Moravu v minulosti proslavila řada podniků s mezinárodním renomé. Ať už se jednalo o výrobu automobilů, strojírenství či obuvnictví. Ale nejde jen o zašlou slávu. Řada významných firem funguje dosud a vznikají nové. Jak se v nich vyznáte? Zkuste si další z našich kvízů plných zábavy i poučení.
Tatra představovala významnou automobilku. S kterým městem je spojena?
Původní firma byla založena v polovině 19. století Ignácem Šustalou (Ignaz Schustala), v roce 1897 vyrobila první automobil. V té době se jednalo o akciovou společnost pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft. později automobilka nesla jména Kopřivnická vozovka, Závody Tatra a Ringhoffer-Tatra. Název Tatra byl zachován i při vzniku národního podniku po druhé světové válce. Po listopadu 1989 se kvůli nezdařené privatizaci automobilka potýkala s velkými potížemi. Dnes se v ní vyrábí zejména nákladní vozy pod značkou Tatra Trucks. Vozy Tatra používala na svých výpravách slavná cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund.
Brněnská Zbrojovka si vydobyla celosvětovou slávu. Kdy byla založena?
Firma byla založena v roce 1918 jako státní podnik pod názvem Československé závody na výrobu zbraní v Brně. Kromě pušek a kulometů vyvážených do celého světa vyráběla i automobily, motory a různé stroje. V polistopadové éře došlo k jejímu zkracování. Hlavní výrobu převzala její mladší sestra v Uherském Brodě. Areál brněnské Zbrojovky čeká výrazná proměna.
Dalším slavným zástupcem strojírenského průmyslu je Zetor. Kde sídlí?
Zetor je světový výrobce traktorů. Sídlí v brněnské části Líšeň. Firma původně vznikla po druhé světové válce jako součást brněnské Zbrojovky. Odtud také název – kombinace "z" a konce slova traktor (popřípadě zemědělský traktor). Mezi prvenství Zetoru patří bezpečnostní kabina u traktorů. Firma funguje dodnes.
Významné železárny jsou spojeny s jedním z nejnavštěvovanějších míst na Moravě. Kde se nacházejí?
Vítkovické železárny představovaly komplex s úplnou hutní výrobou. Vysoké pece s navazujícími provozy dnes tvoří součást kulturní památky Dolní Vítkovice, které patří mezi nejnavštěvovanější místa na Moravě.
OP Prostějov bývala největší textilkou v českých zemích. Kdy byl otevřen dnes již neexistující výrobní komplex?
K otevření rozsáhlého výrobního komplexu OP Prostějov došlo v roce 1964. Kořeny oděvního podniku sahají do období předválečného Československa, předchůdcem byla firma Oškrkaný a syn, znárodněná jedním z tzv. Benešových dekretů. Demolice většiny výrobního areálu byla provedena v roce 2014.
Firma Baťa patří mezi vůbec nejslavnější podniky z Moravy. Které město pomohlo obuvnické impérium vybudovat a neslo proto po určitou dobu název Baťov?
Obuvnická rodina se samozřejmě výrazně zasloužila o rozvoj Zlína, udělat z malé dědiny město se však povedlo zejména v případě Otrokovic, jehož podstatnou část tvořila firemní čtvrť vystavěná Baťou. Název Baťov nesly Otrokovice oficiálně mezi lety 1939–1946. Firma Baťa je zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako podnik, který prodal nejvíce párů bot v historii.
Morava je také známá svými minerálními prameny. Jak se jmenuje slavná moravská minerálka z Luhačovic?
Léčivá minerální voda pramení v centru Luhačovic uprostřed kolonády. Lahvovaná pochází z pramene Nová Vincentka, distributorem je společnost Kofola sídlící ve slezském Krnově.
Víte, že se na Moravě těží ropa? Kde ji firma MND (Moravské naftové doly) těží?
Podnik s názvem Moravské naftové doly vznikl už v roce 1958 za účelem těžby ropy a zemního plynu z ložisek na jihu Moravy. Firma funguje dodnes, sídlí v Hodoníně.
