Hrady a zámky vstupují do zimní sezony. Nejnavštěvovanější je letos zámek Lednice

27 Comments

1. 27. září 2023
   Petr Pavel se minulé úterý v New Yorku setkal s dědičným princem lichtenštejnským Aloisem, kterého pak prezident ve vystoupení pro novináře chybně označil za velkovévodu, což je ale titul panovníka lucemburského. Lichtenštejnové u Evropského soudu žádají Česko o vrácení majetku zabaveného po druhé světové válce. Odpůrci vrácení se odvolávají na Benešovy dekrety.
   Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/benesovy-dekrety-petr-pavel-lichtenstejnsko-usa-princ.A230925_175504_domaci_albe
   —
   24.10.2023
   Nadace knížete z Lichtenštejna dává českému státu možnost, jak definitivně vyřešit spory o majetek. Pokud stát vloží všechny žalované památky a pozemky do společného fondu, stáhne žaloby a nebude žádat žádné odškodnění.
   Už téměř 10 let se táhnou soudní spory mezi Českem a Nadací knížete z Lichtenštejna. Ta žádá po státu vrácení asi 70 tisíc hektarů pozemků a pět hradů a zámků. Mezi nimi například historický skvost – Lednicko-valtický areál.
   https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-stahneme-zaloby-nabizi-lichtenstejnove-cesku-podminkou-je-vznik-fondu-238839
   —
   viz také
   https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vydani-majetku-Lichtenstejnum-Novy-navrh-Prevedete-do-fondu-a-my-o-nej-budeme-pecovat-744960
   —

   Odpovědět

   • To se nám to po válce kradlo….ale vracet se nechce. Dále. Tzv. Benešovi dekrety měly být už dávno prohlášeny za neplatné, protože Beneš vůbec neměl ústavní právo nějaké dekrety vydávat. Beneš jako prezident (zvolen v roce 1935 jen díky tomu, že si “koupil” hlasy komunistů a slovenských fašistů a tím se jim “zadlužil”) následně po Mnichovu v roce 1938 rezignoval a z ohroženého Československa uprchl. Za války se prezidentem prohlásil sám. Řádně byl zvolen až v červnu 1946, tedy dlouho po vydávání dekretů. (Po dobu okupace a neexistence parlamentu vydávala exilová vláda prezidentské dekrety, jež Beneš jako nejvyšší činitel podepisoval[35] a po němž jsou v zásadě nepřesně nazývány jako „Benešovy dekrety“. Poválečné dekrety, kterými se upravovala konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, ztráta čs. občanství a jiných práv občanů německé a maďarské národnosti (ale nikoli jejich vysídlení), a také znárodnění většiny československého průmyslu, bank a pojišťoven bez náhrady, jsou dodnes[zdroj?] kontroverzní.

     1

     Odpovědět

     • Co popsal pan Olda, je vesměs pravda. Snad je ale dlužno doplnit, že k legitimitě vlády v Londýně mohlo dojít až na základě jejího uznání velmocemi protihitlerovské koalice, stejně jako k legitimitě prezidenta Beneše. Prezident současně nahrazoval působnost parlamentu RČS, který se v době války nemohl scházet a hlasovat. Dále je nutno doplnit, že dekrety prezidenta, nahrazující právní jednání parlamentu – tedy vydávané zákony a ústavní zákony, byly bezprostředně po válce, jakmile se sešlo tzv. Prozatímní národní shromáždění (mělo 300 poslanců, komunisté v něm měli 51 hlasů za Čechy a Moravu plus 47 hlasů za Slovensko, ČSSD 51 hlasů, takže tato levice měla těsnou minoritu 149 hlasů z 300.) dodatečně schváleny, tzv. ratihabovány. Došlo k tomu 28. 3. 1946 s účinky od 3.4.1946 ústavním zákonem č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky. Dnes se tady stále nepřesně mluví o “dekretech”, když ve skutečnosti už od 3. dubna 1946 jde o zákony, u některých dokonce o ústavní zákony. Pragocentristickou mocí formálně uznaná doba nesvobody začala až 25. února 1948, takže nyní se těžko restituuje podobný majetek, jako je onen Lichtenštejnský, zabavený tzv. demokratickým postupem v tzv. demokratickém právním státě. Prolomením data 25. 2. 1948 bychom se mohli snadno dostat před datum 28. 10. 1918 a možná dokonce i před datum 8. 11. 1620, a to si dnešní pragocentristická republikánská moc nepřeje ani náhodou.

