Letos uplyne 1200 let od první zmínky o Moravanech. K roku 822 je zaznamenala stará franská kronika. Političtí činitelé slíbili oslavu významného jubilea. Veřejnost ale neví, co přesně se chystá, upozorňuje v dalším ze svých fejetonů František Synek, který čtrnáct let vedl Slovanské hradiště v Mikulčicích.
K proměnlivé a bohaté historii každého národa či etnické skupiny se váží výroční dny, která jsou pro jejich příslušníky velmi významné. Když jsme si v roce 2013 s úctou připomínali na hradišti v Mikulčicích velkolepou oslavou 1150. výročí příchodu svatých soluňských bratří Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu, zmíněna byla i událost, která slovanskou christianizaci předcházela o necelé půlstoletí. Již tehdy byly k letošnímu výročí 1200 let první zmínky o Moravanech, k tomuto dalšímu mezníku našich dějin, směrovány nově plánované i odkládané, pro Moravu a bohatou moravskou historii velmi významné, budovatelské i kulturní počiny. Moravané na scénu evropských dějin totiž vstoupili poprvé na roku 822. Jak k události došlo?
Latinsky psaná kronika Letopisy království Franků k roku 822 popisuje sněm, který do Frankfurtu svolal císař Ludvík. „Po skončení podzimního lovu se císař vydal přes Rýn, aby přezimoval v místě, které se nazývá Frankfurt. A tam shromáždil obecný sněm a postaral se, aby s velmoži, které k tomu rozkázal povolat, důstojně projednal vše nutné, co se týká prospěchu všech východních částí království. Na tom sněmu vyslechl vyslance všech východních Slovanů, to jest Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů, Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů, kteří byli k němu posláni s dary…“.
Historikové právem poukazují na význam kronikářského záznamu v tom, že v relaci se poprvé ve střední Evropě objevuje jméno Moravanů. Jiný dobový dokument, zvaný Bavorský geograf uvádí, že v té době Moravané měli 11 měst. Soudobá zpráva uvádí, že Moravané ovládali území na východ od Česko-moravské vrchoviny a k roku 1030 se za území Moravy považovala nejen centrální část země, ale území se rozšiřuje na východ až po Váh, na sever k hvozdům Jeseníků a Beskyd a na jih k toku řeky Dunaj.
Proběhnou slibované oslavy?
Na počátku pro Moravu významného roku jsem si vzpomněl na cíle slibované k významnému roku představiteli kultury jižní Moravy. Patřily k nim odkládaná realizace druhé stálé archeologické expozice památníku v Mikulčicích, třetí nominace velkomoravských památek do UNESCO i kontroverzní přestavba části návštěvnického centra na rychlé občerstvení.
Veřejnost ale stav příprav nebo dokonce realizace dřívějších slibů odpovědných pracovníků nezná! Ke škodě historie starobylé Moravy, jejíž raně středověká říše stojí v základech českého přemyslovského království. Je třeba si to uvědomit a hlasitě připomínat. Volání by mělo znít především z moravských krajů. Jubilejní rok už začal.
Snad se sliby uvedených naplní a nepřijdou v zapomnění, jako mnohdy předtím. Důvodů, spíše výmluv, proč to léta nešlo, bylo – pokud se dobře pamatuji – z úst představitelů kultury uvedeno mnoho. Odpovědní z Brna, Hodonína i Mikulčic by se měli ozvat a oznámit, jak sliby plní a co plánují.
Text a foto: František Synek
František Synek je etnograf, historik a fejetonista. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, po dvou pokusech má nyní šanci na zápis do seznamu UNESCO.
Ano , Ano to by mne taky zajímalo jestli se široká veřejnost doví o tomto excelentním výročí. Já ho připomínám pokaždé, když jen trochu můžu. Ale co udělají mocní tohoto státu? Odpovíme si sami. Ale nemůžeme být sprostí.