Morava je země budoucnosti. Svědčí o tom například firma S.A.B. Aerospace. Čím se zabývá?
S.A.B. Aerospace sídlí v Brně, zaměřuje se na kosmické technologie. Mezinárodní renomé si vydobyla díky podílu na výrobě rakety Vega nebo na misi ExoMars 2020.
Kiwi.com patří mezi největší vyhledávače letenek (a dopravních jízdenek obecně) na světě. Víte, kde sídlí?
Koronavirová krize sice dává Kiwi.com zabrat, předtím sbírala firma samé úspěchy.
Baťov je dodnes část Otrokovic. Otázka je špatně položená, Otrokovice byly vždycky Otrokovice, Baťa postavil část pro ubytování zaměstnanců- od toho Baťov.
Např. na Wikipedii se tvrdí, že v letech 1939 až 1946 se Otrokovice jmenovaly Baťov; takže na Wikipedii je tato informace chybná?
Z jiného zdroje – podle dodnes platného a účinného ustanovení bod 3 písm. c) výnosu ministra vnitra č. 1014/1946 U.l. ze 4. 4. 1946, o úředních názvech obcí a jejich částí, mj., cituji: “zanikl název Baťov, zavedený pro obec Otrokovice ve správním okresu Zlín”, konec citace. Tímto obecně závazným předpisem zanikly některé názvy, zavedené v době nesvobody mezi 30. 9. 1938 až 8. 5. 1945. Takže soudím, že kvízová otázka na Baťov může být položena docela korektně.
Moravské naftové doly na jižní Moravě a né na východní. Já bych řekl, že je to na rozhraní. Kde autor považuje hranici mezi jižní a východní Moravou?
S dělením Moravy je to horší, jak z evropských dějin dobře známým “trojím dělením Polska”, která bylo dělením ve skutečnosti snad pěti nebo šestinásobným, záleží z pohledu kterých mocností se to hodnotí. Podle v celku pravděpodobné hypotézy některých moravských historiků, odrodilci původní moravské panovnické dynastie, tzv. “Přemyslovci”, rozdělili Moravu na tři úděly – Znojemský, Brněnský a Olomoucký. Poučili se ze starověkého Říma a šli cestou “rozděl a panuj”. Slovo “úděl” zní hodně signifikantně. Od té doby bývá Morava různým způsobem, jakž takž písemnými prameny doloženým, dělena. Historicky po tisíc roků zachovaná právní kontinuita autonomie Moravy byla zlikvidována až pražským mocenským centrem, vzniklým v roce 1918. Posledních sto a tři roky se pak Morava jako autonomní subjekt nevyskytuje a polemizovat ještě o jejím dělení je k ničemu. Slouží to jen nepřátelům Moravy. Morava už není rozdělena, ale je rozkradena, účetně a politicky zlikvidována a zpravidla i existenčně popírána. Kde je východ Moravy si může každý stanovit jak chce, stejně jako jih nebo sever. Co je zapovězeno totálně, je Morava západní, ta podle vládnoucí elity zdejšího státu neexistuje, jsou to dnes Čechy, které se často v představách šovinisticky uvažujících Čechů, a to i Čechů z Moravy, posouvají nejen po Lanžhot, ale až po studánku Nad Doroťankou v nejvýchodnějším cípu toho, co podle tradice my patrioté označujeme jako Morava. Takže asi tak.
To všechno já vím, ale tak byla položena otázka a se správnou odpovědí jako jižní mám docela problém.
