Mendel popsal tornádo už před více než 150 lety, řádilo v Brně

Johann Gregor Mendel byl nejen zakladatel genetiky, intenzivně se věnoval také meteorologii.

„Obloha byla převážně zatažena slabou světlešedou oblačnou pokrývkou. Na tomto světlém pozadí se ostře rýsoval obrovský sloup tromby. Skládal se ze dvou ohromných kuželů, z nichž hořejší byl obrácen špičkou dolů, přičemž se zdálo, že visí na izolovaném kupovitém oblaku nevelké rozlohy, na němž bylo možné pozorovat velký nepokoj, prudké vlnění sem a tam…”

To není popis tornáda, které koncem června letošního roku zasáhlo několik obcí na jihu Moravy, ale popis podobného jevu, který ochromil Brno před více než 150 lety. Větrnou smršť nepopsal nikdo jiný než zakladatel genetiky Gregor Mendel, od jehož narození uplynulo 199 let. Kromě svého nejslavnějšího objevu v oblasti genetiky se totiž intenzivně věnoval meteorologii.

Mohu děkovat jen šťastné náhodě

“Dne 13. října 1870 měli jsme v Brně příležitost pozorovat velmi vzácný jev, větrnou smršť neboli trombu a současně jsme se mohli přesvědčit o škodách, které tento zlomyslný povětroň může způsobit. Jakkoli impozantním se může toto hřmotné drama jevit z určité vzdálenosti, tak nebezpečným a nepříjemným se stává pro všechny, kdož s ním přijdou do bezprostředního styku. To poslední mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, neboť větrná smršť z 13. října se přehnala nad mým bytem v klášterní prelatuře na Starém Brně, a mohu děkovat jen šťastné náhodě, že jsem to odnesl pouhým leknutím,” vzpomínal Mendel.

Starobrněnský klášter na staré pohlednici

Větrná smršť Brno zasáhla několik minut před druhou hodinou odpolední, když se vzduch náhle tak ztemnil, že zůstalo jen matné pološero. „Současně se budova ve všech částech prudce otřásla a začala se chvět, že dveře zavřené na kliku se otevíraly, těžké kusy nábytku se posunovaly a místy padala omítka ze stropů a zdí. K tomu se družil zcela nepopsatelný hluk, skutečně pekelná symfonie provázená řinkotem okenních tabulí, rachotem střešních tašek, které byly roztříštěnými okny vrženy až na protější zdi místnosti,” popsal smršť řeholník z augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Na střeše nezůstala jediná taška

Svoji studii o větrné smršti nad Brnem přednesl za necelý měsíc 9. listopadu 1870 na zasedání Přírodovědeckého spolku. „Škody, které tromba způsobila, jsou velmi značné… Nejvíce utrpěl jeden pruh, asi šest metrů široký, z něhož je dobře patrná dráha tromby. Volně ležící předměty, které se v něm nacházely, byly neodolatelnou silou vymrštěny ve směru rotačních tangent. Tím je možno vysvětlit značné škody na oknech… Jen ve starobrněnském klášterním kostele bylo napočítáno 1300 rozbitých okenních tabulek, a přibližně stejný počet v budově kláštera. Účinky této vzdušné strojní pušky zde byly skutečně zdrcující. Ve zmíněném šestimetrovém pásu, který se táhne nad mým bytem, nezůstala na střeše jediná taška, všechny latě byly strženy a odneseny, ba i krov byl poškozen. Z jednoho komínu byla horní, necelé tři metry dlouhá a několik stovek kilogramů vážící část urvána, ve výšce rotovala a v určité vzdálenosti byla shozena dolů. Prázdné sudy, klády, prkna létaly vzduchem jako stébla slámy,” informuje nás Mendel.

Přečtěte si  Brněnská strojárna zahájila rekonstrukce za půl miliardy

Zdroj: Mendelova univerzita, překlad Mendelova popisu: Jan Munzar, foto: Mendelovo muzeum

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*