Jarní mrazy zdecimovaly úrodu ovoce. Podle vědců se budou opakovat co dva roky

Letošní úrodu ovoce výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední přišly v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí přírodu na jaře každý druhý rok.

Letos v březnu a v dubnu přišlo více mrazových vln, které poškodily již kvetoucí stromy. Nejvíce letos mráz zasáhl meruňky, zasažené je ale i další ovoce včetně nejběžnějších jablek. Není navíc vyloučeno, že další mrazy ještě přijdou. “Výskyt jarních mrazíků není výjimečný. Výjimečná je letos právě četnost. Vegetace také zahájila svůj růst a vývoj o zhruba dva týdny dříve než loni. A to již rok 2019 patřil mezi ty, kdy vegetace zahájila své projevy proti normálu dříve. Tak brzké zahájení vegetace bylo letos skutečně mimořádně extrémní,” uvedl Žalud.

Klimatologové delší dobu poukazují na to, že se změnou klimatu a souvisejícím oteplováním se prodlužuje vegetační sezona. Zkracuje se zima a jaro přichází dřív. Možnost vpádů mrazivého arktického vzduchu se ale nemění. “Dřívější nástup vegetace je pro rostliny velmi nebezpečný, protože se otvírá delší časové okno, kdy je mohou poškodit nízké teploty. A již hodinová expozice pod minus tři stupně znamená pro většinu kvetoucí vegetace vážný problém,” upozornil Žalud. Arktický vzduch na jaře vnikal do Česka vždy a vnikat bude, ale když rostliny zahajovaly vegetaci v půlce dubna, riziko poškození bylo daleko nižší.

Nejohroženější je ovoce v nejnižších polohách

Nejohroženější jsou ovocné stromy a vinná réva. Nejdřív kvetou meruňky, mandloně a broskvoně, o několik dnů později třešně, slivoně a hrušně. Nejpozději jabloně a réva. Záleží však také na odrůdách. Zvláště u vinné révy jsou rozdíly mezi raně rašícími (například Chardonnay, Merlot, Frankovka) a pozdně rašícími (například Cabernet Sauvignon, Tramín červený, Dornfelder) odrůdami velmi výrazné. “Mezi silně ohrožené plodiny patří také mák. Mimochodem loni nízká jarní teplota poškodila na mnoha místech i obilniny a nezakrytou zeleninu,” uvedl Žalud. Jelikož o úrodě může rozhodnout jediná mrazivá noc, jsou ohroženější pěstitelé v nižších polohách, kde vegetace startuje dřív. I proto klimatická změna zhoršuje pěstitelské podmínky v nižších polohách republiky. Naopak je šancí pro střední polohy, kde bude tepleji a bude zde i dostatek srážek. Moc šancí na obranu ovocnáři a vinaři před mrazy nemají, často navíc nejsou opatření dostatečně účinná.

Teplotní rekord v Pohořelicích

Skoro 50 let starý teplotní rekord padl dnes v noci v Pohořelicích na Brněnsku. Teplota tam klesla na minus 5,5 stupně Celsia, řekla Ivana Záluská z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Druhý rekord padl v Dyjákovicích na Znojemsku. V Pohořelicích dosud platil rekord z roku 1971, kdy teplota 15. dubna klesla čtyři stupně pod nulu. Dnes v noci tam teploměr ukázal ještě o jeden a půl stupně nižší hodnotu.

Mrazy letos napáchaly škody v celé střední Evropě a ještě zbývá měsíc rizikového období. Mráz se intenzivně projevil v rakouském Štýrsku a jižním Burgenlandu a v Maďarsku. Rakouské pojišťovny odhadují letošní ztráty na ovoci 15 milionů eur (402 mil. Kč). Výrazné mrazy poškodily i jabloně v severní Itálii. Silné mrazy panovaly na konci března i v Polsku.

Autor: red Zdroj: ČTK Foto: pixabay