Nevím jak tvůrci kvízu, ale já jsem na otázku lokalizace těžby ropy kliknul na možnost „jižní Morava“. S východní Moravou bych měl zase já několik problémů: Samotná MND a.s. na svém webu v části https://www.mnd.eu/o-spolecnosti/ píše, cituji doslova: „Navazujeme na více než stoletou tradici těžby ropy a zemního plynu na území jižní Moravy a v současnosti dodáváme Plyn z první ruky® a elektřinu nejen obchodníkům, ale také koncovým zákazníkům.“, konec citace. Dále MND uvádějí, že mají 37 nalezišť a já odhaduji, že většina jich je v okolí Hodonína, který je zařazen jak podle krajů z roku 1960, tak podle krajů prosazených sociálními inženýry K. Gottwaldem, V. Klausem a M. Zemanem, do území tzv. Jihomoravského kraje. Dále soudím, že Moravu je lépe členit na tradiční území, kterými jsou Horácko, Podhorácko, Brněnsko, Haná, Hanácké Slovácko, Slovácko, Valašsko a Lašsko, než nějaké umělé pragocentristické členění na východ, západ, sever a jih. No a konečně – tradiční mapu Moravy lze zjednodušeně zobrazit jako kosodélník, roztažený od jihozápadu na severovýchod a jeho opravdu východní část se nachází spíše severněji, až na východ od linie, zhruba tvořené městy Hranice, Zlín a Uherský Brod; to, co je více na západ, je už spíše Morava jižní, střední, nebo severní. Zařazení okresu Hodonín do oblasti označované jako „východní Morava“ hodnotím jako méně obvyklé.
Skutečně – právě ty kraje páchají více škody než užitku – tradiční oblasti (viz výše Slovácko, Haná … ) jsou rozděleny do dvou až tří krajů.
A protože kraj má v ruce peníze, tak prosazuje vlastní zájmy (například ve vedení dopravy do sídla kraje), odlišné od původních spádových tras a existujících vazeb. To, co bylo vázáno na Brno, se snaží přesměrovat k sobě Zlín …
Tak tak. Rozbít jakékoliv konkurenční politické struktury bylo cílem jak bolševika Klémy v roce 1948, tak prognostiků – sběratele ceremoniálních per Václava i důchodce z “vysočiny” Miloše.
Moravské naftové doly jižní Moravu určitě chápou jako bývalý Jihomoravský kraj.
Na etnografické celky Moravu dělit teoreticky lze. Ale nevím mají-li přesně definované hranice. A jsou-li všechny spádovostně jednotné. Vsetíňák i člověk z Frenštátu jsou jistě Valaši, ale mají stejné spádovostní území. Upřímně pochybuju. A centrum? Valašské Meziříčí? Ti by skákali radostí do stropu, ale jiná města? Ty by chrlila oheň a síru. Takže asi to bude mít svá úskalí.
Ke kosodélníkové Moravě. Jistě při pohledu sever-jih,není o čem pochybovat. Při poledníkovém rozdělení západ-východ je zhruba uprostřed. Takže takto uvažováno je to jasné.
Klémo-Václavo-Milošovy představy územních celků jsou odporné asi nám všem, takže nemá smysl to více rozvádět.
Ale není západo-východní dělení Moravy přirozenější spíše podle moravských úvalů. Ta přirozená dělící čára západ-východ je přece jen posunutá ke směru severovýchod -jihozápad.
A hranice Moravy? Není styk východní a jižní hranice soutok Moravy a Dyje? A v tomto smyslu neleží Hodonín při východní hranici než pří jižní?
Jistě všichni tady chceme Moravu územně-politicky jednotnou, ale vnitřně ji určitě lze dělit na nějaké divize. Než na nejasně ohraničené, volně přecházející jeden v druhý, nesouspádové etnografické celky není lepší zamyslet se nad něčím jiným? Co tvoří přirozenou hranici mezi územnímy celky? Nejsou to vedle velkých řek, které na Moravě nemáme, teda snad kromě té části řeky Moravy, která tvoří hranici se Slovenskem a dejme tomu část Dyje s Rakouskem, nejvyšší místa v krajině? A nejsou tyto místa současně hranicemi územních celků zvaných povodí? A není možno tímto způsobem Moravu rozdělit na část severovýchodní(více východní) a jihozápadní (více západní)? Trochu problém při tomto dělení nastává v nížinách. A to je právě případ Hodonína. Tato rozvodnice (Morava-Dyje) právě prochází Hodonínem. Větší část města leží v jižní části moravského
(severovýchodního) celku, menší část ve východní části dyjského (jihozápadního)celku. A není právě tímto na rozhraní “jihu” a “východu”?
A ještě z jiného soudku. Nedělá tato skutečnost právě z Hodonína přirozené centrum Moravy? Co myslíte?