Morava není jen ta “jižní”. Nestojí na vínu a krojích

Víno a kroje jako "ta pravá Morava". Co ale zbytek Moravy?

Lidé si Moravu spojují zpravidla s vínem a folklorem. Na mysli přitom mají Moravu jižní, kraj zalitý sluncem a plný sklípků. Jiné oblasti Moravy ale v důsledku toho trpí pocitem druhořadosti nebo zde povědomí o Moravě úplně chybí. Vyplývá to z výzkumu sociálního geografa Petra Marka, který se s námi podělil o jeho výsledky.

Identita každého regionu je podle Petra Marka dynamická. Stojí na hranicích a institucích, ale i docela obyčejných symbolech. Když se řekne Morava, mnoha lidem na mysli vytane víno a folklor. Oba symboly si přitom spojují s jižní Moravou. S blíže neurčeným krajem pod Pálavou, zalitým sluncem a plným vinic a sklípků.

Odráží se to i v odpovědích, které mladý geograf z Masarykovy univerzity dostal od respondentů žijících poblíž staré zemské hranice Čech a Moravy. Dotazování provedl v obcích ležících v Pardubickém a Jihočeském kraji i v Kraji Vysočina (výsledky výzkumu shrnul v článku Jižní Morava jako „ta pravá Morava“? publikovaném v Geografických rozhledech). „Respondenti si nejčastěji spojovali Moravu s vínem, celkem ve 48 procentech případů. Druhý nejčastější byl folklor,“ upřesnil Petr Marek.

Vinařská oblast přitom pokrývá jen necelou pětinu Moravy. Ze spojení vína a Moravy může podle Petra Marka těžit právě tato část Moravy, jiné oblasti ale ztrácí; včetně “nevinařské” části Jihomoravského kraje. Je to znát i v odpovědích respondentů z pohraničí.

„Často se objevuje pocit druhořadosti. Výjimečná není ani situace, kdy si lidé žijící na historickém území Moravy vůbec nespojují své bydliště s Moravou,“ popisuje geograf. „Moravu spíš vnímám jako tu jižní, kde je víno. My jsme takový odlesk,“ zněla jedna z odpovědí od respondenta žijícího v moravské části Kraje Vysočina. Podobné to je u folkloru, respektive nepřítomnosti krojů.

tradiční země, současné kraje a vinařské oblasti (autor: Petr Marek)

Kraj vína vs. kraj rybníků

Svou roli v procesu utváření regionální identity sehrávají i kraje a jejich hranice. Nejvýrazněji na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. „Jihočeský kraj bývá ztotožňován s jižními Čechami. V případě Vysočiny dokonce dochází k nahrazování tradiční zemské identity Moravy i Čech,“ vysvětluje Petr Marek. To jen posiluje vnímání odlišnosti Moravy jako „kraje vína“ od kraje rybníků či kraje brambor.

Spojení obyčejných symbolů, vína a folkloru, na druhou stranu pomáhá uchovat Moravu v kolektivním vědomí, ačkoliv k zrušení administrativní hranice s Čechami došlo před více než sedmi dekádami. Daní je pocit druhořadosti v oblastech, kde symbolika „té pravé Moravy“ chybí. Děje se tak navzdory existenci institucí v širokém slova smyslu, které zde Moravu připomínají, jako jsou názvy obcí (např. Moravská Třebová, Nové Město na Moravě).

Severní část pomezí je na tom podle výzkumu Petra Marka o něco lépe. „Pomáhá tomu i hranice nářečí, která se často kryje se starou zemskou hranicí,“ vysvětlil geograf. Loni zde navíc byly vztyčeny silniční cedule informující o staré hranici Čech a Moravy.

Příklad symbolické reprodukce “té pravé Moravy” (zdroj: Vinarske.stezky.cz)

Petr Marek je sociální geograf působící na Masarykově univerzitě. Výzkumně se věnuje přetrvávání hranice Čech a Moravy a proměnám tradiční zemské identity. Výsledky svého jedinečného výzkumu publikuje v domácích i zahraničních odborných časopisech.

Autor: pjk, úvodní foto: Facebook I Love Jižní Morava

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*