Kvíz: Jak znáte moravštinu VII

Foto: Prygl.net (Robert Vystrčil)

Morava se vyznačuje pestrou mozaikou tradičních nářečí. Jejich krása a pestrost patří mezi kulturní poklady, kterých bychom si měli vážit. Řada výrazů přitom není omezena jen na jednu oblast, ale používá se po celé Moravě. Ověřte si své znalosti v další dílu zábavného i poučného kvízu o moravštině.

0%

Co si představíte pod slovem "duchna"?

Správně! Špatně!

"Vytřepat duchnu".

Jak rozumíte slovu "dacan"?

Správně! Špatně!

To je ale dacan!

Jak zní správný ekvivalent slovesa odejít, dojít, jít, používaný zejména na Brněnsku?

Správně! Špatně!

"Doval za nama".

Jak přeložíte výraz "čapa"?

Správně! Špatně!

"Chlap jak čapa".

Jak zní rozšířený výraz znamenající hodně?

Správně! Špatně!

Nebo také "hafór"

Co znamená, když někdo řekne "okoštuj" to?

Správně! Špatně!

Jak zní jeden z moravských výrazů pro plod lopuchu, který je známý zamotáváním do vlasů?

Správně! Špatně!

Na Moravě také babky, knoflíky, kotačky/kotlačky, vlky, knefle, švagry (těšínské Slezsko). Ostatní výrazy se tradičně používají v Čechách, stejně jako ježky, žebráky, choce či lepíky.

Co znamená "štěrchat"?

Správně! Špatně!

Jak zní oblíbený výraz pro zavírací špendlík?

Správně! Špatně!

Výraz pochází z německého Sicherheitsnadel.

Jak zní moravský výraz podobný slovu strkat?

Správně! Špatně!

Od toho také žduchadlo.

Moravština VII
Výborně!

Vaše znalosti jsou výborné! Poznali jste toho opravdu hodně. 🙂
Dobrá práce!
Vaše znalosti jsou dobré, víc než polovina odpovědí správně. 🙂
Něco nám uteklo, ale to nevadí!
Na jedničku to nebylo, ale základní přehled máte. 🙂
Nevadí, příště to bude lepší! 🙂
Uf, to bylo docela těžké, co říkáte? Ale příště to bude určitě lepší. 🙂
Přečtěte si  Výsledky vánoční soutěže o článek roku 2020: Čtenáře nejvíc oslovilo Moravské Švýcarsko

Doporučujeme

12 Comments

  1. Tak pré klapat neni brěnský slovo,že pré valit. Kurva dycky se hókalo “kemošu doklapé za nama” ne,tedko jenom doval. To zas psal znalec,žejo.

        • Brněnsko je i široký okruh kolem Brna, kde na nějakej hantec zas tak úplně zvědavý nejsou. Takže, spíš nepochopení otázky z Vaší strany. A přílišná brněnská sebestřednost. 😉 Není všecko jen o štatlu. 🙂

          • Výraz “brněnsko” je pro moravštinu nežádoucí pragocentristický výraz, podobný jako ono, podle našeho básníka Jiřího Kuběny, “infámní, hrůzné, bohorouhačské Česko, ten obludný výplod našeho zdivočelého, prohnilého, nekonečně zkorumpovaného, nestoudného, každou sebemenší hodnotu okamžitě špinícího, rozkládajícího, relativizujícího liberalismu.”. Výraz “brněnsko” bychom mohli začít používat jedině tehdy, až na Kavčích horách v České televizi začnou pravidelně používat výraz “pražsko”, jinak rozhodně ne! Zatím tihle pragočeši říkají a píší běžně brněnsko, ostravsko, plzeňsko, ústecko, atd., atd., ale nikdy nepoužijí stejně “krásné” slůvko pražsko. Proč asi?

          • Jiří Kolářský: Pane Kolářský, obávám se, že zde střílíte mimo. Patrně chápu co myslíte – odvozování názvů oblastí zpravidla od okresů vz. 1960 a krajů vz. 2000, což je v řadě případů zcela umělé a nesmyslné – tedy v duchu zhovadilosti minulé či dnešní garnitury. Nicméně, výraz “Brněnsko” je zavedený pojem v rámci studia etnografických oblastí na Moravě. Je to pochopitelně terminus technicus vzniklý v moderní době z nedostatku lepšího pojmenování, zároveň se ale jedná o pojem odpovídající oné oblasti kolem Brna, která se vyznačuje shodnými/podobnými znaky, a to i ve sféře jazykové, resp. nářeční. Například já pocházím z Husovic, které z tohoto pohledu nejsou součástí nějaké lidové kultury Brna, ale právě onoho “Brněnska”. Totéž platí pro Královo Pole, ale i Šlapanice či Rosice.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*