Kraje nespolupracují při vyhodnocování dopadů těžby. Na nedostatky upozorňuje i ombudsmanka Šabatová

Těžba štěrkopísku - ilustrační snímek

Do sporu o těžbu štěrkopísku u Moravského Písku, který se při poslední územněsprávní reformě ocitnul na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje, se z vlastní iniciativy vložila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. S průběžnými závěry své zprávy seznámila dotčené úřady a čeká na jejich vyjádření.

Spor o plánovanou těžbu trvá téměř deset let, proti záměru těžařů se staví kraj i obce z Hodonínska a Břeclavska. Bojí se znečištění zdroje pitné vody pro zhruba 100.000 lidí. „Ombudsmanka se věcí začala zabývat z vlastní iniciativy na základě více upozornění zpochybňujících postup úřadů a poukazujících na to, že záměr těžby a úpravy šterkopísku v chráněném ložiskovém území představuje vážnou hrozbu pro podzemní zdroj vody,“ uvedla Hrazdílková. Doplnila, že šetření ještě neskončilo, ombudsmanka se průběžnými závěry seznámila dotčené úřady a nyní čeká na jejich vyjádření.

Ombudsmanka podle MfD vidí v postupech úřadů, které těžbu povolují, zásadní nedostatky. Její kritika míří k báňskému úřadu, ke Krajskému úřadu Zlínského kraje i k tamější krajské hygienické stanici a ministerstvu zdravotnictví. „Tyto úřady svými postupy významně přispěly k nezákonnému vyloučení úřadů Jihomoravského kraje z řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh. Záměr je přitom situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové, potenciálně nepříznivé důsledky jeho realizace. Mimo jiné ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex,“ uvedla Šabatová ve zprávě o šetření postupů úřadů, z níž list citoval.

Šabatová se pozastavuje i nad tím, že těžební aktivity jsou umisťovány v katastru Uherského Ostrohu na území Zlínského kraje, přestože ložisko je v Moravském Písku v Jihomoravském kraji. Za závažný nedostatek v postupu úřadů podle listu považuje také to, že rezignovaly na zásadu předběžné opatrnosti. Potřebu těžby podle ní zdůvodňují vágně, bez pečlivého zvážení její rizikovosti v lokalitě a bez toho, aby hledaly možnost využití jiných ložisek.

Obce ani kraj s těžbou nesouhlasí, obce se chtějí bránit i soudně. Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex se nachází na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Je to pátý největší zdroj v republice. Obavy o jeho možné nevratné poškození vyjádřili v minulosti i jihomoravští hygienici.

Autor: red Zdroj: ČTK Foto: pixabay.com

13470cookie-checkKraje nespolupracují při vyhodnocování dopadů těžby. Na nedostatky upozorňuje i ombudsmanka Šabatová


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*