Komentář: Uzavřená hranice sužuje obyvatele na jihu Moravy, zbytečně

Zavřená moravsko-rakouská hranice
Uzavření hranic postihlo i moravsko-rakouské pomezí
Jiří Kacetl

Situace na jihu Moravy nyní připomíná stav před třiceti lety, z oblasti se po uzavření hranice znovu stala odříznutá periferie. Opatření je přitom zbytečné, počty nakažení koronavirem jsou na moravské i rakouské straně pomezí nízké, píše Jiří Kacetl, který stojí za dopisem znojemských zastupitelů ministru vnitra.

O výzvě znojemských zastupitelů k otevření státní hranice na moravsko-rakouském pomezí jsme psali v tomto článku.

Je to třicet let, co jsme s otevřenými ústy začali poznávat dosud zapovězená zákoutí a krásy Vídně, naší někdejší metropole na Dunaji, a okolních Dolních Rakous. A nezůstalo jen u poznávacích zájezdů a cest. Vstup do Evropské unie a schengenského prostoru znamenal odbourání mnoha zákonných a byrokratických bariér, takže jsme mohli začít s našimi jižními sousedy volně obchodovat, hledat si u nich práci, trávit u nich volný čas, jezdit sem za kulturou a sportovním vyžitím, využívat vídeňské letiště či železniční uzel jako bránu do Evropy a světa, především pak poznávat Rakušany jako své velmi blízké přátele, ba dokonce i jako rodinné příslušníky.

Zjišťovali jsme, že po překonání počáteční jazykové bariéry není mezi nimi a námi žádných velkých rozdílů – chutná nám stejné jídlo, zhotovené podle identických receptů našich babiček, máme rádi víno, pivo či šnaps, smějeme se podobným vtipům, naše historie i umělecké pamětihodnosti jsou vlastně až na 20. století totožné.

V březnu letošního roku se ale situace ze dne na den změnila. Kdysi otevřená ústa máme nyní rouškou povinně zavřená. Státní hranice, kterou jsme za posledních patnáct let přestali prakticky vnímat, kterou jsme si zvykli překračovat na libovolném místě, se najednou jako děsivý démon opět zhmotnila. A nejde jen o hliníkové zátarasy se zákazovými značkami na všech silnicích i polních cestách. Kde se vzaly, tu se vzaly, a někdo si s tím musel dát velikou práci, protitankové betonové jehlany! „Jsme snad ve válce s Rakouskem?“, pomysleli si z nás mnozí. Na hranicích začali kromě policistů hlídkovat i ozbrojení vojáci. Vlaky, které v hodinových intervalech spojovaly Znojmo či Břeclav s Vídní, zmizely; známý znojemský železniční viadukt přes řeku Dyji zcela osiřel.

Pohraniční režim se vyvíjel překotně. Jedno opatření Vlády ČR střídalo druhé, v rozporu se základními ústavními právy bylo našim občanům zakázáno z vlastního státu vycestovat, v prvních dnech také velké množství našich lidí, když se vraceli ze zahraničních cest domů, zakusili od nových strážců hranic nezřídka šikanu a aroganci. Z ledově odměřených vyjádření čelních představitelů státu přepadl mnohé z nás důvodný strach z nové totality a z toho, že hranice již zůstanou uzavřeny natrvalo. Největší nervové vypětí však zažili a stále zažívají naši pendleři, tedy občané, kteří v nedalekém rakouském příhraničí našli trvalý zdroj své obživy či kteří mají na obou stranách hranice své nejbližší rodinné příslušníky.

Přečtěte si  POSTŘEH: Kdo se "mejlí" v Luhačovicích

Proč? Kvůli čemu? Od začátku je ze statistik jasné, že dolnorakouské okresy severně od Dunaje jsou nákazou koronavirem postiženy naprosto marginálně, stejně jako oblasti jižní Moravy – od Slavonic přes Znojmo a Mikulov až po Břeclav. Běžný člověk v daleké Praze či Olomouci nad tím může mávnout rukou a říct „trpíme všichni, i my ve vnitrozemí se musíme uskrovnit“. Jenže to není totéž. Příhraniční oblasti jižní Moravy jsou s Dolním Rakouskem spojené společensky a hospodářsky již natolik, že současná de facto úplná uzávěra znamená totéž, jako byste například v případě Brna zcela uzavřeli celou jižní polovinu okresu Brno-venkov či u Prahy celý okres Praha-východ. Jaké by to bylo? Zajisté nepředstavitelné.

Stejně nepředstavitelně se cítíme nyní i my. Proto jsem společně s některými dalšími demokraticky smýšlejícími kolegy ze znojemského zastupitelstva koncipoval a odeslal otevřený dopis ministru vnitra Janu Hamáčkovi. Hranice nesmí zůstat zavřeny ani o den déle, než je to kvůli nebezpečí ohrožení na životech naprosto nezbytné. Vzhledem k řeči statistických čísel jak v Dolním Rakousku, tak i na Moravě jsme přesvědčeni, že takové nebezpečí pominulo (nikdy vlastně nenastalo) a život se může rychle vrátit do starých kolejí. Modlíme se za to!

Jiří Kacetl, zastupitel města Znojma (Moravské zemské hnutí)

Jiří Kacetl je historik a zastupitel města Znojma. Jako historik se se zabývá regionálními dějinami jihozápadní Moravy, působí v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Jako odborník na anglický jazyk se také věnuje profesionálnímu překladatelství. Nedávno inicioval a koncipoval dopis znojemských zastupitelů ministru vnitra s výzvou k otevření státní hranice na moravsko-rakouském pomezí.

Foto: Jiří Albrecht

Texty v rubrice Názory a komentáře nemusí vyjadřovat názor redakce. Pokud chcete publikovat vlastní názor na aktuální téma, napište nám.

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*