Jiří Kacetl: Moravu vybudujeme zezdola, nahrávají nám centralisté

Jiří Kacetl je bytostně srostlý s Moravou a zejména jejím jihem v čele s městem Znojmem. Historik a zkušený komunální politik se rozhodl veřejně angažovat ve prospěch moravské samosprávy. Nedávno byl také zvolen členem vedení Moravského zemského hnutí. V rozhovoru pro Zprávy z Moravy prozradil, jaký je jeho názor na stávající situaci a co považuje za důležité do budoucna.

Jak je na tom v současnosti Morava? Jaké jsou její vyhlídky?

Morava oficiálně ve správním systému České republiky neexistuje, ale přitom tu bezpochyby díky síle tradice je a bude. Odvolává se na ni velký státní znak a zejména Preambule Ústavy ČR. Je tedy na nás, současné generaci aktivních občanů na Moravě, abychom ji společnými silami pomáhali opět zezdola budovat. Je to práce mravenčí, politicky nemáme cestu umetenou, ale naopak zarostlou hodně trnitými překážkami. Musíme se s tím smířit a boj za obnovu samosprávné Moravy nevzdávat. Pomocníkem nám může být zapojení České republiky do evropských struktur.   

Jak do této perspektivy zapadá Znojmo a jižní Morava?

Hlavním městem jižní poloviny Moravy je přirozeně Brno s velikou spádovou aglomerací. Současný komunisticko-zemanovský paskvil s názvem „Jihomoravský kraj“, původně s výstižnějším názvem „Brněnský kraj“, do značné míry dává správní rámec této ohromné spádové oblasti Brna, nicméně naprosto nekonvenuje městu Znojmu a jeho spádové oblasti, která je nyní již dvacet let krajskou hranicí rozdělena mezi dva kraje. Obvod obce s rozšířenou působností Znojmo (Vratěnínsko, Vranovsko, užší Znojemsko a Jaroslavicko, pozn. red.) je součástí Jihomoravského kraje, Moravské Budějovice včetně Jemnicka jsou ale součástí Kraje Vysočina. Přitom Moravskobudějovicko přirozeně vždy gravitovalo ke Znojmu, nyní se tato vazba zejména kvůli špatné veřejné dopravě nadále rozměňuje. Brno je sice pro nás nejbližší velkoměsto, jezdíme tam rádi na nákupy, ale krajská samospráva, krajský úřad činí náš region na Brnu nepříjemně až depresivně závislým. Historicky i v současnosti máme velmi špatné zkušenosti z přístupu brněnských krajských úředníků k agendě Znojemska. Nemají pro nás pochopení.

V posledních letech proto sílí vůle napříč politickými stranami ve Znojmě najít podporu i u ostatních obdobných okresních měst v republice a zkusit prosazovat návrat okresní soustavy. Kraje by měly být zrušeny, Brno by se místo toho stalo hlavním městem moravské zemské samosprávy, kde se bude rozhodovat o celozemských záležitostech, nikoli o tom, zda znojemská umělecká škola dostane nebo nedostane od krajských mocipánů peníze na opravu záchodů.  

Co vás přivedlo k politickému angažmá ve prospěch moravské myšlenky?

Morava je moje rodná země, moje vlast, podobně to cítili moji předci z matčiny i otcovy strany. Politicky mě dalo impuls právě uvědomění, že se situace v České republice neuzdraví, dokud nebude zásadně reformována správa tohoto státu a dokud nebude umožněna spravedlivá subsidiarita, tedy dokud se stát efektivně nepřiblíží lidem na venkově s respektem k tradičním regionům, a to jsou v našich poměrech právě historické země Čechy, Morava a Slezsko. Nechceme stát trhat, chceme jen spravedlivou teritoriální samosprávu, která bude odpovídat evropskému rámci.

Současné kraje nejsou pro evropskou finanční pomoc dosti velkými územními jednotkami, takže co udělala pražská vláda? Všechny evropské peníze centralizovala pod sebe nebo do takzvaných regionů soudružnosti, naprosto umělého výmyslu byrokratických mozků bez ohledu na realitu a spádovost, navíc s nebezpečím korupce.

Jak přesvědčit lidi, zejména na jihu Moravy, aby se zasadili o Moravu?

Čím více se vláda v Praze znemožňuje svými centralistickými zásahy, tím více dostává moravské hnutí šanci. Musíme naši myšlenku usilovně propagovat a diplomatickým umem přenášet na spoluobčany. Jedině touto mravenčí prací můžeme získávat pro zemský model státu nové a nové příznivce. Zároveň se musíme v počátku jasně vymezit vůči snahám českých centralistů nálepkovat moravské hnutí jako hnutí nacionalistické či s vazbami na Rusko či Čínu. V Moravském zemském hnutí jsme všichni patrioti, nejsme ale nacionalisté, protože usilujeme i nadále o občanský stát. Moravanem je každý bez rozdílu, který se rozhodne na Moravě žít a pro blaho země pracovat. Etnický nacionalismus polského či maďarského střihu se mi zajídá, protože vedl v 20. století ke krvavým válkám.   

Na nedávném sněmu jste byl zvolen členem vedení Moravského zemského hnutí. Jak chcete hnutí dál rozvíjet? Co mu chybí?

Moje kandidatura byla vedena spíše smyslem pro jakousi teritorialitu, tedy aby ve vedení našeho politického hnutí zasedli členové z různých koutů naší země a přinášely do vnitrostranické debaty své postřehy. Moravské zemské hnutí stojí stále na počátku své cesty. Ani českým obrozencům v 2. polovině 19. století nevedl jejich boj za práva zemí Koruny české v rámci habsburské monarchie k cíli ze dne na den. Morava přitom za staré monarchie požívala široké autonomie, o jaké by se nám dnes mohlo jen zdát.

Základním pravidlem naší práce musí být slušnost, poctivost a dobrá komunikace s širokou veřejností. Jako profesí historik a zároveň již zkušený komunální politik mohu občany oslovovat novými podněty a programovými cíli, na kterých se ve vedení hnutí shodneme.

Jiří Kacetl je historik, překladatel a komunální politik. Působí jako vedoucí Výboru pro územní a strategické plánování a nakládání s majetkem města Znojma. Mnoho let působil v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Dlouhodobě se zasazuje o obnovu zemské samosprávy.

Autor: pjk, foto: archiv Jiřího Kacetla