Studenti z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického získali zlatou medaili na celosvětové soutěži. S návrhem řešení na čištění vody od sinic s využitím nástrojů syntetické biologie uspěli v mezinárodní konkurenci několika tisíců soutěžících. Úspěšný tým se pojmenoval po Mendelovi.
Zbavit se sinic, které znečišťují rybníky a malé vodní nádrže, ale i toxinů, které produkují, to má v plánu skupina brněnských studentů. Spolek s příznačným názvem Generation Mendel sdružuje studenty Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického a v uplynulých dnech představil svůj projekt z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM neboli International Genetically Engineered Machine. A měl velký úspěch.
Tým získal zlatou medaili a projekt porotci vybrali mezi pět nejlepších z kategorie Environment. Soutěže se letos zúčastnilo 249 týmů a 4800 soutěžících z 36 zemí světa. Celá soutěž se skládá z několika kategorií a brněnský tým, společně s dalšími 56 spadal do kategorie Environment. Projekty v soutěži iGEM tento rok hodnotilo 304 porotců ze všech koutů světa.
„Před rokem jsme byli s kolegou na konferenci o syntetické biologii, kde přednášel i ambasador této soutěže. Nadchlo nás to mimo jiné proto, že jsme viděli, že i mladí vědci můžou dosáhnout ve výzkumu zajímavých výsledků,“ říká o tom, kde se vzal nápad zapojit se do náročného klání, Barbora Hrnčířová.
Sinice mohou odstranit speciální bakterie
„Chtěli jsme pracovat na něčem, co by bylo zajímavé pro lidi z okolí Brna, ale zároveň celosvětově relevantní. Napadlo nás, že na brněnské přehradě bývají problémy se sinicemi. Abychom mohli sinice z vody účinně odstranit, musíme jednak odstranit buňky sinic, ale také toxiny, které produkují, vysvětluje Barbora Hrnčířová studující na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Tým se proto pustil do vývoje systému, jehož základem jsou půdní bakterie likvidující sinice. Aby mohly tyto bakterie sloužit danému účelu, musí se upravit metodami syntetické biologie. Ta využívá skládání různých genetických součástí do funkčních celků, které mají nové nebo lepší vlastnosti než ty přirozeně se vyskytující v přírodě.
„My jsme naše buňky upravovali tak, aby měli na svém povrchu proteinové lešení, na kterém budou zachycené enzymy jednak ničící buňky sinic a jednak také likvidující jejich toxiny,“ upřesnila studentka.
Tým musel splnit řadu úkolů
Z moravské techniky se k budoucím přírodovědcům připojili studenti Fakulty informačních technologií a Fakulty podnikatelské. Tým s názvem Generace MendelPro totiž pro úspěch v soutěži musel přijít nejen se samotným řešením problému, ale zvládnout i řadu dalších úkolů, jako například připravit vědecký poster, webovou stránku nazvanou “wiki”, krátké 2minutové video představující projekt nebo dlouhé, 20minutové video, které kvůli pandemii muselo nahradit prezentaci před porotou v Bostonu.
Vedle toho se studenti museli zamyslet nad budoucí implementací celého výzkumu. Pro získání kvalitních vstupních dat komunikovali nejen s mnoha odborníky, ale také s veřejností a museli spolupracovat s ostatními týmy z celého světa.
Pro dosažení zlaté medaile se tým musel vypořádat i s otázkami, které na první pohled se syntetickou biologií nemusí souviset. Generace Mendel se zaměřila na chod a tvorbu studentského spolku a s tím související i finanční zabezpečení a účetnictví.
Skupinka se také intenzivně zabývala vzděláváním široké veřejnosti, ať už vytvářením vědeckých materiálů do seniorských center a dětských domovů nebo tvorbou tematické infografiky. A v neposlední řadě vytvořila i počítačový model přístroje, aby vědci získali určitý typ dat bez drahých a časově nákladných experimentů.
Snad vznikne funkční zařízení
Přestože běžné fungování univerzity, studia i výzkumu od jara narušuje epidemie nového koronaviru, studenti se rozhodli v přípravě pokračovat. Soutěž se totiž konala online. Zatímco na jaře hodně řešili organizační záležitosti, kdy zakládali spolek a sháněli finance na projekt, v létě se dostali i do laboratoře.
Studenti doufají, že jejich práce povede k vytvoření funkčního zařízení. Sice pravděpodobně nevyřeší problém sinic na tak rozsáhlé ploše, jako je Brněnská přehrada, ale pro menší rybníky a jezírka, kde sinice a jejich toxiny ohrožují jiné rostliny a živočichy a narušují tak biodiverzitu, by mělo fungovat.
Zdroj a foto: MUNI, VUT
Buďte první kdo přidá komentář