Mučednice nacismu získá v Brně sochu, vyroste v jejích rodných Husovicích

Vedení Brna připravuje vznik sochy Marie Restituty Kafkové. Vyroste v Husovicích v parku, který nese její jméno. Blahoslavená řeholnice a oběť nacistického režimu totiž odtud pochází. Nyní se chystá vyhlášení soutěže o nejlepší návrh.

Vznik sochy iniciovala radnice městské části Brno-sever, která zahrnuje i Husovice. Se záměrem před třemi lety souhlasil i brněnský magistrát. Vyhlášení soutěže o podobě sochy předcházel průzkum terénu a konzultace s architekty a výtvarníky ohledně pojetí díla a jeho umístění v parku. Vedení Brna také ustanovilo soutěžní porotu.

Helena Kafková, která později přijala řádové jméno Marie Restituta, v Husovicích strávila pouhé dva roky. Rodná dědina, dnes brněnská čtvrť, na ni však nezapomněla. V roce 1999 po ní byl pojmenován zdejší par, v němž bude tuto zdravotní a řádovou sestru popravenou nacisty připomínat socha.

“Brňané tak budou mít stále na očích symbol pevné víry a statečnosti, neboť sestra Marie neuposlechla rozkazu nacistů sundat ze zdí pokojů kříže. Mohla být osvobozena, kdyby vystoupila z řádu, ale zůstala věrná svým slibům a raději přijala smrt,“ uvedl v tomu první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Přípravy na soutěž finišují

Vznik sochy podle náměstka primátorky Tomáše Koláčného zpozdila výrazná revitalizace, kterou husovický park v nedávno prošel. “Odbor kultury už výslednou dokumentaci s vytyčením místa pro sochu jako podklad pro definici soutěžních podmínek obdržel a v dubnu vše naposledy zkonzultoval s radnicí Brno-sever. Vyhlášení soutěže tedy už nic nebrání,“ upřesnil Koláčný.

Soutěž by podle předpokladu vedení města mohla být vyhlášena do konce června. “Porotci by se nad návrhy mohli sejít zhruba v říjnu,” doplnil radní pro kulturu Marek Fišer.

Marie Restituta Kafková (1894–1943), rozená Helena Kafková, pocházela z Husovic. Dva roky po jejím narození se rodina přestěhovala do Vídně. Později vstoupila do kongregace Sester františkánek křesťanské lásky (lidově hartmannky) a přijala své řeholní jméno. Vynikla jako zdravotní sestra. Byla známá svou hlubokou zbožností, ráda si však dopřála milované pivo a guláš. Po anšlusu Rakouska se několikrát dostala do sporu s nacistickou správou. Odmítala z nemocnice odstranit kříže. Byla zatčena, obviněna z šíření protinacistických materiálů a v roce 1943 sťáta gilotinou. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.

Zdroj: Brno, foto: Restituta.at, MČ Brno-Sever