Počet narozených dětí v roce 2025 klesl ve všech krajích České republiky bez výjimky. Vývoj na Moravě a ve Slezsku kopíruje celostátní trend, v některých ukazatelích je však mírnější.
Narozených ubývá, plodnost dál klesá
Počet narozených dětí se v roce 2025 snížil čtvrtým rokem po sobě a pokles zasáhl všechny kraje bez výjimky. Na Moravě a ve Slezsku se vývoj nijak nevymyká celostátnímu trendu, mezi roky 2021 a 2025 zde počet narozených klesl zhruba o 28 až 32 procent.
Počet narozených dětí v posledních letech klesá napříč celou Českou republikou, tempo poklesu se však liší podle regionů. Zatímco v některých částech Čech dochází k výraznějšímu propadu, Morava a Slezsko podle dostupných dat vykazují mírnější vývoj.
Současně se ve všech krajích snižuje i úhrnná plodnost žen, která má sestupný trend od roku 2021. Tento vývoj se týká také Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého i Moravskoslezského kraje. Pokles je plošný, i když rozdíly mezi regiony zůstávají patrné.
Statistiky ukazují, že rozdíly mezi kraji přetrvávají i nadále. Například Olomoucký kraj patří mezi regiony s nejnižším poklesem v posledních letech. Mezi roky 2021 a 2025 zde úhrnná plodnost klesla o 25 procent, což je nejnižší zaznamenaný pokles mezi kraji.
Demografický vývoj se promítá i do celkové změny počtu obyvatel. Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejvýraznějším úbytkem, když v roce 2025 zaznamenal pokles o 6,2 tisíce lidí. Ve stejném roce navíc ve všech krajích, tedy i na Moravě a ve Slezsku, zemřelo více osob, než se narodilo dětí.
Pokles porodnosti souvisí také se změnou věkové struktury žen. Mezi rodičky patří silněji ženy narozené ve slabších populačních ročnících z druhé poloviny 90. let a počátku nového století. Tento faktor se uplatňuje napříč všemi kraji včetně regionů na Moravě a ve Slezsku.
Podle odborníků se na situaci může podílet více faktorů včetně struktury obyvatelstva nebo věkového složení žen. Právě tyto rozdíly mohou vysvětlovat, proč se některé moravské regiony drží stabilněji než jiné části republiky. Celkový trend zůstává negativní, rozdílné tempo poklesu ale naznačuje odlišnou dynamiku mezi jednotlivými částmi České republiky.
Podíl dětí mimo manželství se regionálně výrazně liší
Rozdíly mezi regiony ukazují také data o podílu dětí narozených mimo manželství. Nejvyšší hodnoty vykazují především okresy v severozápadních Čechách, například Most s podílem 70 procent, dále Děčín, Chomutov nebo Teplice.
Naopak okres s nejnižším podílem je Brno-venkov s 37 procenty, dále i Zlín nebo Žďár nad Sázavou. Nízké hodnoty nicméně vykazují také Praha a její aglomerace.
Data tak naznačují odlišný vývoj mezi Čechami a částmi Moravy. Zatímco v některých oblastech Čech je podíl dětí narozených mimo manželství výrazně vyšší, na Moravě se drží na nižších hodnotách.
Data za Moravu a Slezsko mají své limity
Přesnější souhrnná data za Moravu a Slezsko však nelze z dostupných statistik jednoduše získat. Český statistický úřad pracuje s údaji na úrovni krajů, jejichž hranice neodpovídají hranicím zemí.
Data proto zachycují jednotlivé kraje, nikoli celek Moravy a Slezska. Přehled za tyto země je tak možné pouze přibližně odvozovat z dostupných regionálních údajů.
autor: ČŠ, zdroj: Český statistický úřad, foto: Free fotobanka
Vývoj na Moravě a ve Slezsku kopíruje celostátní trend,
Vývoj na Moravě a ve Slezsku kopíruje celostátní trend,
….celostátní? Kdyby jen celostátní. Tento trend je patrný ve všech vyspělých státech, kde došlo k emancipaci žen a antikoncepce (pill) se stala praktická a lehce dostupná. Ženy se osamostatnily a nastavily si nové priority. Rození dětí, alespoň na úrovni která by zabránila vymírání národa (2.3 dítěte na dospělou, vdanou ženu), se bohužel do těch priorit “nevlezlo”.
Na druhé straně – nejmenší plodnost je v Praze, takže Pražácí vymřou jako první …