       1

       Odpovědět

       • Ještě je dobré doplnit, že k přijetí ústavního zákona bylo třeba, stejně jako dnes, 3/5 většiny všech poslanců, tehdy na jaře 1946 to tedy bylo celých 180 poslanců z 300.

         Odpovědět

         • A ještě jedno upřesnění: Pro dodatečné uznání dekretů prezidenta dr. Beneše za zákony a ústavní zákony hlasovalo 28. března 1946 všech 198 přítomných poslanců z Čech, Moravy a Slezska a 52 z 54 poslanců ze Slovenka (dva poslanci ze Slovenska se zdrželi hlasování). Dekrety tak byly uznány jako zákony a ústavní zákony naprosto neskutečně drtivou většinou přítomných poslanců. Nepřítomno (omluveno) bylo 48 poslanců. Trochu to připomíná totalitu, ale ta měla oficiálně začít až o necelých 23 měsíců později. Navíc ani před čtením osnovy ústavního zákona č. 57/1946 Sb., ani při tzv. druhém čtení, si nikdo nedovolil přihlásit do rozpravy a o předloze jen diskutovat. Vše bylo vyjednáno předem, kuloárově. K působnosti vlády a prezidenta v Londýně, a po příjezdu do Rudou armádou obsazované, i US armádou osvobozované části republiky, si na jaře 1946 nikdo z prozatímních poslanců, včetně těch později popravených v čele s JUDr. Miladou Horákovou, nedovolil na plénu parlamentu cokoliv poznamenat.

       • Proč se pořád píše o nějakém prolomení, když se fakticky jedná o zadostiučinění spravedlnosti. Že byly dekrety nesmysl potvrzuje fakt, že je musely v 46 schvalovat znovu. I když dekrety byly faktické komunistické a Beneš byl víceméně okolnostmi přinucen je podepsat.
         Že byli Lichtenštejnové po válce nespravedlivě okradeni o tom nemůže být pochyb.

         Odpovědět

         • O prolomení zatím neprolomeného data únorového převratu 1948 jsem napsal jednou, nikoliv pořád. Přes Vaše rozhořčení krádeží jsem jen doplnil, že podle současného práva ČR nic ukradeno nebylo. Nyní o záležitosti jedná soud EU, tak uvidíme, jak šlechtický rod dopadne. Ještě doplňuji, že větší část majetku Lichtenštejnům zabavil stát už po rozbití podunajské monarchie, na komunisty zbyla část menší. Dále je pravdou, že Lichtenštejnové považovali svoje knížectví za spřízněné s III. říší, gratulovali např. Hitlerovi k podpisu dohody v Mnichově a s Hitlerem jednali o vrácení za Masaryka zabaveného majetku. Za těchto okolností je pro ČR obtížné majetek vracet. Každopádně ČR zatím vůli k vracení nemá.

           1

2. Tom Brt
   Před 8 minutami

   Lichtenštejni se postavili proti připojení českého území, včetně Valtice a Lednice, do Sudet, a v důsledku toho byly jeho majetky nacisty zabaveny a rodina se poté v roce 1939 přestěhovala do Vaduzu.

   Tak teď to mají v podání postbolševicke české legislativy .

   Odpovědět

3. A navíc k tomu všemu, ve srovnání se šlechtickými rody nebylo v době totality zlikvidované Moravě vráceno ničeho přesto, že např. církve masivně restituovány byly. Ve srovnání s na stát vyvedeným majetkem zemí je majetek šlechty znatelně menšího rozsahu.

   Odpovědět

4. Ne. Žádná dohoda nepřichází v úvahu. Čeští politici mají jasno, jak by stát měl naložit s návrhem knížecí rodiny Lichtenštejnů o zastavení soudů a smírného řešení.
   https://www.parlamentnilisty.cz/politika/poslanecka-snemovna/Pavlovo-nadelovani-Lichtenstejnum-konci-jeste-hur-nez-se-cekalo-745710

   Odpovědět

5. Pane Kolarsky,
   Sudety byla cast, ktera se stala oficialne soucasti Nemecka. Takze, to ze Lichtenstejnove po Mnichovu jednali s Hitlerem bych jako problem nevidel. Hitler byl oficialni predstavitel Nemecka. Cili podle me je logicke, ze jednali s Hitlerem. Rad bych se zeptal, z ceho vychazi nasledujici? ‘Dále je pravdou, že Lichtenštejnové považovali svoje knížectví za spřízněné s III. říší’.

