Voda v rybnících trpí zhoršenou kvalitou, upozornili odborníci z Mendelovy univerzity. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Velkým problémem se ale stává i budování čistíren odpadních vod u menších sídel. Produkují fosfor, který živí sinice.
Klimatická změna i další jevy dělají rybářům vrásky na čele. „Roční úhrn dešťových srážek je přibližně stále stejný, ale často nerovnoměrně rozdělený, s dlouhými obdobími sucha a nárazovými, často i přívalovými srážkami,” říká Radovan Kopp z Agronomické fakulty. Zatímco množství srážek zůstalo stejné, výpar vody se podstatně zvýšil. Celkový objem vody se tak rychle snižuje a celý ekosystém rybníka se stává značně nestabilním.
Především na jižní Moravě, která dlouhodobě patří k nejsušším oblastem České republiky, jsou v poslední době již poměrně běžné takzvané záchranné výlovy rybníků v letních měsících. Rybáři vyhodnotí kritické parametry a ryby raději preventivně odloví, aby jim neuhynuly. Některé ještě před několika lety běžně obhospodařované vodní plochy už dokonce úplně vyschly. Příkladem je Mušlovský dolní rybník u Mikulova, který vyschnul před čtyřmi lety.
“Vyčištěná” voda krmí pro sinice
Odborníci upozornili, že velkým problémem se stává i budování čistíren odpadních vod (ČOV) u menších obcí pod 2000 obyvatel. Tyto malé čistírny legislativa nijak nelimituje z hlediska odstraňování nebo i monitoringu fosforu na odtoku. Nově vybudovaná ČOV sice zlepší kvalitu vod z hlediska podílu organického znečištění, ale naopak přidá množství fosforu na odtoku. „Stav před vybudováním čistírny byl tak paradoxně pro kvalitu vody v rybníku často lepší,“ zdůraznil Kopp.
Vědec z Mendelovy univerzity zároveň upozorňuje na skutečnost, že nejsou zcela ojedinělé situace, kdy přítok do rybníka tvoří pouze takto „vyčištěná“ odpadní voda, která je v podstatě zejména živným roztokem pro sinice. „Pak přijdou přívalové srážky a kvůli jednotné kanalizaci, která je společná pro dešťovou i odpadní vodu dojde brzy k překročení kapacity místní ČOV a nečištěná odpadní voda jen naředěná vodou dešťovou končí zase v prostoru rybníka,“ uvedl příklad.
Benevolentní limity pro vypouštění fosforu mají i větší čistírny. Není nutné zapojit běžně dostupné technologie na odstraňování fosforu. Množství fosforu vypouštěného do rybníku pro bývá nepřiměřeně velký. Laická veřejnost podle Koppa často dává zhoršenou kvalitou vody rybníků do souvislosti s intenzitou rybářského hospodaření. Ani v případě přihnojení rybníka ale množství fosforu není tak velké jako v případě čistíren.
Situace se nezlepší, dokud se nezačne řešit kvalita “vyčištěných” odpadních vod. “Představy o průzračných vodních plochách vhodných ke koupání jsou tak v současných podmínkách iluzorní, a to i při úplném vyloučení rybářského hospodaření,“ dodal Kopp.
Svou roli podle něj sehrává i způsob zemědělského hospodaření na polích, velké půdní celky a orba až po okraj vodní plochy rybníka. “To vše zvyšuje erozi ornice, která končí v sedimentech rybníků a snižuje jejich vodní kapacitu,“ uzavřel odborník z Mendelovy univerzity.
Zdroj a foto: Mendelova univerzita
Buďte první kdo přidá komentář