Lidé plýtvají potravinami méně než loni, ukázal unikátní projekt z Mendelovy univerzity

Obyvatelé brněnských sídlišť vyhodili do popelnic v loňském roce téměř o 27 % méně potravinového odpadu než v roce předchozím. Průměrný obyvatel Brna pak o 11 % méně. Odborníci z Mendelovy univerzity měřili již druhým rokem ve vybraných městských částech Brna množství potravin vyhozených do komunálního odpadu.

V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých” popelnic celkem z 900 domácností v Brně, z toho 300 ze sídlištní zástavby, 300 z vilové a 300 z venkovské zástavby. Unikátní projekt však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá, vědci také chtějí změnit chování lidí.

Chování domácností se vědci snažili změnit pomocí různých intervencí a podle dostupných dat se to podařilo. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v České republice, ale zřejmě ani jinde na světě,” uvedla vedoucí projektu Lea Kubíčková.

Na venkově zůstal podíl vyhozených potravin beze změn

Podle aktuálních dat průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 33,3 kilogramů potravin (bez intervencí to bylo v průměru 37,4 kg). Nejvíce plýtvaných potravin je v komunálním odpadu i nadále na sídlišti, konkrétně jde o 39,4 kg/os/rok, v prvním roce to však bylo 53,6kg/os/rok, což znamená, že došlo k dramatickému poklesu (o 26,5 %) a efekt působení na veřejnost se zde jeví jako nejvyšší. Na venkově a ve vilové zástavbě je plýtvání v porovnání s minulým rokem téměř beze změn. 

„Celkově je u těchto zástaveb objem vyplýtvaných potravin v komunálním odpadu menší, což souvisí mimo jiné s tím, že je v těchto lokalitách lepší možnost kompostování, případně zbytky potravin je možno zkrmit zvířatům,” uvedla Kubíčková, jejíž tým spolupracuje na sběru dat s firmami SAKO Brno a Green Solution.

„Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje o obsahu ‘černých popelnic’. Víme, kolik procent tvoří odpad spalitelný a nespalitelný, kolik je v popelnicích papírů a plastů či textilu, ale hlavní pozornost je věnována údajům o biologickém odpadu, který byl velmi detailně rozebrán, tříděn a vážen. V centru pozornosti byly samozřejmě potraviny,” uvedla Kubíčková. Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu.

Přečtěte si  Revoluce v kardiologii: Vědci v Brně učí umělou inteligenci odhalit srdeční selhání

Vědci zkoumali i vliv pandemie

Na podzim vyplýtvali výrazněji méně potravin než v ostatních ročních obdobích, v létě naopak nejvíc. Skladba v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. V létě se vyhodí větší množství balených potravin. Stejně tak v případě masa, vajec a mléčných výrobků. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Zastoupení biologického odpadu se v roce s intervencemi mírně zvýšilo – tvořil 52,28 % (v roce předchozím to bylo 48,81 kg), zde však mohla sehrát roli pandemie Covid-19, kdy lidé zůstávali doma a více vařili.

Vědci z PEF MENDELU se nyní věnují vyhodnocení účinnosti jednotlivých kampaní, kterými ovlivňovali domácnosti – chtějí zjistit, co přimělo spotřebitele ke změně chování a věnují se také tomu, zda na pozitivní změnu v podobě menšího plýtvání neměla zásadní vliv pandemická situace. Srovnávají údaje o potravinovém odpadu městských částí zařazených do dražšího intervenčního módu s domácnostmi, na které působily méně nákladné podněty a současně hodnotí kontrolní skupiny domácností, jež nebyly jejich působení vystaveny. To umožní výsledky očistit o vlivy vnějších okolností, jako je například změna návyků při zacházení s jídlem v rodinách díky pandemické situaci.

Autor: red Zdroj a foto: Mendelova univerzita v Brně

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*