Něco mne napadlo. Nestálo by za to aby se MNO pokusila prosadit vyvěšení vlajky celoročně?
Pokusit se může. Připravte se na reakci typu “Separatismus, nacionalismus, všichni jsme Češi” atd.
Ano, jednání o tom zcela jistě vyžaduje kačení žaludek. Ale spíš se chci zeptat. Chodí tady někdo z MNO? Nevíte to někdo? Že by se případně vyjádřil. Ta myšlenka mne napadla už hodně dávno. Jen jsem na to poněkud pozapoměl. Díky.
Nevíte někdo, kdy poprvé se v historii objevuje pojem Čechy a Češi? Mám za to, že v citovaném letopise z roku 822 se nic o Češích nebo Čechách ve skutečnosti nedočteme, spíš jsou tam zmiňováni velmoži z území Bójů nebo tak něco, slova Čech a Čechy jsou o nějaká staletí pozdější, nebo se pletu?
Jak uvádí D. Třeštík „ Jméno Čechů se objevuje poprvé v I. staroslověnské legendě, tedy v 10. století.
Ovšem na rozdíl od Fuldských letopisů, ve kterých se vyskytuje zmínka o Moravanech (a mj. i o Boemanech /Bójích?/ nebo tak nějak podobně), se ovšem I. staroslověnská legenda v originále z 10. stolení přece nedochovala. Např. editor publikace o nejstarších legendách, Oldřich Králík, v jeho publikaci z roku 1969 na str. 224 píše: „jsou nesnáze s ustálením textu I. staroslověnské legendy, protože se zachovala v rukopisech velmi pozdních, oddělených mnoha staletími od originálu.”. Tak jakýpak první výskyt pojmů Čech nebo Čechy už v 10. století? Jsou to pořád jen mnohem pozdější překlady vesměs latinských označení, odvozených z pojmu “Boeman” atp. Kde jsou v takovém textu, který samotný popisuje události až po několika desítkách let od jejich (v hypotézách předpokládaného) uskutečnění a v originále navíc ani neexistuje, ale jen v o staletí pozdějších opisech, “zakleti” nějací Češi? To, že se pojem “Boeman” o několik stovek roků později překládá pojmem “Čech”, je důkaz prvního výskytu pojmu Čech v 10. století? Kde se opravdu v originále poprvé vyskytuje slovo “Čech”, nebo něco podobně znějícího, např. něco jako “Czech”? Nevymyslel ho snad až původem Moravan německé řeči Franz Palatzky 😉 ?
Legenda není důkaz. Ale Vaše otázka zněla trochu jinak. Proto jsem to uvedl. Důkaz nemám žádný. Asi jsme si nerozuměli.
Dobře, třeba se časem někdo ozve, kdo zná detaily ke vzniku slova Čech. Pravda je, že legenda zakládá snad hypotézu ale listina je důkazem (nejde-li ovšem o falzifikát).
V rychlosti jsem prolítnul Obnovené zřízení zemské pro Moravu výtisk z roku 1632. Království české se tam vyskytuje hojně, ale ve smyslu- V Markrabství moravském stejně jako v Království českém. Ale nic ve smyslu “tschechise” jen “bohemische”. Podobně i v Moravském vyrovnání. Dokonce “bohemische” národnost. Otázka jestli “tschechise” se neobjevuje až se vznikem Československa-nevím. Tolik jsem zatím zjistil.
Pardon. Zapomněl jsem. Český překlad Obnoveného zřízení je z roku 1890. Tam výraz Čech se již vyskytuje. Moravské vyrovnání bylo jen v Němčině.
Ještě mě napadly Komenského spisy, ale žádný originál jsem zatím nenašel.
Tak, a teď si představte, že v roce 822 byli zmíněni Češi.
Celonárodní oslavy, pouť na Říp a do Staré Boleslavi. Ve školách učitelé toto výročí připomínají, v rozhlase rozhovory s historiky, píšou o tom noviny. Česká televize natočí film “822” a speciální pořad historie.cs. Česká národní banka vydá pamětní dvousetkorunovou minci.
