Máme za sebou maximálně vydařené 87. Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji, které se letos hrálo nejen v Praze, ale také v Ostravě. Rok 2024 bude pro všechny naše fanoušky hokeje zapsán do historie ne zlatým, nýbrž diamantovým písmem.
Hokejová reprezentace totiž získala 13. titul mistrů světa (započítány jsou i úspěchy československého týmu). Stalo se tak po 14 letech, na domácí půdě pak dokonce po 39 letech. Návštěvnost šampionátu navíc vytvořila nový světový rekord, ke kterému významnou měrou přispěly zápasy v Ostrava Aréně. Probíhaly zde ve dnech 10. – 23. 5. 2024.
Ostrava Aréna, která je mimochodem zdařilou ukázkou brutalistní architektury, hostila zápasy skupiny B a také dvě čtvrtfinálová utkání. Na ostravské mače dorazilo celkem 252 543 fanoušků, přičemž na všechny zápasy našich slovenských sousedů a dalších 8 utkání bylo zcela vyprodáno. V Praze i Ostravě tak cestu reprezentačního výběru ke zlatým medailím na stadionech sledovalo dohromady 754 226 diváků. Tím padl rekord z roku 2015, který držela… Praha a Ostrava.
V Ostravě se tak letos konalo již čtvrté hokejové mistrovství světa, třikrát byla jeho dějištěm Ostrava Aréna (2004, 2015, 2024), jednou pak Zimní stadión Josefa Kotase (1959). Redakci jsou známi pamětníci, kteří je všechna navštívili. Každý z těchto ročníků má v dějinách světového hokeje své místo. Troufáme si však napsat, že právě letošní ročník 2024 – díky našemu zlatu a rekordní návštěvnosti – se do nich vtiskl nejsilněji.
Náměstí v Ostravě a v Olomouci při sledování finálového zápasu praskala ve švech
Fandilo se však také mimo sportovní haly. V domácnostech, hospodách a hospůdkách a samozřejmě na veřejných prostranstvích. Statutární město Ostrava připravilo na Masarykově náměstí velkoplošnou projekci obou semifinálových klání, stejně jako zápasu o bronz a finálového utrkání. Ostravané této příležitosti ochotně využili, u velkoplošné obrazovky se v průběhu všech projekcí potkalo 12600 hokejových nadšenců, které z pódia pozdravil rovněž ostravský primátor Jan Dohnal. Největší zájem byl pochopitelně o finálový zápas České republiky proti Švýcarské konfederaci. Z Masarykova náměstí jej sledovalo 8000 diváků.
S patřičnou výstrojí zaplnili v neděli v podvečer fanoušci Horní náměstí v Olomouci. U velkoplošné obrazovky se na finálový zápas v centru sešly na tři tisícovky lidí. „Atmosféra je tady dokonalá. Sledovat hokej s přáteli ve fan zóně je vždycky příjemnější,“ reagovala včera během utkání jedna z přítomných fanynek. Napětí fanoušků trvalo padesát minut herní doby, pak dala domácí hokejová hvězda David Pastrňák zlatý gól. A zlatou pohádku stvrdil gólem do prázdné branky v poslední minutě ještě David Kämpf. Fan zóna s konstrukcí pro zavěšení LED obrazovky o velikosti 6×3 metry vyrostla na Horním náměstí během neděle.
Autor: red Zdroj a foto: Město Ostrava, Město Olomouc
Související články
Mezi nejlepší města pro podnikání na Moravě patří krajská centra. Překvapila obě Meziříčí
Dopravní podniky bojují s rostoucími náklady, jízdné v některých městech podraží
Vánoční vozy MHD rozzáří městskou dopravu. Vidět je můžete v šesti městech Moravy a Slezska
O Olomouc mají turisté zájem. Počet ubytovaných hostů vzrostl o víc jak třetinu
Vzpomínky na MS v hokeji v roce 1959 jsou poměrně signifikantní – tehdy přišlo na zápasy ve skupinách v Ostravě nejvíc 8.000 diváků, v Bratislavě a v Brně nejvíc 12.500 diváků a v Praze měli několikrát vyprodáno 13.180 diváků. Dnes, po 65 letech budování nejprve socialismu a následně kapitalismu, máme v Ostravě hokejovou brutalistní halu pro 12.500 diváků, ve které se hrála 3x základní skupina MS v hokeji, Bratislava se nachází v sousedním státě a v Praze má tamní největší hokejová hala kapacitu 18.000 diváků. Ve srovnání s tím máme v Olomouci “plechárnu” pro 5.500 diváků a v Brně vybydlené Rondo s kapacitou 7.200 diváků, pro MS v hokeji obě haly nevyužitelné. Ve srovnání s tím mužstvo v Ostravě získalo tuším 2x mistrovský titul, zatímco mužstvo v Brně 13x. Dnes sice máme v Brně Pisárkách kostru základové desky haly pro 12.714 diváků (o 214 lidí více, jak jsme v Brně měli v roce 1959), nicméně příští MS v hokeji v ČR budou nespíš spolu s obligátní povinnou Prahou organizovat Pardubice, kde má na stavbu haly jeden osamocený miliardář více volných prostředků, než Brno a ořezaný Jihomoravský kraj dohromady. To jsou paradoxy, jako z Havlovy hry Audience.
Mám takový postřeh vztahující se k Moravě:
Prezident Petr Pavel se nechal vidět při oslavě v kabině vítězů mistrovství povoleného světa v hokeji 2024.
Foto například zde:
https://www.novarepublika.cz/2024/05/par-postrehu-ktere-s-nicim-nesouviseji
Prezident je zachycen pod velkým státním znakem a transparenty s nápisy “Jedna země, jedno srdce”.
Nevím – vidím na znaku tři historické země. Kterou zemi asi myslí?
Správně by bylo snad “Jeden stát, jedno srdce”.
Podobného trapasu se dopustila Jana Černochová a Petr Fiala, když oděni v mikině s obrázkem českého lva skládajícího munici pro Ukrajinu pózovali opět pod velkým státním znakem – viz zde:
https://twitter.com/jana_cernochova/status/1783078882024833430
Je vidět, že žádná z orlic se na akci neúčastní.
Pro Čechy je symbol státu jenom český lev – ale je třeba pochválit: hokejisté měli letos na dresu velký státní znak.
Tzv. velký státní znak (mělo by se mu spíš říkat normální nebo občanský státní znak, na rozdíl od toho tzv. malého, kterému by se mělo spíš říkat šovinistický český) prosadil na dresy reprezentantů zpět tehdy nově zvolený předseda tzv. Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik. Paradoxně jej označují za Čecha, ale je rodák ze slezských Kravař. Do svých šesti let mluvil jen německy, slezskou moravštinu se naučil až během školní docházky a česky nemluví vůbec. Tedy Čech jako poleno! Není divu, že se mu ta “Scanie” na dresech hokejistů nezamlouvala.