   2

   Odpovědět

   • Vycházel jsem z citace knížete Františka Josefa II., kterou uvádí Český svaz protifašistických bojovníků, cituji: “Lichtenštejnové prokazatelně před válkou i za války nacistické Německo aktivně podporovali, k jeho politice se aktivně hlásili. Lichtenštejnský kníže František Josef II. poskytoval peníze na vznik nacistických jednotek SA a SS na severní Moravě a ve Slezsku, v říjnu 1938 napsal Adolfu Hitlerovi blahopřejný telegram k uzavření mnichovské dohody. Aktivní přihlášení se k německé národnosti pro něj znamenalo získání privilegovaného postavení. Ve své trůnní řeči k lichtenštejnskému zemskému sněmu v listopadu 1940 vzpomínal na setkání s Adolfem Hitlerem v březnu 1939 a zdůraznil: ‚My Lichtenštejnci, jakožto lidé německého kmene, se stejně jako dosud i nyní podílíme vřelou účastí na utváření budoucnosti velkého německého národa.‘.”.

     1

     Odpovědět

     • Český svaz protifašistických bojovníků je stále ovládán lidmi, kteří pochází z bolševických kruhů, takže kredibilita všeho co říkají nebo píší je nulová.

       2

       Odpovědět

       • V tomto případě je rozhodující boj proti fašismu, ne politický názor.

         Odpovědět

       • V tomto případě je rozhodující boj proti fašismu, nikoliv politický názor bojovníka.

         Odpovědět

     • Pane Kolarsky,
       ja myslim, ze by to nejspis chtelo rozebrat z hlediska prava a zda tato prohlaseni lze brat jako dukaz/ pravni akt. To ze nekdo podporuje nejakou organizaci jeste nemusi znamenat protipravni jednani. Cili pokud to nebylo v rozporu se zakonem tak to bylo v poradku. A pokud v rozporu se zakonem bylo tak je prvne musi odsoudit soud. Svaz bojovniku neni soud. Svaz bojovniku nerozhoduje z pravniho hlediska vubec o nicem. Maximalne tak o svych dojmech. Navic, ani nevime zadne podrobnosti/okolnosti. Cili to muze byt z jejich strany ucelove zjednoduseni pro jejich publikum.
       To, ze se nekdo hlasi k tomu, ze jsou puvodem z germanskeho kmene je nejspis konstatovani faktu a nic to take neznamena. K cemu by se meli hlasit, ze jsou ze slovanskeho kmene? Navic Nemec a German neni to stejne. To svaz bojovniku nejspis nerozlisuje, protoze ti lide nejspsis porad vychazeji z myslenky, mluvis nemecky tak jses Nemec. Mluvis cesky tak jsi Cech. Cili tvrdit, ze Lichtenstejnove byli spjati s Nemeckou risi/Hitlerem na zaklade techto ‘dukazu’ je podle me dost pochybne. Z urciteho uhlu pohledu vsichni co zili a pracovali nebo meli majetky na uzemi Rise/okupovanem uzemi byli spjati s Hitlerem. I ti delnici co na uzemi Protektoratu vyrabeli zbrane. To byli vsechno kolaboranti, ale je nikdo nesoudil. Nikdo jim nic nevzal.

       2

       Odpovědět

       • ČSPB pochybná organizace…https://denikn.cz/14751/pribeh-za-139-milionu-svaz-bojovniku-se-v-90-letech-menil-setrvacnost-starych-casu-ale-byla-silnejsi/

         1

         1

         Odpovědět

       • Převážné s Vámi pánové Jiří a Oldo souhlasím. Jeden z Vás uvedl dotaz, kde jsem vzal tvrzení o “svazku” (velmi zjednodušeně řečeno) šlechty a nacistů, tak jsem citoval ČSPB. O vérohodnosti informací z ČSPB lze samozřejmé polemizovat, nevím, kde informace vzali oni, ale po celou dobu vedení sporů o určení vlastnictví nebo o restitučních nárocích takové argumenty zatím přijaly všechny soudy v ČR a nepochybuji, že šlechta najímá velmi schopné právní zástupce. Nyní se spory ČR vs šlechta postupně přesouvají k soudům Evropské unie. ČR je rozhodnutím takových soudů vázána a tak budoucnost ukáže, zda bude argumentace, jakou aplikuje ČR, a jakou jsem citoval ze zdroje ČSPB, odmítnuta nebo ne. Nic víc a nic míň. Informace o chování a právních jednání šlechtických rodů od Bílé hory dodnes mám sám jen z třetí ruky a ze zpochybnitelných zdrojů, tak se omlouvám. Berte moje nesmělé námitky vůči tzv. jednoznačným závěrům “Krádež!” s určitou rezervou. Jde jen o veřejnou diskusi v mediálním prostoru.

