Barokní umělé jeskyně Arcibiskupského zámku v Kroměříži dostaly fyzické 3D modely. Ukazují, jak mohly Apollonova a Důlní grotta vypadat na konci 17. století – s osvětlenými ametysty, světly připomínajícími oheň i funkční fontánou. Modely vytvořil Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Návštěvníci si je mohou zdarma prohlédnout v olomoucké Pevnosti poznání. Na jaře 2027 se přesunou přímo do kroměřížského zámku.
Hypotetická rekonstrukce barokní podívané
Ametystovou výzdobu grott objevila v loňském roce historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Prostory jsou nyní předmětem průzkumu a restaurování. Současný stav a lešení ale návštěvníkům znesnadňují představu, jak působila jejich původní výzdoba.
Modely proto kombinují dnešní podobu grott s prvky zachycenými v německém popisu z roku 1839. Nejde o přesnou kopii jednoho historického okamžiku, ale o rekonstrukci atmosféry někdejší barokní koncepce.
Původní sken tvořilo přes 40 milionů trojúhelníků
Základem byly velmi podrobné 3D skeny vytvořené společností G4D. Digitální podklady bylo nutné výrazně zjednodušit a následně rozdělit na části, které bylo možné vytisknout. Konstrukce už při navrhování musela počítat s elektronikou, optickými vlákny, osvětlením a vodními prvky.
„Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Tiskárny pracovaly přes sto dní
Díly vznikaly z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl sto dní a spotřebovalo se více než 55 kilogramů materiálu. Následovalo odstraňování podpěr, lepení jednotlivých částí a instalace více než čtyřiceti hliníkových výztuh.
Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů. Do modelů bylo osazeno přes 450 ametystů, 33 světel a vodní prvky včetně fontány.
Ametysty rozsvěcují optická vlákna
Skutečné úlomky ametystů jsou nasvícené optickými vlákny vedenými za jednotlivé kameny. Světelné scény mají připomínat třpyt krystalů při původním barokním osvětlení. V centrální části Apollonovy grotty funguje také fontána.
„Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodal Jan Brus.
Na jaře se modely vrátí do Kroměříže
Do zahájení návštěvnické sezony 2027 budou modely vystavené v expozici Do historie! v Pevnosti poznání. Výstavu mají doplnit komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění a geologii.
„Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou. Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého Alena Tobolková.
Autor: kče Zdroj a foto: Arcibiskupství olomoucké
Buďte první kdo přidá komentář