Krmit, či nekrmit v zimě ptáky? Dnes už je situace jiná, upozorňuje zoolog

Krmit v zimě je potřeba, akorát se musí vědět jak.

Je nutné ptáky v zimě přikrmovat, či ne? Řada pamětníků vzpomíná, že dříve ptactvo v zimě nikdo nepřikrmoval a bylo jich přitom daleko víc než dnes. Mají pravdu, ale je třeba vzít v úvahu změny, ke kterým v naší přírodě v posledních desetiletích došlo, říká odborný pracovník ostravské zoo.

Zmizely staré pralesy s padlými kmeny stromů – útočištěm hmyzu. Zmizely křovinaté meze – zdroj bobulí i plevelů. Zmizely staré ovocné, chemicky neošetřované sady. A také zmizely polní úhory plné semínek bylin. “Tyto zdroje potravy již ptákům nemůžeme nikdy plně nahradit, a proto se musí v zimě přikrmovat a je nutné jim alespoň zčásti nahradit to, co jsme jim vzali. Ale i zimní přikrmování má svá pravidla,” vysvětluje zoolog.

Ptáci nemají lidský žaludek

Pokud budeme chtít volně žijícím ptákům přilepšit, je podle něj důležité neplést si žaludky ptačí s žaludkem lidským. „Ten, kdo krmí ptáky zbytky od oběda, vánočním cukrovím, zkaženými, plesnivými a solenými zbytky potravin, nejenže jim neprospívá, ale vysloveně jim škodí,“ upozorňuje Závalský, který je odborným pracovníkem zoo a koordinátorem biodiverzitních opatření.

Naopak předkládáním olejnatých semen, zejména slunečnice, vlašských i lískových ořechů, a dále tukových koulí ať už z loje, nebo nesoleného vepřového tuku jim pomůžeme přežít. Obzvláště se to týká zim s tuhými mrazy a sněhovou pokrývkou. Pro drozdovité pěvce, například kosy černé, je vždycky dobré nechat i nějaké jablko. Tukové koule doporučujeme zbavit plastových sítěk a umístit je do drátěných košíčků anebo zcela volně do krmítek. Ptáci by se do sítěk mohli zaplést, síťky vonící po loji spadlé na zem by mohla pozřít další zvířata.

„V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se u krmítek můžeme setkat nejčastěji s koňadrami, modřinkami, brhlíky, vrabci polními a strakapoudy velkými. Výjimkou však nejsou ani strakapoudi prostřední, žluny zelené i šedé či sojky. Občas přiletí i dlasci, strnadi, stehlíci a mlynaříci. Zcela netradiční hosté jsou kachny divoké, které se naučily vyletět na stříšku a pomocí dlouhého krku vyzobávat semínka slunečnic,“ popisuje Otakar Závalský situaci ve své zoologické zahradě.

V zimě ano, v létě spíš ne

Jsou lidé, kteří přikrmují ptáky celoročně a dokonce i v literatuře se to někdy doporučuje. Jak ale upozornil zoolog, je prokázáno, že letní přikrmování může u některých druhů vést k rozšíření fatálních nemocí, například u zvonků zelených.

Přečtěte si  Budeme se dál bránit, zní z lokalit vybraných pro jaderné úložiště

“A také není rozhodně dobré, když jsou mláďata v jarním období přikrmována nepřirozenou potravou. V tomto období se od ptáků přece jen očekává, že budou dělat to, k čemu jsou předurčeni tisíciletým vývojem,” dodává Závalský.

Video: Jak mohou vypadat krmítka, aby byla ptákům opravdu k užitku.

Zdroj, foto a video: Zoo Ostrava

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*