         0

         Odpovědět

6. Pane Kolarsky, to, Ceska republika neni pravni stat. Neda se spolehnout na to, ze soud bude rozhodovat nestranne a podle prava. Takze to, ze to u nas neproslo ma hodnotu 0. Ted to dokonce zminil i pan Schwanzenberg v pripade Feriho, ze podle jeho zkusenosti v rozhodnutí soudu je mnohdy ucelovost. A v pripade Liechtensteinu to plati stonasobne. Proste rozkaz znel nic se vracet nebude a soude ty to zarid. Byla to normalni kradez stejne tak jako u Bati. Z toho take udelali kolaboranta aby se ho mohli zbavit. Protoze kdo ma majetek ma vliv. A to ta banda po valce nemohla potrebovat.

   1

   Odpovědět

   • Kořen problému sahá až do roku 1935, kdy se Beneš při volbě prezidenta “zadlužil” komunistům. Těm se opětně zaprodal, když moskevští komunisté přesvědčili Stalina, aby jako první začal jednat o uznání Benešovi exilové vlády v Londýně. Později podepsal (neměl asi na vybranou) různé dekrety, které sepsali komunisté a Beneše použili, aby jim dodal na důvěryhodnosti. Tím byl poválečný osud, mezi jinými Batě, Lichtenštejnů a českých Němců , zpečetěn.
     Další velká chyba se stala po 89, kdy v roce 1990 nová garnitura nevyužila výsledků prvních demokratických voleb a nezapracovala na odstranění komunistů a jejich potomků z justice. Ti se v justici pohybují dodnes a hází právnímu státu klacky pod nohy. Ano, nebylo by to jednoduché, ale chyběla jim (nové garnituře politiků), jakákoliv snaha s touto věcí něco udělat. (Nedávné “grotesky” při výběru soudců pro ÚS jsou toho nejlepším důkazem).

     2

     Odpovědět

     • Dve poznamky:
       1. A moravskych Nemcu nebo take nemecky mluvicich Moravanu.
       2. A nebo Rychetsky – ex-komunista – politik – ustavnim soudcem. Ten clovek se jako soudce nechoval. To byl clovek co z pozice soudce chtel ovlivnovat politiku a menit zakony.
       3. Nebo ‘duch ustavy’ o kterem nikdo nikdy nehlasoval, nikdo ho nikdy nevidel, a nikdo nevi kde se vzal. Nebo ze by Rychetsky?
       Proste silenost. Cechystan.

       Odpovědět

       • A “groteska” vesele pokračuje. Na Hradě sedí bývalý komunista (i když mohlo být mnohem hůř) a ÚS nově šéfuje opět bývalý komunista.
         Ústava ČR byla sepsána a schválena Českou národní radou v roce 1992, kdy v ní měli Moravané ještě silné zastoupení. Škoda, že toho nevyužili…..

         Odpovědět

     • Měl bych ještě dodat…protože po 89 byla většina demokratických stran infiltrována “bývalými” komunisty, tak není divu, že se v tom směru (“vyčištění” justice), nic nekonalo.

       Odpovědět

7. Pojmy jako “právní stát”, “nestrannost”, “právo”, “účelovost”, “nezávislý soud”, ale i “krádež”, “vrácení” nebo “kolaborant” mají velmi často poměrně široký výklad. Nic není černé nebo bílé. Vyčkejme na stanovisko Soudního dvora EU, případně na Evropský soud pro lidská práva. Neznám přesně ani pravomoc a příslušnost obou soudů ve sporech šlechty se státy. Nic objektivnějšího však nemá šlechta ani žalovaný stát k dispozici. Předčasné mediální závěry, nebo závěry jednotlivců, typu “Krádež!”, “Význam 0!”, “Stokrát!” apod. je třeba stále považovat za předčasné. Naděje šlechty i státu “umírá poslední”. A konečně, i po rozhodnutí soudu může později dojít k revoluční/systémové změně panující moci – tam, zde i onde, a vše může být “jinak”.

   Odpovědět

   • Kdesi nahoře je zmínka o vyrovnání se s církvemi, které stále probíhá. Na podobném principu mohlo proběhnout vyrovnání se s dopady tzv. Benešových dekretů včetně jejich zrušení. Ano, byl by to “big job”, ale republika by měla konečně “čistý štít”.

     Odpovědět

     • Kéž byste tak statečně bojoval za práva Moravy jako za práva Lichtenštejnů, šlechty vůbec a círví zvláště.

       Odpovědět

       • Jo kamaráde…práva Moravy a spravedlnost si jsou velmi blízké….

         Odpovědět