Planetka cestující mezi Marsem a Jupiterem dostala jméno Špilas. Do vesmíru se tak dostalo nejen sídlo moravských markrabat, ale poprvé i brněnský hantec. Mezinárodní astronomická unie pokřtila planetku na návrh pracovníků brněnské hvězdárny.
Certifikát o pojmenování planety (401820) Špilas tento týden převzala právě na Špilberku brněnská primátorka Markéta Vaňková. Špilas se zařadil mezi tři desítky planetek, které nesou jméno související s městem Brnem. Některým z nich je věnována výstava Brno ve hvězdách, která je následujících šest týdnů ke zhlédnutí v bývalém Lapidáriu na Malém nádvoří právě na brněnském hradě.
„Nynější planetku ‘Špilas’ objevili z jihočeské Observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820,“ upřesnila Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.
„Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Jak k význačným astronomům z oboru planetek a komet, kteří v Brně vystudovali, tak ke kolegům z Hvězdárny a planetária Brno. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole,” doplnila Tichá.
Špilberk podle zvítězil, protože je nepřehlédnutelný. “A proč Špilas? Hovorový ‘hantec’ je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel. Připomínají-li v posledních letech američtí astronomové ve jménech planetek původních obyvatel, připomínáme my specifickou brněnskou řeč,” dodala Tichá.
Další otisk moravské metropole ve vesmíru
Za poslední dvě století bylo pojmenováno více než dvacet tisíc planetek. S moravskou metropolí má spojitost několik z nich. „Všechno začalo v roce 1890 planetkou s jménem Bruna. Od té chvíle se na nebesích potkáme s dalšími a dalšími brněnskými planetkami. Třeba (2073) Janáček, (3366) Gödel, (4112) Hrabal, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom,” komentoval křest Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny a planetária.
“O mnohých z nich, samozřejmě i o (401820) Špilas, vypráví výstava, kterou jsme uspořádali spolu s Muzeem města Brna právě na Špilberku. Přijďte se přesvědčit o tom, že i Brno je město, jehož sláva hvězd se dotýká,“ doplnil Dušek.
Planetka (401820) Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za čtyři a půl pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, tedy jako z příběhů „Malého prince“. I ten nejlepší dalekohled planetku nezobrazí jinak než jako světlý bod. Stáří planetky je srovnatelné se stářím Sluneční soustavy, je tedy šest milionkrát starší než hrad, díky kterému získala jméno.
Zdroj a foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Buďte první kdo přidá komentář