Letošní Festival planet na brněnské Kraví hoře bude ve znamení světla a tmy

Již po páté se můžete vydat na Kraví horu a setkat se s obřími modely vesmírných těles. Letos se vám představí Temnalóna – model noční podoby planety Země, ozářená pouze světlem doprovázejícím lidskou civilizaci. Kromě toho v parku najdete výstavu snímků pořízených z paluby Mezinárodní kosmické stanice nebo letní kino s vesmírnou duší. Součástí budou podvečerní přednášky a také projekce v digitálním planetáriu. Doprovodný program se chystá na sociálních sítích. Každý si prostě najde svoje – malý, velký, laik i odborník.

„V takové kvalitě a provedení, s jakým přišla v roce 2019 hvězdárna a uskupení VISUALOVE, máme modely vesmírných těles pouze v Brně. Unikátní vizuální zážitek tak na Kraví horu každoročně láká stále více lidí, vloni jich na Festival planet dorazilo 70 tisíc. Akce finančně podpořená městem je tak oprávněně jedním z vrcholů brněnské letní sezony,“ říká primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Na první pohled to není vůbec složité. Potištěná látka a spousta obyčejného, ventilátorem hnaného vzduchu. Ke vzniku atrakce, která dokáže v jeden okamžik přilákat tisíce lidí, aby si o ní desetinásobek dalších vykládal, vlastně nic dalšího nepotřebujete.

Festival každoročně představuje pro Hvězdárnu a planetárium Brno organizačně nesložitější akci

„Samozřejmě, že to tak jednoduché není,“ komentuje Festival planet Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „V jeden okamžik hladký průběh festivalu zajišťují přibližně dvě desítky pracovníků, kterým pomáhá řada dalších. Od uklízečů přes pořádkovou službu až po řidiče dopravního podniku nebo příslušníky městské policie. Pro Hvězdárnu a planetárium Brno se tak jedná o nejprestižnější, nejnavštěvovanější a organizačně nejsložitější akci roku. Nechceme ale bezduchou atrakci, díky níž vznikne bezpočtu selfíček. Naším cílem je, aby obyvatelé našeho města zcela přirozeně žili astronomií a aby považovali za samozřejmé, že se mohou z Kraví hory kdykoli vydat do vesmíru.“

Model již tradičně vznikl v Brně. Jeho grafickou podobu navrhli architekti světla Jan Machát a Michal Okleštěk z uskupení VISUALOVE, o tisk a sešití se postarali pracovníci společnosti Kubíček Factory. 

První oficiální instalace ve veřejném prostoru se odehrála nad ránem 20. června 2023 na bastionu hradu Špilberku, odkud Temnalóna několik hodin shlížela na rodné město. Zde ostatně vznikly snímky doprovázející tento astronomický telegram. Od pondělí 10. do neděle 16. července, resp. od úterý 1. do úterý 8. srpna 2023 vždy odpoledne a večer se ní ale potkáte na Kraví hoře. Všechny podstatné informace pro svou návštěvu najdete na webu Festival planet nebo Hvězdárna a planetárium Brno.

Přečtěte si  Skleněná umělecká symfonie ve Zbrašovských aragonitových jeskyních: Výstava Voda/sklo/voda opět láká na působivá díla sklářů

Co Temnalóna ukazuje především?

Noční strana Země není černá, bezvýrazná ani statická. Sopečné erupce, polární záře, blesky nebo meteory vytvářejí světlo, které je patrné po dobu několika milisekund až po dny a týdny, dokonce i měsíce. Nejzřetelnější je ale to světlo, které vytváří člověk a jež slouží k zahnání tmy. Jde například o veřejné osvětlení, důsledky průmyslových nebo obchodních aktivit či dopravu. Může být také stopou jiných lidských činností – například hořící plyn je výsledkem těžby fosilních paliv, osamělá světla v mořích a oceánech se zase pojí s komerčním rybolovem. Tyto lidské zdroje nočního světla se navíc mění – v prostoru i v čase. Jak se lidstvo rozrůstá, je bohatší a má vyšší nároky na podobu každodennosti.

Je to těžké kvantifikovat, ale odhaduje se, že na naší planetě existuje nejméně 325 milionů pouličních lamp. Nejzářivější oblasti naší planety však nemusí být nutně ty nejosídlenější, nýbrž nejvíc urbanizované. Stačí srovnat západní Evropu s Čínou a Indií. Příkladem rozděleného světa je osvětlená hranice mezi Indií a Pákistánem, stejně jako kontrast v temnotě ponořené Severní Koreje a dravě zářícího jižního souseda, včetně rozzářené demarkační linie. Ve světle se utopil i bohatý Singapur, Katar nebo Kuvajt.

Lidská města se zpravidla rozšiřují podél pobřeží a dopravních sítí, jsou tak patrné obrysy mnoha kontinentů. Mezistátní dálniční systém Spojených států amerických se jeví jako mřížka spojující světlejší body městských center, v Rusku je transsibiřská magistrála věnčitou tepnou táhnoucí se z Moskvy středem Asie až do Vladivostoku. Řeka Nil, od Asuánské přehrady po Středozemní moře, je další světlou stopou prořezávající jinak temný region severní Afriky.

I více než 100 let po vynálezu elektrického světla zůstávají některé regiony řídce osídlené a neosvětlené. Antarktida je zcela temná, podobně jako vnitrozemské džungle Afriky a Jižní Ameriky. Málo osvětlené jsou i pouště v Africe, Arábii, Austrálii, Mongolsku a Spojených státech, stejně jako severské lesy v Kanadě a Rusku nebo Himálaje.

Autor: red Zdroj a foto: Město Brno

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*