Ale zmíněni Moravané? NIC!
Říkáte spoustu nápadů. Přemýšlím, zda-li by to nestálo za to ČT a ČNB oslovit. Třeba by v té věci něco udělala. Šance není velká, ale je co ztratit? Možná taky ministerstvo kultury. Toto výročí je mimořádné, dlouho nic takového nebude.
Zatím jsem neoslovil ČT ani ČNB, ale oslovil jsem čtyři poslance. Radka Vondráčka, Tomia Okamuru, Petra Gazdíka, a Jana Hrnčíře. Tak uvidíme.
Znáte ještě nějaké jiné s pozitivním vztahem k Moravě?
Zatím ticho po pěšině.
Dnes mi přišla odpověď od moravského metopolity mns.Graubnera.
Jan Graubner
9:22 (před 4 hodinami)
komu: mně
Vážený pane Veselko,
děkuji za impulz, ale mohl byste přiložit nějaké odkazy? Nemám možnost všechno „odpracovat“ sám.
S přáním všeho dobra od Pána zdraví a žehná
+Jan
Dnes mi přišla odpověď od České televize, konkrétně historie cs.
Vážený pane Veselko,
děkujeme za Váš zájem o vysílání České televize i za zaslaný námět, který dáváme na vědomí tvůrcům pořadu “Historie.cs” k dalšímu využití.
S pozdravem
Zuzana Bohatová
Divácké centrum
Česká televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4
Stát Čechu chce Moravany vymazat a je naivní se domnívat ,že si bude nějakým významnějším způsobem připomínat působení Moravanů. Nějaká připomínka bude ze strany moravských spolků , ale tím to taky skončí.
Iniciovali jsme pro letošek širší iniciativu za vysazování památných stromů. Samozřejmě moravských národních, tedy jaderniček. K výročí 1200.první zmínky už se připojilo několik obcí a měst a v průběhu roku budou slavnostní výsadby referovány na webu. Minulý víkend se taková akce uskutečnila např. v obci Nebovidy. V Srpnu je již sjednána větší akce na Velehradě, v řízení na dobré cestě na Blansko, dále Šardice a mnohé další. Je to na jednom každém z nás – najít pozemek, pořadatele, sjednat souhlas či přímo součinnost obce. Každý strom obdrží cedulku, která bude hlásat totéž, co ti čeští gárfíldi okupující Moravu, jen pravdivě – toto je naše země.
Vysazování moravského národního stromu je dobrá akce o tom žádná. Bohužel je to tak jak jsem napsal. Připomínat si naše velké výročí budou spíše moravské organizace ( včetně té Vaší ) , ale stát českého nacionalizmu, který se k VM hlásí minimálně určitě hodně málo pokud vůbec. Bez moravské samosprávy se nikam nepohneme a o té se rozhoduje především při volbách, které zatím dopadají pro Moravu katastrofálně.
Dnes mi přišla reakce od historie cs
Dobrý den,
Děkujeme za Váš zájem o náš pořad Historie.cs a za Váš podnět a omlouvám se za pozdní odpověď.
Pokud nám to situace umožní a budeme některé letošní díly Historie.cs natáčet opět i v moravských studiích, tak je možné, že se k Vašemu tématu dostaneme či případně třeba k dějinám Brna, které se nyní nově – pokud vím – historiky zpracovávají.
Rádi bychom také letos splatili jeden moravsko-slezský dluh z loňska, který jsme kvůli covidu a dalším věcem vloni nestihli a to loňské 500. výročí zániku slezské větve Přemyslovců.
S upřímným pozdravem
Tomáš Brzobohatý
dramaturg
Česká televize
Redakce Aktuální publicistiky
Kavčí hory
140 70 Praha 4
tel. 261 135 614
tomas.brzobohaty@ceskatelevize.cz