Kyjovská malérečka Zuzana Tesaříková věnuje volný čas tradiční lidové kultuře, výrobě krojových součástí, malování ornamentů a hudbě. Její práce ji letos zavedla až do Spojených států, kde na workshopech představovala moravské tradice, ruční vyšívání i malování kornoutkem.
Folklor ji provází od dětství
V běžném pracovním životě působí Zuzana Tesaříková jako obchodní zástupkyně jazykové školy. Vedle malování ornamentů hraje v cimbálové muzice Vergariovci v Břeclavi a vede dětský soubor Krušpánek ve Svatobořicích-Mistříně.
„Vše je o komunikaci a kontaktu s lidmi. 🙂 Stejně jako ve folkloru poznáváte nové zajímavé lidi z různých oborů, děje se tak i v mé pracovní sféře.“
Folkloru se věnuje už od dětství. Přestože se pro ni někdy mění z koníčku v další práci, tvůrčí činnost podle ní stále představuje formu odreagování.
„Folklor je pro mě velkým kusem mého života už od dětství, proto mu také věnuji hodně času a je pravda, že občas se mi už stává více prací než koníčkem. Nicméně jelikož se jak v hraní tak v tvorbě jedná o kreativní činnosti, je to přece jen odreagování. Hlavní formou odpočinku od obojího je pro mě běh, nebo výšlap někam do hor.“
Od přípravy vlastního kroje k ornamentům
K lidové tvorbě se dostala už v patnácti letech. Jako členka folklorního souboru a cimbálové muziky se musela naučit připravovat vlastní kroj. Postupně začala objevovat další doplňky a krojové součásti, které může sama vyrábět nebo opravovat.
„Tím, že jsem od malička působila v souboru a cimbálce, musela jsem se naučit jak si např. nachystat kroj a dále jsem přicházela na nové věci, které se na folklorní téma dají vytvořit. Tyto cesty nacházím do teď a spoustu věcí jako doplňky, ale také krojové součástky jsou pro mě výzvou a baví mě zkoušet a učit se nové věci. Ačkoli jsou některé postupy u kroje dané desítky let, je i v tomto směru pořád co se učit.“
Malování se naplno věnuje posledních pět let. Začínala podlužáckým stylem, když chtěla svému příteli namalovat mašle k podlužáckému kroji. Postupně se ale začala více vracet ke svým kyjovským kořenům.
„Na Podluží jsem začala kvůli mému příteli, kterému jsem jako “pokus omyl” chtěla namalovat mašle, které jsou nezbytnou součástí podlužáckého kroje. Na Kyjovsku nejsou malované součástky až tak běžným a výrazným prvkem. Nicméně pořád jsou moje kořeny v Kyjově a postupně jsem se snažila a nadále snažím rozvíjet znalosti v obou regionech.“
Nejnáročnější je malování na sklo
Při práci používá tradiční techniku malování kornoutky, kterou u větších ploch doplňuje štětcem. Nejraději maluje na mašle, plátno a kůži. Za nejnáročnější materiál považuje sklo, které vyžaduje složitější přípravu i celkové zpracování.
Vedle ornamentální malby se věnuje ručnímu vyšívání korálky na kyjovské kroje. Inspiraci získávala ve svém okolí, od pamětnic i z odborných knih.
„Na začátku mě nejvíce motivovalo to, že některé části mého kroje byly už starší a ne zcela v dobrém stavu, proto jsem se snažila tyto věci opravit a inspirovala se zejména ve svém okolí a snažila se čerpat informace od stařenek, nebo z knih.“
Přihlásila se ze srandy, nakonec odletěla do USA
Do grantové výzvy nadačního fondu Moravská krása se podle svých slov přihlásila spíše ze srandy. Porota ji však vybrala mezi vítězky pro rok 2026 a v létě mohla společně s malérečkou Hanou Glozovou představovat moravskou lidovou kulturu ve Spojených státech.
„Byl to poměrně velký šok, protože se čas rozhodnutí trochu posunul a už jsem na výzvu mezi dalšími starostmi a povinnostmi téměř zapomněla. Nicméně jelikož ráda cestuji, měla jsem velkou radost, že poznám zase něco nového a zároveň budu moci předat to, čemu se věnuji i mimo ČR a poznat, jak lidovou kulturu vnímají lidé původně z ČR, kteří žijí v zahraničí.“
V Atlantě malovali na tašky, kšiltovky i dřevěné doplňky
První workshop v Atlantě spojil malování, ruční vyšívání korálky, prezentaci moravského ornamentu a ochutnávku moravského vína. Účastníci si mohli vybrat materiál i konkrétní vzory.
„V Atlantě je komunita, se kterou jsem měla možnost se setkat, poměrně “mladší”, takže většina návštěvníků je v USA např. do 10 let, takže jsem vlastně celkem málo na tomto stanovišti využila angličtinu, jelikož mluvili česky nebo slovensky. Co se týče malování, měli možnost vybrat si na co budou malovat a také konkrétní vzory. Malovali jsme na kabelky, plátěné tašky, kšiltovky, ale i dřevěné doplňky do domu a myslím, že vznikly, možná ne úplně tradiční, ale velmi povedené kousky.“
Při pobytu poznala také samotnou Atlantu a její okolí. Navštívila Stone Mountain Park, akvárium i rodný dům Martina Luthera Kinga.
„Upřímně prvním dojmem pro mě bylo to, jak mohou lidé jezdit po silnici, kde je tolik pruhů a jako řidič bych tam být nechtěla. 🙂 Nicméně po dvou dnech strávených v Atlantě nejen na workshopech, ale také poznáváním města ve mně Atlanta zanechala krásný zážitek.“
Celý rozhovor najdete na stránkách města Kyjova.
Nadační fond Moravská krása vznikl v roce 2020. Jeho cílem je podporovat tradice jižní Moravy a předávat bohatství moravského folkloru dalším generacím.
Autor: red Zdroj a foto: Město Kyjov
Buďte první kdo přidá komentář