesvačilce a vybrat za určitou cenu konkrétní odměnu. Za 300 korun je možné například absolvovat prohlídku kaple s výkladem, za 400 korun získáte originální pohled z Moutnic s věnováním farníků a za 500 korun se nabízí originální překvapení od farníků. V nabídce je ale i komentovaná prohlídka brněnského nebo pražského studia České televize za 1500 Kč, zvěčnění na děkovné tabuli u kaple vyjde na 2 500 Kč, kadeřnický kurz od Střihorukého Edwarda alias Jana Špilara z Brna je za 900 Kč, soukromý akustický koncert Petra Bendeho na farní zahradě v Moutnicích je za 2 500 Kč, limitovaná edice mikin s logem kaple za 2 700 Kč, za oběd s hercem Janem Přeučilem dárce zaplatí 15 000 korun a vysazení pamětní lípy vyjde na 20 000 Kč. V nabídce je řada dalších zážitkových odměn, které podpoří dostavbu kaple. Každý dárce se tak stane součástí realizace snů našich předků v Nesvačilce.

Jaká bude kapacita kaple a její využití?

Padesát sedících a dvacet stojících návštěvníků. Počítá se, že mše svaté tam budou ve všední dny a při různých slavnostech a poutích. Mělo by se tam také učit náboženství a kaple může sloužit i pro další duchovní aktivity v podobě pravidelných setkání modliteb, ale také na koncerty či přednášky. Chceme také vybudovat venkovní oltář, protože pouti Panny Marie Bolestné se zúčastňuje mnoho lidí, kteří by se do kaple nevešli. U rozestavěné kaple se totiž venku konají poutě už dnes. Dále bude okolo kaple sad a počítá se s novou křížovou cestou. Každé zastavení bude kamenné se stromem, coby symbolem života, protože z Ježíšova utrpení vzešel život. Už teď sem chodí lidé na vycházky.

Nedá mně to, abych se na závěr našeho rozhovoru nezeptala, proč jste tak aktivní na sociálních sítích?

Protože je to výborná možnost k evangelizaci. Už jako malého chlapce mne mrzelo, že lidé neznají Pána Boha a žijí, jakoby nebyl. To byl důvod, proč jsem se stal knězem. Chtěl jsem, aby byl Bůh v naší ateistické společnosti více poznáván a milován. Proto je důležitý můj evangelizační záměr. Jsem stále k dispozici pro farníky i hledající, což je pro mě velmi důležité.

Autor: Lenka Fojtíková